Systém důchodů je v Česku neudržitelný, varuje EU. Vládní plány problém jen zhoršují

Jan Prokeš Jan Prokeš
5. 6. 2019 15:46
Evropská komise opět varuje Česko, že výdaje na výplatu penzí budou v příštích letech zatěžovat rozpočet stále výrazněji. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) nyní přichází s plánem, jak se v budoucnu vyrovnat se stárnutím obyvatel. Navrhovaná opatření by však v příštích letech stála desítky miliard korun.  
První schůzka důchodové komise. Vlevo předsedkyně Danuše Nerudová, vpravo ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
První schůzka důchodové komise. Vlevo předsedkyně Danuše Nerudová, vpravo ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. | Foto: ČTK

Soubor doporučení představila Evropská komise ve středu. Materiál posílá každý rok jednotlivým členským zemím Evropské unie, které by návrhy měly vzít v úvahu při sestavování rozpočtu na následující rok.

Doporučení zlepšit dlouhodobou udržitelnost penzijního systému poslala Evropská komise do Česka i loni, za rok však podle ní nedošlo k žádnému pokroku. V tuzemsku se prý výdaje spojené se stárnutím obyvatel do roku 2070 zvýší o 4,7 procentního bodu, což je pátý nejvyšší nárůst v EU.

Udržitelnost veřejných financí podle Evropské komise ještě zhorší některé návrhy z nedávné doby, jako třeba zastropování důchodového věku na 65 let, které před dvěma lety prosadila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) nebo výraznější valorizace penzí či přidání tisícovky měsíčně seniorům nad 85 let.

Vláda navíc v dubnu schválila, že si důchodci od příštího roku přilepší zhruba o 900 korun. Průměrný starobní důchod tak vzroste na 14 200 korun měsíčně. Navýšení penzí vyjde v příštím roce celkem na 33 miliard.

Před několika dny pak ministerstvo práce a sociálních věcí představilo strategii přípravy na stárnutí populace, v které navrhuje například dřívější odchod do důchodu u některých náročných profesí nebo snížení rozdílu mezi důchody mužů a žen. Rozpočet to v příštích letech bude stát desítky miliard korun navíc.

"Za patnáct let bude každý čtvrtý obyvatel Česka starší 65 let, přibližně za třicet let to bude každý třetí Čech," tvrdí úředníci ministerstva ve materiálu, který na konci května poslali k připomínkám. Materiál proto počítá také s postupným zvyšováním starobních důchodů na 40 procent průměrné mzdy. Obce by zase díky dotacím mohly získat každý rok tři miliardy korun na výstavbu bezbariérových bytů.

Strategie však příliš neřeší, kde stát na jednotlivé návrhy najde peníze. Mluvčí ministerstva práce Andrea Vašáková říká, že část opatření je už dnes placena z rozpočtů jednotlivých ministerstev. "Financování dalších zásadních opatření je řešeno v rámci mezirezortní spolupráce a jejich finanční dopady budou záviset i na konkrétních legislativních návrzích," dodává Vašáková.

EK: Investujte do dobíjecích stanic a do dálnic

Podle návrhu doporučení Evropské komise by Česko mělo více investovat také do budování sítě dobíjecích stanic pro vozy na elektrický pohon nebo do výstavby dálnic. "Investice do dopravy v procentuálním vyjádření k HDP se mezi lety 2010 a 2015 snížily o 12 procent, čímž se dostaly pod průměr EU," upozorňuje komise v aktuální analýze stavu tuzemské ekonomiky.

Více peněz by mělo zamířit také do vzdělávání či na podporu rekvalifikace pracovní síly, která bude ohrožena zvyšující se automatizací výroby. Na českém trhu práce by vláda měla vytvořit také lepší podmínky pro pracující matky s dětmi. Evropská komise například navrhuje zlepšit dostupnost péče o předškolní děti či zvýšit nabídku flexibilních úvazků. Tuzemským firmám podle odhadů chybí až půl milionu zaměstnanců, bez práce je naopak nejméně lidí za více než dvacet let.

Další evropská doporučení se týkají například udržitelnosti rozpočtových výdajů na zdravotní péči. Česko by mělo nadále snižovat administrativní zátěž podnikatelů nebo míru korupce.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Vláda pošesté navrhne Zemanovi, aby se šéf BIS Koudelka stal generálem

Vláda v pondělí opět navrhne, aby prezident Miloš Zeman povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku do generálské hodnosti, řekl při středečním uvedení do funkce ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) novinářům premiér Andrej Babiš (ANO). Prezident to kvůli svým výhradám proti kontrarozvědce a Koudelkově práci pětkrát odmítl.

Zeman naposledy opomenul Koudelku při jmenování generálů loni v říjnu. Vláda tehdy jeho povýšení do generálské hodnosti navrhla už popáté. Prezident práci BIS opakovaně kritizuje. "Ano, my pana plukovníka navrhneme na povýšení do generálské funkce," řekl ve středu Babiš. Kabinet by o tom měl rozhodnout na pondělním řádném zasedání, doplnil.

Zdroj: ČTK
před 10 minutami

Rusko vyhošťuje deset amerických diplomatů

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu oznámilo, že v reakci na nejnovější sankce ze strany USA recipročně označilo za nežádoucí osoby deset pracovníků amerického velvyslanectví v Moskvě. Příslušnou nótu předalo zástupci amerického velvyslance s tím, že "uvedené osoby mají opustit Rusko do 21. května".

Ruská diplomacie přislíbila, že další odvetné kroky za "nezákonné protiruské sankce" budou následovat, uvedl list Kommersant na svém webu. Připomněl, že americký prezident Joe Biden v polovině dubna podepsal výnos o zavedení nových sankcí proti Rusku a USA také rozhodly o vyhoštění deseti ruských diplomatů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 12 minutami

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který soud EU označil za diskriminační

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který Soudní dvůr Evropské unie označil za diskriminační a porušující evropské předpisy. Místopředseda vlády Zsolt Semjén podle agentury DPA předložil v parlamentu v noci na středu nový zákon, který kritizovanou normu nahradí. Maďarsku hrozil ze strany EU finanční postih v případě, že by zákon neupravilo.

Maďarsko v roce 2017 zpřísnilo dohled nad organizacemi financovanými ze zahraničí. Ty, jejichž roční příspěvek překročí 7,2 milionu forintů (546 000 Kč), se musejí povinně registrovat a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích. Dotčené spolky musejí rovněž na webových stránkách výslovně uvádět, že jsou "organizacemi podporovanými ze zahraničí".

Unijní soud v červnu 2020 konstatoval, že jde o "diskriminační a neodůvodněné omezení", které je v rozporu se základními právy včetně ochrany osobních údajů či svobody sdružování.

Podle kritiků byl tento a další zákony namířen především proti americkému finančníkovi a filantropovi maďarského původu Georgi Sorosovi, kterého kvůli jeho liberálním názorům považuje premiér Viktor Orbán za svého nepřítele.

Nyní může být zákon zneplatněn na některé z příštích schůzí parlamentu. Chystaná novela podle DPA obsahuje ustanovení, na jehož základě bude maďarský účetní dvůr každoročně vypracovávat zprávy o těch nevládních organizacích, jejichž příjmy budou přesahovat 20 milionů forintů (1,43 milionu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy