Moskva - Padající rubl, vysoká inflace ani hrozba propadu HDP v příštím roce by neměly Evropskou unii odradit od sankcí vůči Rusku, říká Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se zaměřuje na současný ekonomický vývoj Ruska.
Západ podle něj pořád ještě nedosáhl omezením obchodu toho, co chtěl získat – konec podpory povstalců na Ukrajině. Sám ale představě, že by Rusové řekli: "Tak fajn, vracíme Krym, který jsme si vzali," příliš nevěří. Rusko se podle něj v době hospodářského poklesu spíše ještě zatvrdí.
Aktuálně.cz: Současné problémy Ruska nezpůsobily ekonomické sankce, ale hlavně levná ropa. Může přesto Evropská unie říct, že má Rusko tam, kde ho chtěla mít?
Karel Svoboda: Ona je zde pořád ta otázka, co Evropa vlastně chtěla a čeho dosáhla. Hlavní důraz by měl být kladen na to, co se děje na Donbasu, zda Rusové přestanou podporovat povstalce a vměšovat se do záležitostí Ukrajiny jako takové. Tam zas až tak k výrazným změnám nedošlo, jen je Rusko v ekonomických problémech. Ideální by samozřejmě bylo, pokud by tomu bylo naopak, tedy ekonomika by zůstala a politika se změnila. O žádném zadostiučinění ale u racionálně přemýšlejících nemůže být řeč.
A.cz: Přímo od Rusů jsem často slyšela názory, že aktuální těžkosti vnímají jako "cenu", třeba za Krym. Ta je pro ně sice dost vysoká, ale jsou ji ochotni zaplatit.
Ano, myslím si, že se zatvrdí, že tam bude snaha všechno svést na Západ, fašisty a já nevím na koho. Ale že by pod dojmem tohoto řekli: Tak fajn, vracíme Krym, který jsme si vzali, a budeme se konečně chovat podle mezinárodního práva, tak tomu příliš nevěřím.
A.cz: Když se vrátím k sankcím. Můžeme tedy čekat, že budou Evropa i USA dále přitvrzovat?
Ono se o tom mluví. Paradoxně, když už nějakou sankci přijmete, tak to zase až tak zásadní dopad nemá a je to spíše úleva. Mnohem účinnější je, pokud naznačujete, že ty sankce teprve přijdou.
A.cz: Jak to myslíte?
Nikdo totiž neví, o jaké sankce může jít, a každý čeká jen to nejhorší. Jestliže vrcholní představitelé jak Spojených států, tak Evropy naznačují, že by nějaké další sankce mohli schválit, tak se tato negativní očekávání promítají do ekonomického vývoje. Jakmile je přijmete, tak s nimi ten trh už počítá.
A.cz: Na jaké sankce by podle vás ještě mohlo dojít? Další omezení zahraničního obchodu, horší přístup k úvěrům?
Samozřejmě všechno toto je možné, všechny sankce jsou vlastně vyvažované z toho pohledu, aby postihly Rusko více než samotnou Evropu, pro kterou jsou rizikovější než pro Spojené státy. Ale umím si představit třeba zpřísnění vízového režimu.
A.cz: Shodli jsme se na tom, že sankce Rusy z Ukrajiny nevyženou, naopak je spíše zatvrdí, zároveň samy o sobě nemají až tak výrazný ekonomický vliv - Rusko zatím padá bez ohledu na ně. Jaký tedy teď mají smysl?
Sankce má cenu udržovat prostě z toho důvodu, že Rusko nesplnilo, co od něj bylo očekáváno. Pokud byste sankce zrušila, znamená to posun. Řeknete tím, že sankce dosáhly svého. Což se samozřejmě nestalo. Čili, je to taková slepá ulice, protože Rusko pravděpodobně bude i nadále tvrdit, že ono nemá s Donbasem nic společného, že Krym mu patří právem, a vy zároveň nebudete moci rušit sankce.
Investoři už nebudou chtít čekat na další malér
A.cz: Setkala jsem se už také s argumentem, že za současné oslabení rublu nemůže ani tak zlevňující ropa jako to, že Rusové rublu nevěří a zbavují se ho. Je tomu tak?
Určitě. Tam máte dva faktory, jedním z nich jsou nějaké základy ruské ekonomiky, které nejsou zrovna dobré. Jde o ekonomiku postavenou na ropě, zemním plynu. A zároveň ta hospodářská politika, kterou provozuje prezident Putin, čím dál tím víc začíná směřovat k vyšší a vyšší kontrole státu. To je spolu se sankcemi také něco, co vám znejistí trhy. Lidé jsou pak tedy opatrnější k jakýmkoliv signálům a potom se vám stane, že když nastane velký výprodej jednoho hráče, tak už to jde jako lavina, lidé pořádají takzvané "běhy na banky" a máte problém to zastavit. Takže ano, je tam panika, je to podložené emocemi, ale ty emoce jsou podložené určitými fundamenty.
A.cz: Můžete ještě rozvést, co jste myslel tou sílící úlohou státu?
Stát například přebírá za velmi nejasných okolností ropné společnosti, roste korupce, to jsou všechno jevy, které investoři samozřejmě vnímají. V nedávném poselství parlamentu Ruské federace bylo očekáváno třeba zmírnění všech kontrol, které znepříjemňují život ruským podnikatelům. Když pak nastane nějaký výkyv, tak se vám všechny tyto negativní jevy sečtou. Trhy už jsou navíc znejistěné. Jakmile se ten výkyv stane jednou, tak až přijde nějaká negativní zpráva znovu a bude hrozit další otřes, tak bude ještě hlubší.
A.cz: Znamená to, že aktuální pokles může odradit budoucí investory?
Samozřejmě, jestliže trpí nejistotou, jak se bude trh hýbat. Podnikatelé nejsou příliš nadšení, exportní pojišťovny zvyšují poplatky a to všechno omezuje Rusko v rozvoji. Takže prvotně padá měna, zdraží dovozy, ekonomika zpomalí a druhotně budou investoři hodně zvažovat, zda v budoucnu do Ruska jít. Obchodníci už nebudou chtít čekat na to, kdy může nastat opět nějaký malér.
