S omezením exekutorů neváhejte, vzkazuje Pelikánovi analytik

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
11. 7. 2015 13:52
Zavedení místní příslušnosti pro exekutory by podle Daniela Hůleho ze společnosti Člověk v tísni zamezilo agresivním praktikám některých exekutorů.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Ministr spravedlnosti Robert Pelikán by neměl odkládat zavedení takzvané teritoriality u exekucí. A už vůbec ne na základě analýzy, jejíž závěry ministr tento týden prezentoval. Vzkazuje mu to analytik Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni.

"Jde o velmi tendenční analýzu, která například vůbec nezkoumá a nezapočítává sociální dopady exekucí," říká Hůle, který se dluhové problematice věnuje dlouhodobě a prosazuje zavedení místní příslušnosti pro exekutory.

Daniel Hůle
Daniel Hůle | Foto: Respekt

"S teritorialitou se sníží vymahatelnost exekucí, které jsou vymoženy pod tlakem, ale zároveň tím, že dojde ke sloučení exekucí k jednomu úřadu, se sníží náklady a zase se zvýší vymahatelnost pro věřitele," argumentuje Hůle v rozhovoru s online deníkem Aktuálně.cz proti závěrům analýzy, kterou prezentoval ministr Pelikán.

Ministr nesouhlasí se senátorským návrhem na zavedení krajské teritoriality, který na začátku července schválila vláda Bohuslava Sobotky.

Aktuálně.cz: Ministr Pelikán říká, že teritorialita způsobí chaos a o desítky procent sníží vymahatelnost. Vy s tím nesouhlasíte?

Daniel Hůle: Já bych to rozdělil na několik tezí. Zaprvé nepochybuji o hodnověrnosti pana ministra a myslím, že tomu, co říká, upřímně věří, protože vnímá u exekucí dlouhodobě jisté nespravedlnosti. Co ale vidím jako veliký problém, je fakt, že ministr Pelikán vychází z analýzy, která je ze své podstaty špatně.

A.cz: Proč?

Vypracoval ji ekonom Luboš Smrčka, který je zároveň místopředsedou Strany práv občanů. Tato strana byla přitom v minulosti výrazně spojována s tím, že prezidentská kampaň prezidenta Miloše Zemana a na ní napojení lidé jako Vratislav Mynář, který je stále v předsednictvu strany, byli financováni exekutory. Mimo jiné to byl třeba Milan Suchánek nebo Dalimil Mika, což jsou úřady, které by i podle té analýzy přišly díky zavedení teritoriality o desítky tisíc exekucí ročně. Zprostředkovaně byla prezidentská kampaň financována i exekutorským úřadem Přerov, respektive skrze lidi ve vedení toho úřadu.

Autor analýzy, který je politik ze strany, která je známá tím, že je na její financování napojeno mnoho lidí z vymahačského byznysu, přece ze své podstaty nemůže psát „nezávislou“ analýzu pro státní úřad. Jde o velmi tendenční analýzu, která například vůbec nezkoumá a nezapočítává sociální dopady exekucí. Analýza byla přitom vypracována zdarma, když se autoři sami nabídli. To je prostě podezřelé.

A.cz: Že se ale výrazně sníží vymahatelnost při zavedení teritoriality, říkají i další, například banky. Podle vás nic takového čekat nelze?

Lze, k poklesu vymahatelnosti by skutečně došlo, ale spíše jen krátkodobě. Pokud by k tomu nedošlo, nebylo by třeba teritorialitu zavádět. K zavedení teritoriality jsou dva silné argumenty. Bez ní nefunguje reálně slučování exekucí. Pořád je vůči jednomu dlužníkovi vedeno více exekucí od různých exekutorských úřadů, což zmnožuje náklady, zvyšuje dluh a snižuje vymahatelnost. Dále platí, že prostřednictvím mobiliárních exekucí dochází často k psychologickému nátlaku na dlužníka. Dlužníkovi, který nemá žádný majetek, nelze nic zabavit. Když ale na něj zaměstnanci exekutora vyvinou nátlak, tak dlužník pod tlakem situace a při nevědomí vlastních práv je ochoten a schopen jít a někde si peníze půjčit. Exekutorské úřady to někdy samy nabízejí: sežeňte nám pět tisíc a my vám dáme na měsíc pokoj. Dlužník jde k lichváři a má na chvíli pokoj. Roste tedy vymahatelnost, ale reálně se situace zhoršuje.

A.cz: Jak by ale teritorialita zaručila, že se to nebude dít dál?

Je to jednoduché. V současné konkurenci vítězí úřady, které jsou nejdravější, tedy ty, které dokážou vymoci peníze i z lidí, kteří nic nemají. Takové exekutory si pak logicky vybírají věřitelé. Není ale projevem spravedlnosti ani práva, že nějaký exekutor oblepí věci, které zabavit ani nemůže, a získá tím více peněz pro věřitele. S teritorialitou se tedy sníží vymahatelnost exekucí, které jsou vymoženy pod tlakem, ale zároveň tím, že dojde ke sloučení exekucí k jednomu úřadu, se sníží náklady a zase se zvýší vymahatelnost pro věřitele. V dlouhodobém časovém horizontu jsem tedy přesvědčen o tom, že se vymahatelnost minimálně vyrovná a k poklesu dojde jen v krátkodobém horizontu.

A.cz: Exekutoři takový nátlak používají hromadně?

V analýze, ze které vychází ministr Pelikán, jsou úřady s velkým počtem exekucí nazývané jako prémiové. Řekl bych, že u řady těchto „prémiových“ se to děje častěji. Problém je často spojován s exekutorem Vránou, ale z našich poznatků je řada podstatně problematičtějších úřadů. Vránův úřad, zřejmě pod vlivem hrozby zavedení teritoriality, v posledních letech výrazně kultivoval svoji praxi. Nepopírám zároveň, že jsou i dlužníci, kteří popírají své příjmy, a na ně takovýto nátlak funguje dobře. Spoustu lidí to ale tlačí k lichvářům.

A.cz: Ministr Pelikán na základě zmíněné analýzy argumentuje, že teritorialita povede k tomu, že exekutoři ztratí soutěžní motivaci, klesne vymahatelnost a věřitelé se obrátí na drsnější vymahače. To se podle vás nemůže stát?

To myslím, že se určitě nestane. Exekutorské úřady budou dál motivovány k co nejvyšší vymahatelnosti přes systém odměňování. Čím více vymohou, tím více si vydělají. Systém nelze nastavit tak, že exekutoři budou mít své jisté, i když nic nevymohou, jak s tím počítal jeden z poslaneckých návrhů. Určitě je třeba při nastavení pravidel teritoriality myslet i na to, že jsou zde i regiony – Moravskoslezský, Ústecký, Karlovarský kraj –, kde je chudoba větší a pohledávky jsou hůře vymahatelné. Exekutorské úřady v těchto regionech budou mít poměrně komplikovanou situaci a je to třeba zohlednit. Že by ale mělo dojít k nárůstu vymahačů s basebalovou pálkou, to žasnu. Takový argument by stát vůbec neměl připustit. Takoví vymahači existují a stát si s nimi neumí poradit, ale ti pracují pro lokální lichváře. Pak tu máme spoustu inkasních agentur, které fungují férově.

A.cz: Ministr Pelikán zároveň říká, že by teritorialitu v příštích letech rád zavedl, ale až poté, co se zredukuje počet exekutorů a lépe nastaví pravidla. Věříte tomu, že se za pár let k teritorialitě dopracujeme?

Věřím tomu, že ministr Pelikán postupně teritorialitu zavést chce. Obávám se ale, že její prosazení je hrozně složité, protože velcí věřitelé - jako banky, operátoři a další - ji nechtějí, protože se bojí nižší vymahatelnosti a vyšších administrativních nákladů. Velcí věřitelé jsou vlivní a budou schopni zavedení zvrátit. Dnes je tu příležitost, která je už v legislativním procesu relativně daleko. A já bych se přimlouval za to, aby ministerstvo spravedlnosti nějakým komplexním pozměňovacím návrhem během projednávání v Poslanecké sněmovně senátorský návrh upravilo tak, aby minimalizovalo hrozby, které tam jsou.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy