Kuni Nguyenová
14. 4. 2020 6:15
Tým sociologa Daniela Prokopa sledoval dopad koronavirové krize na české domácnosti a to, jak na nečekané problémy reagují. Půlce domácností klesl příjem a 28 procent dotazovaných se obává o ztrátu práce, zejména v segmentu obchodu a služeb. Šestina lidí již má problém splácet své pravidelné výdaje, a dokonce zvažuje půjčku či prodej majetku. Podívejte se na výsledky průzkumu podrobněji.
Výše úspor – jak dlouho vystačí při výpadku příjmů
Majetkové nerovnosti jsou v Česku vyšší než příjmové. Zhruba 38 procent domácností má úspory, které by jim při plném výpadku příjmů stačily maximálně na měsíc. Ani týden by nevydrželo 12 procent z nich. Málo úspor mají také ti, kdo přišli o velkou část příjmů. Naopak více než třetina domácností má úspory na půl roku.
Na schopnost domácností vypořádat se s výpadky příjmů má kromě výše úspor vliv i to, zda má domácnost (splacené) vlastnické bydlení. Díky tomu totiž může snižovat výdaje na bydlení.
Vysoký podíl rizikových domácností (mají úspory maximálně na měsíc) je mezi zaměstnanci (51 procent), lidmi pod hranicí chudoby (okolo dvou třetin). Ti mají často - podobně jako samoživitelky - úspory často jen na jeden týden úplného výpadku příjmů.
Naopak krizi ustanou například pracující v oboru IT. "Ti mají díky dlouhodobě malým odvodům i nízkým daním polštář podstatně větší: zhruba 40 procentům samostatně výdělečně činných osob v našem výzkumu stačí úspory na rok," komentuje pro Aktuálně.cz sociolog Prokop.