Celkové roční příjmy českých domácností předloni rostly. Na každou jednotlivou osobu v domácnosti připadala za rok 2018 částka v průměru 195 100 korun čistého. Je to zhruba o 12 700 korun víc než v roce 2017, tedy o téměř sedm procent, vyplývá z čerstvých dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Nejhůř na tom byly rodiny samoživitelek a samoživitelů s dětmi, které si za předminulý rok přišly v průměru na 137 300 korun. Polovina musela ale vyjít s částkou nižší než 128 400 korun. V úplných rodinách s dětmi byla tato mediánová suma o 29 200 korun na osobu vyšší.
Víc peněz pak měly k dispozici domácnosti seniorů. Roční příjem poloviny z nich překročil 167 700 korun na osobu. V průměru pak měla seniorská domácnost na osobu 183 400 korun čistého. Nejlépe jsou na tom samotní lidé v produktivním věku. Průměrná částka u nich dosahovala 284 500 korun, medián pak 258 000 korun.
I přes zvýšení částek ale v Česku přibývá lidí, kterým hrozí příjmová chudoba. Ta se týká těch, kteří nemají alespoň 60 procent mediánu čistého příjmu. Tato hranice loni činila 12 818 korun pro jednotlivce, pro rodiny byla vyšší. Proti roku 2018 se limit zvedl o 855 korun, u jedince tak dosahoval 11 963 korun.
Loni bylo příjmovou chudobou ohroženo 10,1 procenta českých obyvatel, v přepočtu kolem jednoho milionu. Proti předchozímu roku se jejich počet zvýšil o víc než 50 000. Předloni se jednalo o 9,6 procenta a v roce 2017 o 9,1 procenta. Za poslední dva roky se tak počet lidí s částkou pod limitem příjmové chudoby zvýšil o víc než 100 000.
"Tento evropský ukazatel nepopisuje chudobu lidí ve smyslu hmotné nouze, ale odráží rozdělení příjmů v dolní polovině populace v každé jednotlivé zemi. A jelikož u nás tempo růstu středněpříjmové skupiny populace převyšuje tempo růstu nízkopříjmové, stoupá i počet lidí, kteří zůstávají pod stanovenou hranicí," vysvětlil Jiří Pekárek z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.
Podle Pekárka se podíl ohrožených příjmovou chudobou pohybuje za posledních deset let mezi devíti a deseti procenty. Česko patří v Evropě k zemím, které jsou na tom nejlépe.
Meziročně dlouhodobě ubývá osob, které si nemohou dovolit z finančních důvodů určité materiální položky. Z výsledků měření vyplynulo, že materiálně deprivované domácnosti si v první řadě nemohou dovolit pořídit nový nábytek místo opotřebovaného (30 procent). Dále si pak zhruba pětina domácností nemohla dovolit neočekávaný výdaj ve výši 11 200 Kč a týdenní dovolenou.
Sonda do života čtrnáctiletých
Speciální okruh otázek na mezigenerační srovnání sociálních a materiálních podmínek se týkal období, kdy bylo dotazovaným 14 let. Z něj vyplynulo, že 85,6 procenta obyvatel vyrůstalo ve věku 14 let v úplné rodině s oběma rodiči a dalších 12,5 procenta žilo pouze s matkou.
"Bezmála třetina obyvatel Česka dosáhla vyššího stupně vzdělání, než měl jejich otec či matka," upozornila Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ. Na dotaz, zda mohly všechny děti v domácnosti respondenta ve 14 letech odjet alespoň na týdenní dovolenou či letní tábor, odpovědělo kladně 80 procent osob, a zda měly děti k dispozici základní školní pomůcky, přitakalo 98 procent Čechů.
Statistici zjišťují uvedené údaje každoročně od roku 2005, obdobný průzkum se koná současně i v 34 evropských zemích. Část respondentů v Česku s úřadem spolupracuje opakovaně, nově se letos připojí 4750 domácností.
