Analytici poradenské společnosti EY rozkryli bilanci výdajů z veřejných zdrojů na podporu solárních elektráren a porovnali je s příjmy z provozu.
"Politici či odpůrci čisté energetiky rádi používají částku 29 miliard korun pro odůvodnění, proč stát musí buď zkrátit podporu pro firmy aktivní ve fotovoltaice, anebo proč si další rozvoj obnovitelných zdrojů nemůžeme dovolit. To, že podpora je ve skutečnosti poloviční, ale už od nich neslyšíme," řekl na tiskové konferenci předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.
Výsledky analýzy totiž podle něj ukázaly, že provoz solárních elektráren generuje státu nemalé příjmy nejen na daních.
Ministerstvo průmyslu a obchodu se na dotaz on-line deníku Aktuálně.cz odmítlo k analýze vyjádřit, stejně tak neodpovědělo na otázky týkající se změn v podpoře obnovitelných zdrojů, které snižují podporu právě fotovoltaice.
"Na začátku zpracování analýzy jsme očekávali příjmy veřejných rozpočtů v úrovni nižších jednotek miliard korun. Skutečnost, že výsledné roční příjmy veřejných rozpočtů související s provozem fotovoltaických elektráren překročily hranici deset miliard korun bylo pro nás samotné překvapením," uvedl na tiskové konferenci partner EY Blahoslav Němeček.
Němeček byl přitom až do roku 2012 dlouholetým místopředsedou Energetického regulačního úřadu. Úřad, jenž se zabývá nezávislým určování regulované složky cen energií a udílí licence provozovatelům, se na nastavování pravidel podpory fotovoltaiky spolupodílel.
Podporu solárním elektrárnám garantuje stát po dobu 20 let. Během této doby má sloužit k navrácení investice, zaplacení provozních nákladů, daní, odvodů, splacení úvěrů a dosažení přiměřeného zisku.
Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom před deseti lety. Instalovaný objem solárních elektráren se tehdy zvýšil za rok více než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010. Investoři rychle využili prudkého zlevnění technologií, na které stát nestihl nijak zareagovat a podporu ponechal stejnou.
Následně muselo Česko ještě v tomtéž roce zavést solární daň ze zisku ve výši 26 procent, aby investice do fotovoltaiky zklidnilo.
Nejvyšší kontrolní úřad už dříve uvedl, že celkové náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší v ČR do roku 2030 bilion korun. Aktuální kalkulace EY ale předpokládá, že bilance státních nákladů na podporu solárních elektráren bude mnohem nižší.
Z částky 14,1 miliardy korun, která se podle analýzy společnosti státu ročně z provozu solárních elektráren vrací, totiž činí 6,9 miliardy korun příjem z odvodu daní do státního rozpočtu. Dalších 7,2 miliardy korun tvoří ostatní příjmy jako odvody za zaměstnance, příjmy obcím a další.
Zásah do podpory
Právě obavy z nepřiměřené podpory jsou motivací současných kroků vlády, která se snaží opět snížit podporu pro solární elektrárny prostřednictvím omezení výnosnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž v novele zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) počítá s tím, že takzvané vnitřní výnosové procento (IRR) bude pro různé obnovitelné zdroje rozdílné.
Co je to vnitřní výnosové procento (IRR)
- Ukazatel IRR (z anglického Internal Rate of Return) říká, jak výnosná (ekonomicky efektivní) daná investice je.
- Čím je údaj IRR, který se vyjadřuje v procentech, vyšší, tím pro investici lépe.
- Vnitřní se mu říká proto, že jsou z jeho výpočtu vyloučeny vnější faktory jako riziko, inflace nebo náklady kapitálu.
Výše IRR podle novely zákona o POZE:
- bioplyn: 10,6 %
- biomasa: 9,5 %
- vodní, větrné a geotermální energie: 7 %
- fotovoltaické zdroje: 6,3 %
U solárních zdrojů vláda dubnu upravila přípustnou výši IRR z původně navrhovaných 8,4 procenta na 6,3 procenta. Solárníci přitom upozorňují, že dle komentáře českého státu v notifikačním rozhodnutí, kterým schválila Evropská komise formu podpory obnovitelných zdrojů v ČR, je obecně přípustné IRR 10,6 procent.
Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) tehdy uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.
Instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 v Česku stagnuje nebo roste pozvolna. Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo na konci loňského roku v ČR instalováno zhruba 2045 megawattů (MW) zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Podle vládou schváleného energeticko-klimatického plánu by však mohl do roku 2030 vzrůst instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR až o 1900 MW.
Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Letos stát přispěje dotací 27 miliard korun, což je o 815 milionů korun více než jeho roční příspěvek v posledních třech letech. Stejná dotace je plánována také pro roky 2021 a 2022. Zbytek zaplatí převážně spotřebitelé.
