"Jen 12 procent lidí se bojí kvůli robotizaci o práci. Naši lidé to berou jako možnost nahradit těžkou a monotónní práci. Celkově má polovina lidí z robotizace pozitivní pocit," řekl novinářům digitální expert a spolupracovník institutu Jan Klesla. Například v Maďarsku se o svou práci bojí 18 a v Polsku 24 procent.
Pokud by práce lidí byla nahrazena stroji, 24 procent by se rekvalifikovalo a šlo dělat něco jiného, 36 procent by šlo pracovat jinam i bez rekvalifikace. "Máme vysokou zaměstnanost a lidé si věří. Nebojí se jít dělat něco jiného," řekl Klesla. Zbytek lidí by buď hledal stejnou pozici na jiném místě, nebo by si ve stejné firmě našel jinou pozici.
Důvěru ve svého zaměstnavatele při zařizování rekvalifikace má 26 procent, stejné množství by se spoléhalo na úřad práce. Třetina lidí by si rekvalifikační kurzy našla sama.
"Pokud se lidí zeptáte obecně, jestli by si vybrali lépe placenou práci, která nemá takové společenské ohodnocení, tak 88 procent řekne, že ano. Pokud se ale zeptáte na konkrétní práce, tak například péče o staré a nemocné zajímá pouze 15 procent lidí," sdělil Klesla.
Jde přitom podle něj o práci, u které výzkumy odhadují, že bude hůře společensky, ale lépe finančně hodnocená. U takové práce nebude žádoucí, aby stroje nahradily lidi, stane se luxusnější pozicí.
Na pracovišti se vzdělává 65 procent lidí, třetina využívá vzdělání hrazené zaměstnavatelem. V budoucnosti bude úloha firem v rekvalifikaci a vzdělání firem podle Klesly výrazná. Na pracovišti by se dále chtělo vzdělávat 52 procent lidí. Lidé jsou ochotni do vzdělání investovat i čas. Raději než o polovinu kratší pracovní dobu by trávili na pracovišti vzděláním.
