Lucemburk - ČEZ a další energetické firmy jsou blízko miliardám, které zaplatily státu na speciální dani. Česká daň na bezplatné emisní povolenky z let 2011 a 2012 nebyla v souladu s právem EU, pokud jí podléhalo více než deset procent povolenek. V tiskové zprávě ke svému dnešnímu rozhodnutí to napsal Soudní dvůr Evropské unie.
Názor evropského soudu si vyžádal český Nejvyšší správní soud v případě stížnosti společnosti Ško-Energo, která je dodavatelem energií pro mladoboleslavskou Škodu Auto a žádá vrácení zhruba 20 milionů korun. Celkem stát na této dani vybral 7,5 miliardy.
"Ško-Energo jednalo v souladu s péčí řádného hospodáře a snažilo se poukázat na nevhodné nastavení systému zdanění emisních povolenek v ČR. Rozsudek jsme ale ještě neobdrželi, a proto nemůžeme do doby jeho prostudování více sdělit," říká ředitel Ško-Energo Miroslav Žďánský. Na rozhodnutí evropského Soudního dvora reagovalo i ministerstvo financí, které ho podle slov mluvčího Radka Ležatky respektuje.
Směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů stanovila, že v letech 2008 až 2012 měly členské země EU 90 procent povolenek přidělovat zdarma. V letech 2011 a 2012 ale Česko na tyto povolenky uvalilo darovací daň ve výši 32 procent. Stát tak v roce 2011 vybral celkem 4,8 miliardy korun, o rok později 2,7 miliardy korun. Peníze částečně pokryly podporu obnovitelných zdrojů energie.
ČEZ chce více než pět miliard
O vrácení daně požádalo loni několik velkých firem, mimo jiné energetická společnost ČEZ nebo teplárenský Alpiq či ArcelorMittal Ostrava. Největší vratku požaduje polostátní ČEZ, který loni zažádal o vrácení více než pěti miliard korun.
"ČEZ rozuměl důvodům, proč stát tuto daň zavedl, ale podle právních norem musí hájit zájmy firmy tak, aby nepoškodil své akcionáře. ČEZ byl tudíž povinen po vzoru společnosti Ško-Energo v minulosti podat dodatečné přiznání k darovací dani z emisních povolenek zaplacené v letech 2011 a 2012 v celkové výši 5,3 miliardy korun," vysvětluje mluvčí energetické skupiny Barbora Půlpánová.
"Jakožto součást koncernu, který je kótován na akciových trzích, a tedy vázán příslušnými pravidly, jsme byli nuceni jednat s péčí řádného hospodáře, o to spíše ve chvíli kdy byl proti uvalení darovací daně podán první právní odpor," potvrzuje podání žaloby na stát také mluvčí ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková.
To, zdali má Ško-Energo, a tedy i další žalobci u Nejvyššího správního soudu šanci na vítězství, nechtěly firmy komentovat. "V tuto chvíli nebudeme předjímat transpozici evropského rozsudku do českého práva," dodala Půlpánová.
"Rozhodnutí dále komentovat nebudeme, vyčkáme na rozhodné soudní verdikty českých soudů," přidává se i Černá Dvořáková.
Nejvyšší správní soud každopádně musí nyní o stížnosti Ško-Energo rozhodnout v souladu s evropským právem.
Skončí spor dohodou?
Ško-Energo ale připouští určitou dohodu se státem. "Naším prioritním cílem do budoucna, je vést konstruktivní dialog, jak se státními orgány, tak s dalšími partnery, abychom nalezli schůdné řešení pro celé odvětví i stát," říká ředitel firmy Žďánský.
Firma se se stížností proti dani obrátila na soud. U pražského krajského soudu uspěla i přes to, že oprávněnost daně potvrdil i Ústavní soud. Stát i proto podal proti rozsudku pražského soudu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který požádal o posouzení právě Soudní dvůr EU.
Ten dnes připomněl, že s ohledem na desetiprocentní hranici pro přidělování povolenek za úplatu směrnice brání nejen přímému stanovení ceny, ale také případnému následnému výběru poplatků za přidělení. "Sporná daň vybíraná v návaznosti na přidělení povolenek tedy není slučitelná se směrnicí, pokud tuto hranici nerespektuje," uvedl evropský soud.
Uvalení daně podle něj není možné zdůvodnit ani snahou získat dodatečné prostředky ve prospěch výrobců zelené energie, protože takový cíl směrnice o obchodování s povolenkami nesleduje.
Soudní dvůr EU ale také upozornil, že cílem směrnice je ochrana některých výrobních odvětví před ztrátou konkurenceschopnosti v důsledku zřízení trhu s povolenkami. Proto by omezení povolenek poskytovaných za úplatu na desetinu mělo být počítáno pro každé dotčené odvětví, a ne z celkového počtu vydaných povolenek.
"O věci s konečnou platností rozhodne Nejvyšší správní soud, který bude muset posoudit, zda uplatnění daně respektovalo podmínky stanovené výše zmíněnou směrnicí," dodává mluvčí resortu financí Radek Ležatka.
Precedens Ško-Energo
Podle poradenské společnosti KPMG se v současné chvíli nabízí několik způsobů, jak si NSS závěry Soudního dvora EU vyloží.
"Nejvyšší správní soud si každopádně nyní bude muset opatřit dodatečné informace ohledně počtů přidělovaných emisních povolenek a bude se muset pro jeden z možných výkladů rozhodnout. Na tom, jakou z možných interpretací zvolí, pak bude záviset, zda se bude darovací daň vracet a případně z jaké části," popisuje možné postupy Jana Pytelková Svobodová z KPMG.
Podle ní lze předpokládat, že většina společností, kterých se darovací daň týkala, již nějakým způsobem požadavek na její vrácení uplatnila. Je tedy pravděpodobné, že se většina z nich nyní nachází před správními soudy.
"Ty pak zřejmě vyčkají, jak Nejvyšší správní soud rozhodne v případu společnosti Ško-Energo, a podle toho budou posuzovat i další případy,"dodává Svobodová.
Emisní povolenky zavedla Evropská unie v rámci snahy o omezení emisí oxidu uhličitého (CO2). Jedna povolenka opravňuje k vypuštění jedné tuny CO2 do ovzduší, firmy musejí povolenky nakupovat na trhu. V současné době se intenzivně diskutuje o reformě celého systému označovaného jako ETS.
