"Stále více firem má zájem o využití energie z obnovitelných zdrojů. Nejdostupnějším řešením jsou právě fotovoltaické elektrárny, které si mohou podniky nainstalovat na střechy svých provozoven nebo parkovišť," uvedl pro on-line deník Aktuálně.cz programový ředitel Svazu moderní energetiky (SME) Martin Sedlák.
Ten připomíná, že takové elektrárny mají pro společnosti kromě snižování spotřeby fosilních paliv a energetické soběstačnosti také ekonomický benefit. "Firma ví, že si část své spotřeby pokryje z vlastního zdroje energie, který po zaplacení investice vyrábí de facto zadarmo," sdělil Sedlák.
Lego si od nové elektrárny v prvním roce fungování slibuje snížení uhlíkové stopy, kterou produkuje kladenská továrna, o zhruba pět procent. "To odpovídá snížení produkce oxidu uhličitého o 1550 tun. Můžeme to přirovnat například k ročnímu provozu asi 200 rodinných domů," sdělil projektový manažer české pobočky společnosti Vlastimil Knecht.
Solární panely, které dodala firma Dalu z Hlinska, leží na šesti výrobních halách a zabírají plochu asi 3400 metrů čtverečních. "Továrna v Kladně je první z výrobních závodů, kde byl dokončen projekt střešní solární elektrárny. V loňském roce nicméně společnost instalovala fotovoltaiku na garážová stání v rámci Lego kampusu v dánském Billundu," dodala pro Aktuálně.cz mluvčí kladenského Lega Markéta Vaňková.
Právě z města Billund firma pochází. Kromě Česka a Dánska provozuje výrobní podniky ještě v Maďarsku, Číně a Mexiku. Lego se k zelené politice začalo obracet už před několika lety. Dnes už například některé kostky ve stavebnicích vyrábí z cukrové třtiny místo neekologických plastů z ropy. Do roku 2030 chce nahradit šetrnějšími materiály veškerou produkci.
Zelený autobus osázený panely
Instalace solárních panelů na střechu továrny v Kladně zabrala tři měsíce, do provozu vešla v lednu. Ve stejné době oznámil využívání solárních panelů také původem německý autobusový dopravce Flixbus, který působí po celé Evropě včetně Česka. Nainstaloval je na střechu jednoho z vozů na trase z Dortmundu do Londýna přes Nizozemsko, Belgii a Francii.
Jedná se o autobus VDL nizozemského dopravce Kupers Touringscars, který pro Flixbus jezdí. Vůz osázený solárními panely má snížit spotřebu nafty. První data z provozu ukazují, že přes den vozidlo ušetří asi sedm procent spotřeby. Vyrobená energie slouží například na provoz klimatizace, USB, elektrických zásuvek nebo napájí chod wi-fi.
New pilot project✔️: first bus equipped with solar panels will run from Dortmund to London. Thanks to collaboration with @solartrailar, the bus saves fuel and produces less CO2, while you can charge your devices with renewable energy.
— FlixBus (@FlixBus) February 7, 2020
Read more here → https://t.co/WhA09dImJU pic.twitter.com/ZU6Ut7A9Ng
Fotovoltaice přišlo už v minulosti na chuť i mnoho dalších společností. "Řada globálních hráčů z IT, finančnictví nebo telekomunikací má jasně stanovené cíle, podle kterých jsou již dnes stoprocentně obnovitelnou firmou nebo mají termín, do jakého roku se takovou firmou stanou. Z nejznámějších značek jde třeba o Facebook, Google, IKEA nebo právě Lego," uvedl Martin Sedlák ze SME.
Některé společnosti podle Sedláka dávají přednost dlouhodobým smlouvám o nákupu elektřiny, které uzavírají s provozovateli solárních parků. Příkladem může být provozovatel pařížských letišť Groupe ADP, který v únoru podepsal kontrakt na jednadvacet let s výrobcem solární energie Urbasolar.
"Solární elektrárny najdeme také na pivovarech - asi nejznámější jsou pivovary pod značkou Heineken - nebo i u automobilek. Letos se o její instalaci začala zajímat také česká Škoda Auto," doplnil Sedlák.
Popularita malých fotovoltaických instalací
Právě i společnosti v Česku jeví o využití obnovitelných zdrojů zájem. Stejně jako české domácnosti si mohou požádat o dotace na solární panely. Zatímco domácnosti příspěvky čerpají z programu ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám, firmy na ně mohou dosáhnout díky programu Úspory energie resortu práce a obchodu. Zažádat o ně mohou malé, střední i velké podniky.
V současné době běží dvě výzvy, a sice Úspory energie (Výzva V) a Úspory energie - Fotovoltaické systémy s/bez akumulace pro vlastní spotřebu (Výzva III). V případě prvního z programů stanovilo ministerstvo minimální částku pro udělení dotace na 500 tisíc korun, u druhého programu na dva miliony korun.
Podle Sedláka je stanovení určité hranice limitující pro malé podniky, které pak na podporu nemusí dosáhnout. Za překážku považuje i skutečnost, že resort neposkytuje podporu kontinuálně, nýbrž prostřednictvím časově omezených výzev.
"Minimální absolutní výše dotace na dva miliony korun byla stanovena z důvodu zaměření na velké projekty na střechách výrobních a průmyslových hal. Instalace fotovoltaické elektrárny pod touto hranicí by měly být realizovány skrze komplexní projekty u aktuálně vyhlášené V. výzvy, kde je možné na tyto kombinace žádat," sdělila Aktuálně.cz tisková mluvčí MPO Miluše Trefancová.
Časovou ohraničenost programů Trefancová odůvodňuje vyčerpáním peněžních prostředků. "U fotovoltaických systémů s/bez akumulace již není důvod pro delší výzvu, protože finanční prostředky budou vyčerpané a MPO bude čekat na nevyužité prostředky z předchozích výzev tak, aby se zvládl uspokojit i očekávaný převis žádostí," upřesnila mluvčí.
Ve srovnání s EU je Česko stále pozadu
Využití solárních panelů je příznačné i pro české domácnosti. "Zájem o malé střešní solární systémy roste dvojnásobným tempem. Potenciál trhu je však až desetinásobný," řekl Sedlák.
O stoupající oblibě malých fotovoltaických instalací do 10 kW informoval v prosinci i server iRozhlas.cz, podle kterého jich za první pololetí loňského roku přibylo 1 241 o výkonu 7,5 megawattu (MW).
Podle Solární asociace bylo loni v Česku nainstalováno 25,1 MW nových solárních zdrojů, což představuje více než dvojnásobek oproti roku 2018. K rozvoji fotovoltaiky v rámci Evropy ale ČR přispěla novými investicemi z 0,14 procenta, což je ve srovnání s hlavními trhy v Evropské unie stále zanedbatelné číslo.
Téměř 13 MW loni instalovaného výkonu tvoří instalace na střechách podniků nebo na veřejných budovách - těm finančně pomohl Státní fond životního prostředí. Takových elektráren vzniklo loni 532.
Mezi negativy solárních panelů se nejčastěji zmiňuje vysoká pořizovací cena akumulátorů, klimatické podmínky v Česku, kdy nelze na slunce úplně spoléhat, nebo možné zastínění střechy kvůli okolním stromům či budovám.