"Lidé jen pípnou a odejdou." Číšníci mají kvůli kartám méně dýšek, kritizují i danění

Magdalena Chorá Adéla Očenášková Magdalena Chorá, Adéla Očenášková
20. 9. 2021 7:49
Dát si dobrý oběd v restauraci, pípnout na terminál a odejít. Takový scénář je při placení v podnicích čím dál rozšířenější. Část z nich přiznává, že kvůli platbě kartou nevyberou na spropitném tolik, jako kdyby zákazníci mohli platit jen hotovostí. I z toho důvodu některé restaurace zavedly na terminálu funkci, která hosta automaticky vybídne k dýšku.
Část podniků přiznává, že kvůli platbě kartou nevybere na spropitném tolik, jako kdyby zákazníci mohli platit jen hotovostí. (Ilustrační foto)
Část podniků přiznává, že kvůli platbě kartou nevybere na spropitném tolik, jako kdyby zákazníci mohli platit jen hotovostí. (Ilustrační foto) | Foto: iStock

"Je jisté, že bezhotovostní platby ovlivňují ochotu, ale i možnosti zákazníků vyjadřovat svou spokojenost formou spropitného," řekl pro on-line deník Aktuálně.cz prezident Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) Václav Stárek. 

S tím souhlasí i číšník Karlínské pivnice David Dolejš. "Platby kartou rozhodně negativně ovlivňují dávání spropitného. Pro hospody jsou obecně platby v hotovosti lepší i kvůli platbám dodavatelům a podobně. Zákazníci se navíc ještě nenaučili obsluhy ptát, zda jdou dát dýška i při platbě kartou," uvedl.

To připomíná i Stárek, podle kterého bylo i v minulosti běžné, že lze i při platbě kartou konečnou částku navýšit o spropitné, a většina restaurací s tím pracuje.

"Je ale pravda, že dýško na kartu dávají Češi menší než v případě hotovosti, kdy třeba vysypou drobné z peněženky a obsluze je dají," doplnila svůj pohled provozní kavárny Café Momenta Táňa Kmenta.

Jak už deník Aktuálně.cz dříve informoval, někteří majitelé podniků přiznávají, že jedním z důvodů, proč se u nich nedá platit kartou, je právě obava o spropitné pro zaměstnance.

Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) ale namítá, že placení kartou naopak zvyk dát nějaké peníze navíc posiluje. "U plateb kartami a aplikacemi je dlouhodobě míra spropitného v průměru cca o 0,5 až jedno procento vyšší. Samozřejmě se i v této době najdou lidé, kteří ani při plné spokojenosti a útratě deset tisíc korun nedají žádné spropitné," řekl Kastner.

Stejně to vidí i výkonný ředitel Českého gastronomického institutu Adam Eliáš. Podle něj existují podniky, v nichž je téměř 70 procent útrat hrazeno kartou a výši spropitného to nijak neovlivňuje.

Dýško není povinnost

Žádné negativní zkušenosti týkající se spropitného kvůli placení kartou nemá třeba síť restaurací a kaváren Ambiente, jež ale patří k dražším, luxusnějším podnikům.

"V Ambiente přijímáme spropitné v hotovosti i kartou a jeho podíl k tržbě se významně neliší. Etiketa spropitného není v Česku tak jednoznačná jako například v USA. U nás spropitným hosté vyjadřují spokojenost, ale není povinností. Někteří hosté částku při placení pouze zaokrouhlují na desítky či stokoruny, jiní dávají 'tip' ve výši deset procent. Realita je někde mezi čtyřmi až sedmi procenty z obratu," sdělila mluvčí Ambiente Šárka Hamanová. 

I kartou jde zaplatit spropitné. Některé pražské podniky na to raději zákazníky upozorňují.
I kartou jde zaplatit spropitné. Některé pražské podniky na to raději zákazníky upozorňují. | Foto: Aktuálně.cz

Dobrovolnost zdůrazňuje i Stárek. "Spropitné je nejen u nás, ale i v jiných zemích výrazem spokojenosti hosta s poskytnutou službou a kvalitou pokrmů a nápojů. Není-li zákazník spokojen, pak není důvod, aby spropitné personálu dával," domnívá se.

Když Češi nějaké peníze navíc dají, tradičně jde podle něj o pět až deset procent z útraty. Podle dva roky starého průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost Storyous lidé nechávají v restauracích obsluze jako spropitné nejčastěji 20 až 40 korun. Deset procent z útraty personálu pak dá každý pátý host.

Zrovnoprávění spropitného

Hamanová za Ambiente upozorňuje i na další zvyk, který se v české "etiketě spropitného" objevil spolu s rozšířením bezhotovostních plateb: někteří hosté platí účet kartou a spropitné nechávají hotově. Jsou to podle ní mimo jiné zákazníci, kteří platí firemní kartou a zaměstnavatel nebo účetní jim nedovolí zahrnout do celkové částky i spropitné.

Zaměstnanci podniků oslovených on-line deníkem Aktuálně.cz se však shodují, že zákazníci už začínají stále více dávat dýška rovnou i při placení on-line. Z hlediska příjmů je to pro ně ovšem ta horší varianta.

Podle mluvčí Asociace restauratérů APRON Kateřiny Holnové se obsluha spíš snaží získat spropitné v hotovosti, které nikde nemusí evidovat. Důvodem je fakt, že Česku se spropitné přijaté terminálem započítává do příjmů, ze kterých restaurace platí daň z příjmů, odvody na politiku zaměstnanosti a zdravotní a sociální pojištění. Daňová povinnost se vztahuje i na spropitné v hotovosti, pro provozovatele je ale snazší takové dýško zkrátka nepřiznat. Zejména poté, co stát umožnil podnikům po pandemických omezeních vypnout dříve povinnou elektronickou evidenci tržeb (EET).

"Usilujeme proto o jednoduchou úpravu zákona, která by zrovnoprávnila spropitné placené kartou a hotově. Spropitné by mělo být osvobozeno od daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění, stejně jako v mnoha zemích -  v Rakousku, Německu či Velké Británii," komentovala Holnová snahy asociace APRON. 

Podle ní je to příležitost přestat zavírat oči před "utajovaným" příjmem zaměstnanců v pohostinství. Také Táňa Kmenta kritizuje, že dýška podléhají dani.

Přesto nezvažuje, že by kavárna zrušila možnost uhradit útratu bezhotovostně. "Provozuji ještě vícero podniků včetně kadeřnictví, kde jsme zkoušeli brát jen hotovost. Ale to nešlo, lidé si tak zvykli platit kartou… Před koronavirem to bylo něco jiného. Dříve tak 50 procent zákazníků platilo hotově a zbylá polovina kartou, dnes je ten poměr 20 ku 80," popsala Táňa Kmenta.

Ta také zdůraznila, že velký vliv na to, zda host nechá nějaké spropitné, má chování obsluhy. Tomu přikyvuje i provozní podniku Cafedu Adam Pejsar. "Pokud je podnik s obsluhou, tak si myslím, že lidé dýška na karty dávají také. Pokud platíte jen na baru, a je to tedy bez servisu, což je třeba náš případ, tak lidi kartou dýška tolik nedávají," uvedl Pejsar.

Některé terminály si o dýško řeknou samy 

Podniky však mají možnost, jak si o spropitné při platbě kartou říct. Na terminálu mohou zavést funkci, která se hosta zeptá, zda a jakou částku z útraty si přeje zadat jako spropitné. Řada z číšníků však tuto možnost sama přeskakuje, protože nastalá situace a případné odmítnutí spropitného jsou společensky poněkud nepříjemné.

Zejména v zahraničí se však objevují terminály, které místo prosté otázky na výši spropitného nabízí platícímu možnost volby jeho procentní výše na základě celkové útraty. Například tedy 0, 5, 10, nebo 15 procent. Podle výčepní Moniky Nápravníkové z Hospody u kruhu, která pokles spropitného kvůli kartám pociťuje, by taková funkce mnohé vyřešila. 

"Potom nenastane situace, že by obsluze bylo trapné zeptat se na spropitné, takže je to vlastně takové elegantní řešení. My to na terminálu nemáme, a proto se lidí neptáme, oni pak jen pípnou kartou a odejdou," popsala Nápravníková. 

V Praze takto fungují například terminály restauračního prostoru Manifesto. Zákazníkům nabízí možnost zadat spropitné ve výši pěti, deseti, patnácti nebo dvaceti procent. Manifesto chce jít podle svého provozního a finančního ředitele Andreje Zverzhanovského cestou úplné digitalizace a transparentnosti. Spropitné tímto způsobem podle něj dávají přes dvě třetiny zákazníků. 

V Česku zatím podniky takovou možnost ale spíš nevyužívají. Podle Kastnera z AMSP se tyto terminály vyskytují především v restauracích zaměřených na turisty.

Kastner je vnímá jako nepatřičné. "Rozhodnutí o spropitném by vždy mělo být plně na hostovi. A jeho výši pomáhá zvyšovat skvělý výkon celého týmu restaurace. Spropitné by nemělo být dané. Celý tým restaurace, včetně majitelů, kteří podnik vedou, si ho musí svým výkonem zasloužit," doplnil Kastner.

Manifesto Market je specifický i tím, že se se v něm dá platit pouze kartou. Obhajuje tuto volbu pohodlím zákazníků, transparentností, ale i hygienickým aspektem. To však rozporuje Česká národní banka, podle které je na základě současné legislativy přijímání hotovosti u podniků povinnost. A pokud to obchod či restaurace odmítne, klient by ho měl na zákonnou povinnost upozornit. 

Video: Automatické dýško 10 procent? Češi by si měli uvědomit, z čeho číšník žije, říká Horešovský

Nastavit u nás povinné spropitné je nereálné. Není to možné legislativně a není to správné, říká vinárník a spoluautor iniciativy Milujeme víno. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Na jihu Indie zahynulo při povodních nejméně 15 lidí

V jižní Indii o víkendu zemřelo při povodních nejméně 15 lidí. Informovala o tom stanice BBC. Ve dvou okresech indického státu Kérala úřady pohřešují desítky osob a obávají se, že počet obětí ještě výrazně stoupne. Silný déšť a sesuvy půdy odřízly od zbytku světa několik vesnic.

Pršet začalo v postižené oblasti silně už v sobotu. Déšť způsobil přívalové povodně a sesuvy půdy. Na některá místa musely vrtulníky dovézt potravinovou a jinou pomoc. Do záchranných akcí se zapojila také armáda.

Silný déšť dnes podle úřadů v postižených oblastech ustal a místní obyvatelé začali s odstraňováním škod. Ve dvou okresech státu Kérala pokračují pátrací akce, jelikož se tam stále pohřešují desítky lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy