Vláda nás odřízla a dotuje jen Babišův bioplyn, teskní solárníci. Agrofert to odmítá

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
10. 5. 2020 18:58
Zejména kvůli fotovoltaickému boomu z let 2009 a 2010, o kterém se dodnes mluví jako o období tzv. solárních baronů, vláda minulý týden schválila další snížení podpory pro solární zdroje. To se ovšem nelíbí oborovým asociacím. Někteří kritici pak poukazují také na to, že vláda ponechala maximální možnou výši podpory u výroby bioplynu, ve které podniká i koncern Agrofert.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v novele zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) počítá s tím, že takzvané vnitřní výnosové procento (IRR) bude pro různé obnovitelné zdroje rozdílné.

Co je to vnitřní výnosové procento (IRR)

  • Ukazatel IRR (z anglického Internal Rate of Return) říká, jak výnosná (ekonomicky efektivní) daná investice je.
  • Čím je údaj IRR, který se vyjadřuje v procentech, vyšší, tím pro investici lépe.
  • Vnitřní se mu říká proto, že jsou z jeho výpočtu vyloučeny vnější faktory jako riziko, inflace nebo náklady kapitálu.

Výše IRR podle novely zákona o POZE:

  • bioplyn: 10,6 %
  • biomasa: 9,5 %
  • vodní, větrné a geotermální energie: 7 % 
  • fotovoltaické zdroje: 6,3 %

U solárních zdrojů vláda v pondělí až přímo na jednání upravila přípustnou výši IRR z původně navrhovaných 8,4 procenta na 6,3 procenta. To je nejnižší možná úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) to zdůvodnil právě několik let starým solárním boomem, dosavadní podpora byla podle něj příliš vysoká. 

U ostatních zdrojů zelené energie stanovila vláda IRR naopak na maximální možnou výši. Evropská komise v návrhu podpor obnovitelných zdrojů udává číselné rozpětí od - do, čísla ale EK zasílají samy české úřady, která je pak schvaluje.

"U ostatních obnovitelných zdrojů jsme drželi horní hranici podpory. Stejně tak budeme podporovat nově instalované obnovitelné zdroje energie, včetně fotovoltaiky. Musí to být nicméně za férových podmínek. V letech 2009 až 2010 se to zcela vymklo, což nás bude stát 500 miliard korun jen v solárech," uvedl Havlíček.

Takzvaný solární boom z přelomu desetiletí dodnes budí kontroverze.  Instalovaný objem solárních elektráren se tehdy zvýšil za rok více než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010. Stát ještě v tomtéž roce zavedl solární daň ze zisku ve výši 26 procent, aby investice do fotovoltaiky zklidnil. 

Podnikatelé daň napadli u Ústavního soudu, kde však neuspěli. Část z nich později žalovala stát v mezinárodních arbitrážích a domáhala se odškodnění, avšak většinou opět neúspěšně. 

Předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář naznačil, že by český stát kvůli nynější novele mohl dalším arbitrážím čelit i v budoucnosti.

"Vláda stále opakuje mýtus o solárních baronech. Důvod, proč podpora solární energetiky stojí několik miliard ročně, není tím, že hrstka firem si rozděluje obrovské dotace, ale protože těch elektráren a firem jsou tisíce a tisíce. Patří mezi ně tradiční české firmy, které třeba vyrábějí nábytek, koupelny, opravují auta, a před deseti lety investovaly část svých peněz do fotovoltaiky. Pro tyto firmy může být vládní krok likvidační," zkritizoval pro on-line deník Aktuálně.cz postoj kabinetu Krčmář.

"Kdo by teď chtěl investovat do nových solárních elektráren v Česku, ten si to hodně dobře rozmyslí. České firmy dnes už staví elektrárny v Maďarsku, Polsku, a dokonce v Austrálii, protože je tam stabilnější investorské prostředí a přístup k lepšímu financování," uvedl také Krčmář.

Podobně mluví i programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. "Vlády jinde v Evropě plánují zařadit rozvoj obnovitelných zdrojů do opatření pro oživení ekonomiky - nebo už to některé udělaly, jako například Francie či Litva," uvedl Sedlák s tím, že vláda podle něj k obnovitelných zdrojům nepřistupuje nezávisle.

Solární asociace mluví o diskriminaci. "Stát nám nyní říká, že pokud někdo investoval peníze do solárních elektráren a stejnou sumu do bioplynek, tak z těch bioplynek smí vydělat víc. To je nejen podle nás naprosto diskriminační," uvedl Krčmář. U bioplynu bylo výnosové procento stanoveno nejvýše ze všech obnovitelných zdrojů.

Zájmy Agrofertu?

A vládní podpora bioplynů má ještě jeden rozměr. Několik bioplynových stanic provozuje v Česku také koncern Agrofert, který současně v roce 2012 koupil firmu Farmtec, jež bioplynové stanice dodává, na což teď upozornil například novinář David Klimeš.

Holding Agrofert vlastnil do února 2017 premiér Andrej Babiš (ANO), poté jej převedl do svěřenských fondů. Podle kritiků ale předseda hnutí ANO firmu ovládá i nadále. 

"Je důležité připomenout, že drtivá většina bioplynových stanic nepatří do koncernu Agrofert, stejně jako drtivá většina těch tisíce firem podnikajících v solární energetice neudělala nic špatně. To ale bohužel nic nemění na negativní optice celého rozhodnutí vlády," uvedl k tomu Krčmář.

Pro server Seznam Zprávy ale minulý týden volil ostřejší slova. "Štědré dotace naopak nechává (vláda - pozn. red.) pro bioplynové stanice, z čehož budou profitovat bývalé firmy předsedy vlády," tvrdil Krčmář.

Podle České bioplynové asociace se v tuzemsku nachází celkem 574 bioplynových stanic, Agrofert jich provozuje osm. Mluvčí holdingu Karel Hanzelka uvedl, že Agrofert je tak v této oblasti zcela marginálním hráčem v Česku i Evropské unii.

Podle Klimeše není ani tak podstatný počet bioplynek vlastněných Agrofertem, jako spíše zemědělsko-technická firma Farmtec, která mimo bioplynových stanic dodává například také stáje pro skot či drůbež nebo dojicí techniku.

Generální ředitel Farmtecu Bohumil Belada ale jakoukoliv souvislost ohledně vládní podpory bioplynu a jeho firmy pro Aktuálně.cz označil za naprostý nesmysl. "Zásadně s tím nesouhlasíme. Hlavně z toho důvodu, že firma od roku 2013 žádnou novou bioplynovou stanici nepostavila," uvedl Belada. Stejnou informaci sdělil i Hanzelka. Podle Belady se ministerstvo zkrátka řídí nařízením EK.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy