"Důvod je úplně jednoduchý. Češi nejsou na rozdíl od zahraničí zvyklí dávat dýška. Je prostě vyzkoušené, že pokud člověk zaplatí kartou, tak obsluhující nedostane ani korunu," vysvětlil pro on-line deník Aktuálně.cz majitel restaurace v Jihočeském kraji, který si nepřál své jméno ani název podniku uvést, proč u nich lidé s platební kartou nepochodí.
"Když ale při placení dojde ke kontaktu zákazníka a obsluhujícího, tak se obsluha na hosta třeba usměje a dostane od něj třeba deset korun. Když ale za hostem přijdete s nějakou 'elektronickou mrchou', tak to jen udělá 'píp, píp' a zákazník řekne 'díky, nashle'," dodal majitel.
Argumentuje také provizí, kterou musí uživatel platebního terminálu z každé transakce odvést.
Výše provize se mírně liší u jednotlivých poskytovatelů terminálu. Kromě společnosti, která platební terminál poskytuje, jde část peněz z tohoto poplatku také třetím stranám, tedy karetní asociaci a bance, s jejíž kartou zákazník zaplatil.
Některé banky požadují také poplatek za pronájem terminálu, jiné ho nabízí zadarmo. Například ČSOB ho poskytuje zadarmo pouze u nabídky Start, která je určená pro začínající obchodníky nebo obchodníky s velmi nízkými obraty, u individuálních cenových podmínek zpravidla nikoliv.
V nabídce Start pak sazba za jednu transakci (při platbě s debetní kartou Visa) začíná na 0,75 procenta z transakce plus 0,50 korun za transakci. V této sumě jsou již připočítány poplatky třetích stran. "Obchodníci s měsíčními obraty přes terminál blížícími se ke 100 tisícům korun se dostávají na individuální cenové podmínky," doplnila mluvčí ČSOB Michaela Průchová. Přibližně pětina podnikatelů, kteří využívají terminál od této banky, působí v gastronomii.
Za úhradu oběda v ceně 150 korun tak restaurace na provizi zaplatí jednu korunu a 12 haléřů.
U společnosti Global Payments, která poskytuje platební terminál ve spolupráci s Českou spořitelnou a aktuálně má přes 4600 klientů z oblasti gastronomie, si podnikatel za pronájem zařízení připlatí vždy. Výše se odvíjí od objemu uskutečněných transakcí. "Cena za službu se pohybuje v řádu stokorun, při obratu nad 110 tisíc korun měsíčně je služba zdarma. Za SIM kartu si neúčtujeme žádný poplatek," uvedl mluvčí Global Payments Ondřej Holoubek.
Poplatek za jednu transakci pak činí 0,99 procenta z transakce plus 0,75 korun za transakci (opět se týká karet Visa vydaných v Evropské unii), k tomu je ale třeba ještě připočíst poplatky třetích stran. I tak se však "vícenáklad" za zaplacení 150korunového oběda pohybuje kolem částky 2,30 korun.
Další z poskytovatelů terminálů, firma ComGate, si účtuje 0,79 procenta, pokud celkové transakce za měsíc přesáhnou 300 tisíc korun, v takovém případě je zdarma také pronájem terminálu. Při výši 100 až 300 tisíc korun jde o 0,89 procenta a 149 korun činí měsíční poplatek za terminál, při výši transakcí do 100 tisíc korun jde o 0,99 procenta a 249 korun si podnikatel měsíčně připlatí za terminál. Podle mluvčí Renaty Chaloupské jde o kompletní sazbu včetně poplatků třetích stran. Provize z oběda se tak pohybuje mezi jednou korunou až 1,50 korun.
U systému Dotypay firmy Dotykačka odvádí klient z každé transakce 0,6 až 0,99 procenta. "Přesná výše provize se odvíjí od celkového objemu transakcí. Tento poplatek nezahrnuje poplatek vydavateli karty a kartové asociaci," řekl ředitel společnosti Petr Menclík.
"Terminál poskytujeme klientům zdarma. V závislosti na výši transakčního poplatku pouze požadujeme určitý minimální objem transakcí, respektive transakčních poplatků. Pokud klient stanoveného počtu nedosáhne, doúčtováváme mu jen chybějící část těchto poplatků," doplnil Menclík.
Limitující pro hosty
Z výše požadovaných poplatků za platby kartou je zřejmé, že v porovnání například s mzdovými náklady či s cenami energií jsou v celkovém byznysu zanedbatelné, a navíc nic nebrání restauratérům započítat si haléřové částky za provize k cenám.
Také Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků k debatě o placení poplatků za karty dodává, že to podle něj rozhodně není hlavní důvod, proč v některých gastronomických zařízeních v Česku dnes stále karty neberou.
"Nemožnost platit kartou považuji v dnešní době za nepřijatelné. Neodpovídá to standardu trhu, většinou to jsou podnikatelé, kteří ani nenabízí kvalitní službu. Myslím, že v této době je to absolutně neomluvitelné a každý v gastru by měl karty přijímat a jít zákazníkovi naproti a nespoléhat se na papírové peníze," uvedl dále Kastner.
Výkonný ředitel Českého gastronomického institutu Adam Eliáš se domnívá, že pokud v dnešní době nemůže někde zákazník zaplatit kartou, je to pro něj limitující. Bezhotovostní platby jsou podle něj jasným trendem již několik let a covid ho ještě umocnil.
Eliáš uznává, že platbu kartou některé podniky možná neumožňují také z důvodu, aby jim "nebylo vidět pod ruce". To je s nynějším vypnutím elektronické evidence tržbe (EET) opět realizovatelné, míní Eliáš. Smyslem EET bylo, aby podnikatel zaznamenával každou tržbu.
Také mluvčí Asociace restauratérů APRON Kateřina Holnová to vidí podobně. Nepřijímání karet podle ní do dnešní moderní gastronomie nepatří. "Musíme respektovat preference zákazníků a jít jim naproti. Mohou možná existovat naprosté výjimky, jako jsou sezonní provozovny. Současný zákazník využívá v daleko větší míře digitální technologie a je progresivní, a to i na vesnici," zdůraznila Holnová, podle níž v některých restauracích tvoří transakce kartou až 70 procent všech plateb, zbytek tvoří hotovost.
Danění dýšek i cash flow
Ne všichni provozovatelé podniků ale s odborníky z gastronomických organizací souhlasí. "Karty nepřijímáme ze dvou hlavních důvodů. Tím prvním je cash flow, protože zaměstnancům dáváme peníze v hotovosti a nechceme to platit kartou," říká majitel jedné pražské kavárny, který si ale nepřál název podniku, a tedy ani své jméno zveřejnit.
Přiznává, že jim řada hostů v recenzích vyčítá, že akceptují pouze hotovost, karty přesto zavést neplánují. Také on jako jeden z dalších důvodů zmiňuje dýška. "Co se týče mých kolegů, kteří také vlastní kavárny a berou karty, tak se (kvůli kartám) zaměstnancům snížila dýška až o 50 procent," řekl s tím, že dýška placená kartou se navíc musí danit. Doplnil, že kavárna sice karty nepřijímá, hosté u nich ale mohou platit pomocí QR kódu, což využívá asi pětina zákazníků.
Podle údajů společnosti Dotykačka aktuálně přijímá platební karty v gastronomii každý druhý podnik. Ještě před dvěma roky šlo přitom jen o 28 procent. Největší nárůst míst, v nichž se dá zaplatit bezhotovostně, byl znát loni, kdy jejich počet meziročně vzrostl víc než o polovinu. V podnicích, které mají platební terminál, pak platby kartou tvoří 39 procent z celkového objemu tržeb.
K přijímání bezhotovostních plateb jsou podle Dotykačky nejvstřícnější kavárny a rychlá občerstvení, platební terminály využívá bezmála 60 procent z nich. Naopak nejméně se kartou platí v hospodách, kde terminál využívá jen necelá třetina zařízení.