Je to osm let, co manželé Ivo a Alena Vrbkovi koupili první zvířata a začali hospodařit na farmě, která leží na okraji Ještědského hřebenu v obci Javorník. O rok později už nabízeli vlastní lokální výrobky z kozího i kravského mléka. V průběhu dalších let za chov hnědých koz posbírali hned několik ocenění.
Teď Farmě pod Ještědem zlomily vaz rostoucí ceny energií i dalších nákladů. "Byznys končíme. Situace je tak neúnosná, že už to zkrátka dál nejde," říká Alena Vrbková.
Příchod ekonomicky náročného období se Vrbkovi nejdříve snažili řešit zdražením nabídky. Poprvé v lednu a pak v srpnu, kdy už bylo jasné, že ceny energií půjdou prudce nahoru. V obou případech zvedli ceny o pět až šest procent.
"Když vám ale všechny vstupy zdraží o 50 procent, tak vy o stejnou výši zdražit nemůžete, protože výrobky by pak nebyly konkurenceschopné s těmi dováženými ze zahraničí," vysvětluje dále Vrbková. Farma navíc výrobky také rozváží, takže na ni dolehly rostoucí ceny paliv.
V podobně svízelné situaci jako Vrbkovi se ocitly i další rodinné farmy v Česku, mezi nimi třeba Němcova selská mlékárna Radonice u Brandýsa nad Labem. "Prodeje se snížily a dostali jsme se do fáze, kdy už provoz nebyl udržitelný," vysvětluje ve stejném duchu jednatel podniku Tomáš Němec.
Přestože výkupní ceny mléka stoupají - loni touto dobou se pohybovaly kolem devíti korun, teď jsou na dvanácti -, ani to mlékárnám nepokryje cenový růst ostatních vstupů. Němec však zatím zavírat celou mlékárnu nechce a dál bude pokračovat s prodejem balkánského sýru, který vyrábí ve velkém množství. "Ne že by to byla nějaká sláva, ale aspoň jsme se dostali na černá čísla," dodává.
Upozorňuje také na to, že lidé začali šetřit a ochota připlatit si za kvalitní lokální potraviny podle něj klesá. "Není to totiž to jediné, co na trhu zdražuje. Lidem rostou i ostatní náklady na energie či bydlení, a kvalitnější, a tedy dražší potraviny teď nemají tendenci kupovat," míní farmář.
Jeho slova potvrzuje Vrbková. I podle ní začali zákazníci šetřit a prodej kozích výrobků, které její farma nabízí, oproti loňskému roku poklesl o třetinu.
Rovněž data ukazují, že Češi kvůli inflaci na jídle více šetří. Například srpnový průzkum Instant pro společnost Generali Investments ukázal, že jde až o dvě třetiny dotázaných.
Méně zvířat i zánik sadů
Letos svou dosavadní činnost ukončila také Sýrárna bratří Brunnerů z Jarošova nad Nežárkou nebo Farma Mikolášovi ze středočeských Krhanic. Ministerstvo zemědělství přitom tvrdí, že zatím jde o jednotky případů. "Na hodnocení je však brzy, hospodaření zemědělských subjektů mívá velký časový doběh," dodává mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.
Provozovatelé Farmy Mikolášovi ve svém příspěvku na Facebooku zkraje října, kde oznámili konec, ovšem upozornili, že krize se podle nich dotýká až tisíců malých a středních zemědělců. "Fungování mlékárny není možné dále provozovat, při velkém nárůstu cen energií a všech vstupů, které tvrdě zasáhly zemědělský, živočišný i potravinářský sektor naší farmy," napsali na Facebooku.
S tím, že doba je pro rodinné farmáře obtížná, souhlasí agrární analytik Petr Havel. Ty, kteří nemají zaměstnance a vše si obstarávají sami, ale podle něj krize tolik neohrožuje.
"Záleží hlavně na tom, jakému typu produkce se věnují a jak je jejich hospodaření náročné na spotřebu hnojiv, pohonných hmot, energií a lidskou práci," tvrdí.
Ani podle mluvčího Zemědělského svazu Vladimíra Píchy se nyní nedá mluvit o tom, že by obecně zemědělské podniky ve výraznějším množství krachovaly.
Podle něj ale dochází k postupnému utlumování některých energeticky náročných činností, ke snižování počtů hospodářských zvířat nebo neobnovení ovocných sadů.
Pomoc na celoevropské úrovni
Zemědělcům by měl již brzy pomoci strop na ceny energií, který se má kromě domácností vztahovat i na malé a střední firmy s roční spotřebou plynu od 630 do 4200 megawatthodin. Podniky budou moci čerpat zastropování do 80 procent své nejvyšší spotřeby za posledních pět let.
Tuto formu pomoci připomíná i Havel, který zmiňuje i další nástroje, jež mají agropodnikům v krizi ulevit, a to na celoevropské úrovni.
"Evropská unie například již v březnu letošního roku umožnila členským státům využít mimořádného opatření dočasného krizového rámce a kompenzovat zemědělcům a potravinářům vysoké ceny energií," připomíná analytik.
Zemědělci pak mohli také využít mimořádné dotační podpory na citlivé komodity, mezi které se řadí třeba kozy, ovce nebo brambory či chmel. V Česku se rozdělovalo celkem 831 milionů korun, z toho třetina šla z unijních peněz a dvě třetiny od českého státu.
Na farmáře myslí také takzvaný Strategický plán společné zemědělské politiky na příštích pět let, který minulý týden schválila vláda. Chystané změny více podpoří právě malé a střední podniky tak, jak požadovala Evropská komise, která také ještě musí plán schválit. Dokument je totiž součástí právě unijní zemědělské politiky.
Havel vyzdvihuje hlavně zavedení peněžní podpory na prvních 150 hektarů ve výši 23 procent. Na platbu dosáhnou všechny zemědělské podniky bez ohledu na velikost. Opatření by mělo podpořit právě ty menší a střední z nich. "Je to pro ně opravdu výrazná pomoc," domnívá se analytik. Zároveň zdůrazňuje, že strategický plán řeší i velké hospodáře, jeho druhý pilíř totiž hovoří o možnosti čerpání dotací i pro ně.
Strategický plán SZP
Strategický plán společné zemědělské politiky na období 2023-2027 bude čerpat finance ze dvou zemědělských fondů EU.
- V Evropském zemědělském záručním fondu (EZZF) je pro Českou republiku vyčleněno zhruba 107 miliard korun na přímé platby, asi 125 milionů korun pro vinaře a 50 milionů korun pro včelaře.
- Z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) na český venkov poputuje částka zhruba 32 miliard korun.
Česká vláda rozhodla, že národní rozpočet se bude podílet částkou zhruba 57 miliard korun. Celkový rozpočet strategického plánu se tak vyšplhá na přibližně 200 miliard korun.
Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR
