Praha - Nejvíce času tráví v práci Řekové, nejméně naopak Dánové. Ukazují to čerstvé statistiky za rok 2014, které shromáždil statistický úřad Eurostat.
Údaje vycházejí z průzkumu mezi zaměstnanci v zemích Evropské unie, kteří pracují na plný úvazek. Do výsledného počtu hodin se počítají i přesčasy, naopak v něm nejsou zahrnuty přestávky na oběd a samozřejmě ani čas strávený dojížděním do práce.
Průměrný Řek prý loni trávil v zaměstnání v průměru 44,2 hodiny týdně, zatímco Dánové jen 38,8 hodiny týdně, tedy o 12,2 procenta méně.
Kolik hodin stráví v zaměstnání
Pořadí | Země | Týdenní průměr |
1. | Řecko | 44,2 hod. |
2. | Rakousko | 43 hod. |
3. | Velká Británie | 42,9 hod. |
4. | Portugalsko | 42,8 hod. |
5. - 6. | Kypr | 42,4 hod. |
5. - 6. | Polsko | 42,4 hod. |
7. | Slovinsko | 41,9 hod. |
8. | Česká republika | 41,8 hod. |
9. | Slovensko | 41,7 hod. |
10. | Španělsko | 41,6 hod. |
11. | Německo | 41,5 hod. |
12. | Belgie | 41,4 hod. |
13. | Malta | 41,3 hod. |
14. - 15. | Bulharsko | 41,2 hod. |
14. - 15. | Chorvatsko | 41,2 hod. |
16. | Maďarsko | 40,9 hod. |
17. | Nizozemsko | 40,9 hod. |
18. - 20. | Estonsko | 40,8 hod. |
18. - 20. | Lucembursko | 40,8 hod. |
18. - 20. | Švédsko | 40,8 hod. |
21. - 23. | Francie | 40,5 hod. |
21. - 23. | Itálie | 40,5 hod. |
21. - 23. | Lotyšsko | 40,5 hod. |
24. | Rumunsko | 40,4 hod. |
25. | Irsko | 40,3 hod. |
26. | Finsko | 40 hod. |
27. | Litva | 39,5 hod. |
28. | Dánsko | 38,8 hod. |
Zdroj: Eurostat
Řecko přitom ovládlo i žebříček sestavený podle průzkumu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), který porovnával 34 členů této organizace za rok 2013. Podle něj stráví Řekové v práci 2037 hodin za rok, Češi 1772 hodin, zatímco Němci na opačném konci žebříčku jen 1388 hodin a Nizozemci 1380 hodin.
"V době finanční krize přitom získali běžní Řekové reputaci přeplácených a líných lidí, kteří chodí abnormálně brzy do důchodu," připomíná analytik společnosti Statista Niall McCarthy pro časopis Forbes.
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák se domnívá, že k prvnímu místu Řecka přispěla například nižší zaměstnanost žen. Ta tu loni činila 41,1 procenta, zatímco průměr EU byl 59,6 procenta. "Příjem řecké rodiny tak více závisí na příjmu muže, který tím pádem i déle pracuje," vysvětluje.
Kromě toho je možné, že Řekové pracují déle i kvůli neutěšené ekonomické situaci v zemi. "Obecně platí, že v době hospodářské recese a vysoké nezaměstnanosti řada zaměstnanců dobrovolně pracuje přesčas, protože se bojí, aby nepřišli o práci," myslí si Novák.
"Ostatně, i když se podíváme na data za Českou republiku, tak v krizovém roce 2012 odpracoval pracovník v jednom měsíci v průměru více hodin, konkrétně 150,1, než v předkrizovém roce 2007, kdy to bylo 149,4," souhlasí ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
Analytik GE Capital Filip Fyrbach si navíc myslí, že k dlouhé pracovní době může přispět i relativně vysoký podíl cestovního ruchu na ekonomice. "Zde je obvyklá pracovní doba delší než průměr," tvrdí.
Hlavní je efektivita
McCarthy ale podotýká, že dlouhá pracovní doba nemusí automaticky vést k vyšší efektivitě či výkonnosti. "Méně odpracovaných hodin během týdne mají spíše země, kde je vyšší produktivita práce, jako je Nizozemsko, skandinávské země a ostatně i Německo," připomíná i Novák. Všechny zmíněné státy také vykazují vyšší hrubý domácí produkt (HDP) na osobu než Řecko.
"Jakkoli nelze přijímat laciné teze o líných Řecích popíjejících ouzo pod cypřiši, je zjevné, že vysoký počet odpracovaných hodin ještě sám o sobě nezaručuje dobrou makroekonomickou kondici,“ říká proto Kovanda. "Nicméně si dokáži představit, že menší nasazení, například z důvodu teplot, může být kompenzováno právě větší dobou strávenou na pracovišti," doplňuje však Fyrbach.
Druhým nejpracovitějším národem v EU podle žebříčku pracovní doby jsou Rakušané, kteří v práci bývají 43 hodin týdně. Třetí je Velká Británie, pak následují další dva zadlužené jihoevropské státy - Portugalsko a Kypr.
Pracujeme čím dál méně
Češi skončili v žebříčku Eurostatu na osmém místě - podle průzkumu odpracují v průměru 41,8 hodiny týdně.
Ze statistik je patrné, že Češi tráví v zaměstnání čím dál méně času, byť pokles je nepatrný. Ještě v roce 2003 dosahovala průměrná týdenní délka pracovní doby v Česku 43,1 hodiny. Pod 42 hodin týdně se poprvé dostala v roce 2013, kdy to bylo 41,9 hodiny týdně.
Meziročně se zkrátila odpracovaná doba celkem v deseti zemích EU, z čísel je však patrné, že nešlo o žádné výrazné rozdíly.
Za pozvolným, byť mírným omezováním odpracované doby může stát například nástup mladé generace, která je v tomto směru méně ambiciózní. "Na vyšší místo svých životních priorit staví dosažení rovnováhy mezi profesním a soukromým životem," vysvětluje Kovanda. Zároveň se od devadesátých let zvyšuje kupní síla, takže na stejný "koš" výdajů podle něj stačí menší část výplaty.