"Chtěl bych, abychom uzákonili právo lidí zaplatit u obchodníka bezhotovostně. Hotovost již v zákoně zakotvená je, nyní je možná na čase to otočit," uvedl předseda představenstva České spořitelny Tomáš Salomon na konferenci Banka roku.
Upozornil na to, že někteří obchodníci, podnikatelé ve službách a restauratéři požadují po zákaznících pouze platby v hotovosti. A ty jsou omezující. "Nedávno mi řekli v restauraci, že je možné platit jen hotově. Peníze jsem u sebe neměl, tak mě poslali o patro výš, kde je bankomat, abych si je vybral. Za výběr jsem platil poplatek, protože šlo o bankomat jiné společnosti, než u které mám vedený účet," popsal svou zkušenost bankéř.
Dodal, že znovu restauraci už nenavštíví. Podobně to má 68 procent Čechů, kteří v nedávném průzkumu společnosti Mastercard uvedli, že nemožnost zaplatit kartou je od nákupu u obchodníka odrazuje.
Někteří obchodníci svou neochotu vyhovět zákazníkům vysvětlují tak, že nechtějí platit bankám a kartovým asociacím poplatky za použití terminálu. Pro jiné je pak důvodem i méně "dýšek" za služby. Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků však takové důvody odmítá a už v minulosti uvedl, že nemožnost platit kartou považuje v dnešní době za nepřijatelné.
"Neodpovídá to standardu trhu, většinou to jsou podnikatelé, kteří ani nenabízí kvalitní službu. Myslím, že v této době je to absolutně neomluvitelné a každý v gastru by měl karty přijímat a jít zákazníkovi naproti a nespoléhat se na papírové peníze," uvedl Kastner.
Kromě uvedených argumentů pak svou roli pro neochotu přijímat karty hraje i další důvod, kterým se nikdo z restauratérů veřejně nechlubí. V současnosti vláda kvůli koronakrizi zrušila povinnost vést elektronickou evidenci tržeb (EET), a pokud podnik odmítá i karty, je tržba pro finanční úřad nedohledatelná. Podnik tak příjem snáze zatají.
Podíl bezhotovostních plateb v minulých letech rychle rostl, pandemický rok tento vývoj ještě urychlil. "Počet bezhotovostních transakcí se do roku 2025 zvýší o více než 80 procent a v roce 2030 už bude uskutečněno třikrát více bezhotovostních transakcí než nyní," uvádí poradenská společnost PwC.
Stejně jako jsou na jedné straně zastánci práva na bezhotovostní placení, tak jsou ovšem na druhé straně podporovatelé povinného přijímání hotovosti. To má na rozdíl od placení kartou a dalšími platebními nástroji oporu v zákoně.
"Ve většině států je obdobná právní úprava, která platí i v Česku, kdy je nucená akceptace stanovena jen pro hotovost, jako jsou peníze emitované veřejnou institucí - centrální bankou či státem v případě mincí. Povinná akceptace karetních plateb by byla mimořádně neobvyklá, v Evropské unii ji zavedlo jen Řecko, a to pod tlakem věřitelů jako jeden ze způsobů řešení tamní dluhové krize," říká k tomu Petra Vodstrčilová, tisková mluvčí České národní banky (ČNB).
Podle ní centrální banka nepovažuje za vhodné nutit podnikatele přijímat peníze obchodních bank, a ještě jen ve formě karetních plateb. "To by bylo nejen v rozporu s principem technologické neutrality, ale také neodůvodněně zvýhodňovalo karetní schémata a jimi licencované vydavatele a akceptanty karet," uvádí mluvčí.
Dodává, že pokud by stát a zákonodárci měli za to, že je třeba legislativou podporovat elektronické placení, měla by být povinnost stanovena podnikatelům obecně, tedy akceptovat minimálně jeden typ elektronických plateb. Taková úprava podle ní platí od 1. ledna tohoto roku pro většinu podnikatelů v Maďarsku.
Odmítání hotovosti zatím bez sankce
Pouze cashless - tedy výhradně bezhotovostní placení se v posledních letech rozmohlo například na kulturních akcích či festivalech. Důvodem byla hlavně bezpečnost. Zvolili ho ale také někteří podnikatelé, kteří jsou si vědomi, že tím porušují zákon. Ovšem zákon, který doposud za takový přestupek neukládá žádnou sankci. To se ale může v budoucnu změnit.
"Za nepřijímání tuzemské hotovosti zákony, na jejichž dodržování ČNB dohlíží, nestanovují žádné sankce. Odmítání hotovosti může ovšem za určitých (krajních) okolností eventuálně naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu ohrožování oběhu tuzemských peněz. O tom, zda byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, však nerozhoduje ČNB, nýbrž soud v trestním řízení," uvedla Vodstrčilová.
Připomněla, že Rada vlády pro lidská práva v dubnu letošního roku vyzvala k zavedení sankcí za porušování povinnosti akceptace hotovostních plateb a doporučila vládě změnu zákona o oběhu bankovek a mincí. V blízké době se ale úprava zatím nechystá.
Podle Michala Čarného ze společnosti Mastercard by bylo dobré, kdyby se za jistých podmínek mohli obchodníci sami rozhodnout, jestli budou přijímat pouze bezhotovostní platby. "Vzhledem k rostoucím trendům digitalizace a používání bezkontaktních plateb je čas zákon o oběživu novelizovat, i podle vzoru jiných zemí," uvedl pro Aktuálně.cz Čarný.
Průzkum společnosti Mastercard také potvrdil rostoucí trend ve využívání platebních karet a naopak pokles obliby hotovosti. "Podle našeho posledního výzkumu bylo během letošního roku 59 procent plateb realizováno pomocí platební karty, pro srovnání v roce 2019 to bylo 49 procent. Mohlo to být i 75 procent, kdyby Češi v 16 procentech případů nenaráželi na nemožnost zaplatit kartou u obchodníka," říká Čarný.
Lidé začali podle průzkumu ve zvýšené míře využívat platby kartou, protože se jedná podle nich o rychlejší způsob odbavení a jejich čas strávený v obchodě se tím zkrátil, což v době pandemie ocenili. Dalším důvodem byla prostě absence hotovosti. Další skoro pětina lidí nechtěla přijít do styku se zaměstnanci obchodu a 12 procent se bálo o své zdraví.
Na oblibě také získávají platby pomocí mobilních telefonů a dalších nositelných zařízení. Naopak dvacet procent populace tvrdí, že během pandemie začalo hotovost využívat méně.
A když už mají Češi ve svých peněženkách hotovost, tak ji neradi vydávají. "Více než polovina lidí říká, že ji aktivně nevytahuje a šetří si ji na případ, že narazí na obchodníka, který platby kartou nepřijímá," uvádí Čarný.
