Platba pouze kartou. Mezi ČNB a úřady vypukl spor, zda pokutovat odmítání hotovosti

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
2. 6. 2021 6:11
Míst, kde nelze platit hotovostí, přibývá. Trend uspíšila i pandemie koronaviru. Není ale vyžadování pouze bezhotovostní platby podle českých zákonů protiprávní? O tom se přou Česká národní banka a ministerstvo financí už delší dobu. Nyní podala organizace Iuridicum Remedium podnět Radě vlády pro lidská práva, aby za odmítání bankovek a mincí náležely sankce. A ta návrh podpořila.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

V takzvaných cashless zónách nelze platit hotovostí. Avizují je některé obchody, běžně jsou na hudebních festivalech, lze je najít i u poskytovatelů služeb. 

Jak ale upozorňuje organizace Iuridicum Remedium (IuRe), hotovost je pro zhruba 10 procent populace jediným způsobem placení. Nezměnila to ani pandemie covidu-19, kdy byly platby kartou upřednostňovány z hygienických důvodů. Organizace proto považuje odmítání bankovek a mincí za diskriminující. 

"Podáním podnětu jsme reagovali na trend, kdy se rozšiřuje počet případů, kdy je platba hotovostí odmítána. Povinnost hotovostní platby přijímat je přitom už teď v zákoně zavedena, nechceme tedy žádnou novou povinnost, jen chceme, aby naplnění této povinnosti bylo vynutitelné," říká Jan Vobořil, advokát a výkonný ředitel IuRe.

Doplňuje, že při platbě hotovostí nevzniká digitální stopa, která může být různě zneužita. "Vedle lidí, kteří mají rádi hotovost právě kvůli anonymitě a ochraně soukromí, a vedle třeba velké části seniorů, pro které je taktéž hotovost první volbou, jsou zde třeba lidé v exekuci, kteří v současnosti fakticky nemají jinou možnost než platit hotově. Omezováním možnosti platit v hotovosti nebo případným zavedením výhradně bezhotovostních systémů, které kartové společnosti propagují třeba přes festivaly či různé projekty, by všechny tyto skupiny ztratily možnost plnohodnotně využívat služby," dodává Vobořil. 

Ministerstvo financí by mělo předložit návrh na zavedení sankcí za odmítání hotovosti do poloviny příštího roku. Nejprve ho ale musí "zaúkolovat" vláda, která tak ještě neučinila. 

Povinnost přijímat hotovost vyvolává protikladné reakce. Zatímco ministerstvo financí je spíše proti této povinnosti, Česká národní banka naopak tvrdí, že odmítat bankovky a mince nelze. 

"Obecně platí, že obchodníci v Česku platby tuzemskou korunovou hotovostí odmítat nemohou. Občané mohou obchodníka upozornit a v případě, že obchodník bude příjem tuzemské hotovosti nadále odmítat, mohou podat podnět ČNB na porušení povinnosti příjmu tuzemské hotovosti. Dozví-li se centrální banka v rámci výkonu dohledu, že ze strany některého obchodníka došlo k neoprávněnému odmítnutí tuzemských peněz, na tuto skutečnost ho písemně upozorní a vyzve k ukončení takového jednání. Za nepřijímání tuzemské hotovosti nicméně zákony nestanovují žádné sankce," uvádí na dotaz Aktuálně.cz tiskové oddělení ČNB. 

Ministerstvo financí ale říká něco jiného. "Český právní řád v současné době ponechává v této problematice smluvním stranám volnost, jaké protiplnění si sjednají. Platí, že je-li spotřebitel v předstihu a řádně informován o tom, jaké protiplnění po něm bude obchodník požadovat, pak je jen na nich, zda si dohodnou plnění hotovostní, či bezhotovostní," říká Anna Vasko z tiskového oddělení ministerstva financí. 

Podle ní úřad vychází z občanského zákoníku, který stanovuje, že proti své vůli nemůže být věřitel nucen, aby přijal něco jiného, než přísluší k jeho pohledávce. Stejně tak dlužník nemůže být nucen, aby poskytl něco jiného, než je dlužen. Totéž platí o místě, čase a způsobu plnění. 

Vasko doplňuje, že také příslušné ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí počítá s tím, že povinnost přijímat hotovost se neuplatní v případě, že je příjemce oprávněn přijetí hotovosti odmítnout. "Důvodem opravňujícím k odmítnutí hotovosti může být právě i fakt, že se strany dohodly na bezhotovostním způsobu placení," dodává Vasko. 

Připomíná, že stanovisko České národní banky je v této otázce odlišné. "Česká národní banka argument smluvní volnosti sice uznává, ale povinnost přijímat hotovost přesto dovozuje. Ministerstvo financí ani ČNB nicméně nemají v této věci rozhodovací pravomoc. Tím, kdo může závazným způsobem vykládat právo, je pouze nezávislý soud. Platí přitom, že uvedená otázka nebyla soudy dosud rozhodnuta," dodala Vasko, podle níž by se jednotlivé způsoby placení měly prosazovat svými výhodami pro spotřebitele a nikoliv silou regulace.

Že by svoboda platit hotově kolidovala se svobodou podniku zvolit si způsob platby, Jan Vobořil z IuRe odmítá: "Počítáme s tím, že v souvislosti s přípravou zákona vyvstane potřeba definovat i výjimky z tohoto obecného pravidla, a proto bude mít ministerstvo dlouhou dobu na přípravu a diskusi, v níž zazní vedle argumentů lidskoprávních a spotřebitelských i argumenty podnikatelů. Výsledkem v ideálním případě bude právní úprava, která bude jednoznačná pro podnikatele i spotřebitele a bude v maximální možné míře ctít smluvní svobodu, ale ne na úkor slabší smluvní strany." 

 

Právě se děje

před 25 minutami

Slavná sopranistka tvrdí, že s ní francouzská policie jednala jako se zločincem

Jihoafrická sopranistka Pretty Yende tvrdí, že s ní francouzští policisté při kontrole na letišti Charlese de Gaulla v Paříži zacházeli jako se zločincem. "Svlékli mě a prohledali, jako bych byla zločinec, a umístili mě do cely," tvrdí zpěvačka.

Ta podle policistů přicestovala v pondělí z Milána na jihoafrický pas, v němž neměla vízum. "Nebyl tam ani v jedné chvíli žádný incident," tvrdí policejní zdroj a popírá, že by se sopranistka kvůli letištní kontrole musela svléknout. Z místnosti, kde čekala na vyřízení případu, vyšla po hodině a půl s vízem, které jí povolovalo vstup na francouzské území, a barva její kůže nehrála žádnou roli, řekl zdroj z letiště agentuře AFP. "Pro lidi, jako jsem já, je policejní násilí skutečné," tvrdí naopak pěvkyně. Do Francie přiletěla proto, že zpívá Belliniho operu Náměsíčná v Théâtre des Champs-Élysées.

Zdroj: ČTK/AFP
před 28 minutami

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce trati za 2,6 miliardy Kč

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce železniční trati, díky níž tudy vlaky budou moci projíždět až stošedesátikilometrovou rychlostí. Zrychlí se tak cestování mezi Prahou a Plzní. Součástí akce byla i obnova berounského nádraží a stanice Králův Dvůr a modernizace zabezpečovacího zařízení. Náklady jsou přes 2,6 miliardy bez DPH, tři čtvrtiny pokryla dotace z Evropské unie.

Podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody se zlepšil komfort pro cestující a vznikl i bezbariérový přístup na nástupiště v Berouně i Králově Dvoře. "Zvýšila se traťová rychlost na 160 kilometrů v hodině a zkrátily se jízdní doby. Myslím si, že se už skutečně jedná o koridorovou trať se vším všudy," řekl Svoboda při dnešním slavnostním ukončení prací. Poukázal na to, že nyní je hotová rekonstrukce celého třetího koridoru z Berouna až do Chebu, včetně průjezdu plzeňským uzlem.

Práce na 5,7 kilometru dlouhém úseku mezi Berounem a Královým Dvorem začaly v roce 2016. V první etapě stavbaři opravili osobní nádraží v Berouně. Součástí byla obnova kolejiště, vznikl nový podchod, nástupiště a přístřešky. Přístup na nástupiště pro handicapované zajišťují výtahy. Železniční stanice byla také vybavena informačním systémem pro slabozraké a nevidomé. Dělníci vyměnili technologická zařízení a obnovili kolejiště na seřaďovacím nádraží.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Průměrný obrat regionálních obchodních center loni klesl o 25,5 procenta

Průměrný roční obrat regionálních obchodních center (OC), vyjma Prahy, loni po šesti letech růstu podle analýzy společnosti CBRE meziročně klesl o 25,5 procenta. Nejvíce byly v centrech zasažené gastronomické provozy, u kterých propad proti roku 2019 činil 36 procent. Návštěvnost regionálních OC se v uplynulém roce meziročně snížila o 29 procent, lidé ale v centrech více utráceli. Hodnota průměrného nákupního koše vzrostla o 5,7 procenta na 233 korun za jednu návštěvu. Vyplývá to z analýzy Shopping Centre Index, kterou letos podeváté připravila společnost CBRE.

Gastronomie byla v nákupních centrech podle CBRE nejdynamičtějším odvětvím posledních tří let, jež v minulosti zaznamenávalo dvouciferný růst. Prostor pro stravovací provozy se v centrech rozšiřoval. Podle vedoucího maloobchodního sektoru a oddělení správy OC v CBRE Tomáše Míčka byla gastronomie v minulém roce v důsledku protiepidemických opatření uzavřená zhruba 130 dní.

"Vloni sehrál rozhodující roli podíl, jaký měly na celkové ploše obchodních center ty obchody a služby, které mohly být i přes vládní omezení v provozu. Právě tito nájemci nakonec ovlivňovali celkovou návštěvnost centra i jeho ekonomické výsledky," řekl Míček.

Móda, která je na nákupní ploše typického regionálního centra (bez započítání Prahy) zastoupená nejvíce, když zaujímá 37 procent plochy, loni zaznamenala propad obratu o 34 procent, hned za ní byly doplňky s poklesem zhruba 32 procent. U těchto kategorií podle CBRE sehrála roli sezonnost. Prodejci kvůli zásobám neprodaných kolekcí neměli dostatek peněz na nákup nového zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy