Škody po suchu letos zřejmě překonají extrém z roku 2018. Úroda klesne i o 40 procent

ČTK ČTK
4. 5. 2020 14:16
Letošní škody na zemědělských plodinách způsobené suchem budou asi větší než předloni, kdy bylo extrémní sucho. Na tiskové konferenci to v pondělí řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Podle oblastí se očekává propad o 20 až o 40 procent, škody budou hlavně na jařinách.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock.com

Předloni stát vyplácel jako kompenzace za sucho zemědělcům dvě miliardy korun, škody byly podle odhadů Agrární komory ČR kolem 11 miliard Kč.

Loni vydal resort na boj se suchem 13,7 miliardy korun, řekl v pondělí Toman. Úřad podpořil například obnovu 387 rybníků za 1,25 miliardy korun, vznikl tak zásobní prostor na 2,5 milionu metrů krychlových vody.

Jak velké finanční dopady budou letos, nechtěl ministr Toman odhadovat. Bude podle něho velmi záležet na počasí v nejbližších dnech, které jsou pro růst plodin rozhodující. "V řadě míst jsou nyní trvalé travní porosty a polní plodiny na orné půdě ve špatném stavu. Předpokládá se propad na úrovni 20 až 40 procent ve srovnání s pětiletým průměrem. To může negativně ovlivnit zejména chov masného skotu a ovcí a koz," dodal.

Podle programu schváleného Evropskou unií lze přitom zemědělcům platit kompenzace pouze tehdy, pokud sucho zničí více než 30 procent průměrné roční produkce.

Kvůli suchu se diskutuje o fondu těžko pojistitelných rizik, díky jehož zavedení by vláda nemusela schvalovat po každém suchém roku kompenzace. Jak na začátku roku řekl Toman, jeho úřad zvažuje, že v druhém pololetí letošního roku předloží varianty činnosti fondu těžko pojistitelných rizik. Letos však fond fungovat nezačne, mohl by od příštího roku. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je potřeba najít odvahu a zavést fond nepojistitelných rizik nebo podobné fondy na úrovni jednotlivých farem.

Fond by měl systematicky řešit situace, kdy stát v případě sucha nebo jiných nepojistitelných klimatických jevů vyplácí peníze. V současnosti to musí vždy schválit svým usnesením vláda. Malí zemědělci podle Tomana chtějí standardní podporu pojištění. Větší farmáři pak fond ve vlastních podnicích, do kterého by přispíval stát i oni.

Stavba nových nádrží

Ministerstvo zemědělství také navrhuje, aby se do lokalit, které by se chránily pro budoucí vodní nádrže, zařadilo 31 nových míst. S těmi již souhlasili starostové tamních obcí, uvedl v pondělí Toman. Resort životního prostředí ale podle něj dal souhlas pouze třem. O dalších chce Toman jednat, seznam nových lokalit pro budoucí stavbu přehrad chce zveřejnit v následujících dnech. V současnosti je v tzv. generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod 65 míst.

Resort životního prostředí, který vede Richard Brabec (ANO), podle Tomana 13 lokalit zásadně odmítá, o 15 místech se jedná. "Nejde o místa, kde bychom zítra začali stavět přehrady, ale musíme je chránit pro omezení vodních zdrojů pro budoucnost," dodal ministr.

Podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly stát ztratil deset let diskusemi, jestli se nádrže mají nebo nemají stavět. Podle něj se měl čas využít na to, aby se lokality už dostávaly do územních plánů měst a obcí, aby se s ochranou započalo.

Video: Popraskané dno, voda nikde. Labe v Drážďanech už v dubnu vysychá

Převážná část koryta Labe je v Drážďanech už na konci dubna suchá. Na druhé straně hranic v Česku, odkud řeka do Německa přitéká, není situace lepší. | Video: Asociated Press
 

Právě se děje

Další zprávy