Praha - Odboráři si stanovili nový cíl pro další čtyři roky: prosadit zkrácení pracovní doby v Česku. "Ve srovnání se zeměmi Evropské unie u nás máme extrémně velký fond pracovní doby. Čeští zaměstnanci jsou nejenom levní, ale ještě pracují nejdéle," říká mluvčí Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) Jana Kašparová.

Cílem odborářů je zkrátit pracovní týden v Česku. Ten má dnes standardně 40 hodin týdně, respektive 42,5 hodin i s přestávkami. Odboráři chtějí, aby se tato doba zkrátila na 37,5 hodiny. V praxi by to znamenalo, že by lidé odcházeli z práce v průměru o půl hodiny dříve.

Předseda ČMKOS Josef Středula chce změnu prosadit ideálně během následujících čtyř let. Uvedl přitom, že v řadě podniků se již kratší pracovní dobu podařilo prosadit.

Zhruba 77 procent firem, kde ČMKOS působí, již zavedlo kratší pracovní dobu. Přesto je Česko, co se týče délky pracovní doby, nadále nad evropským průměrem.

Odbory budou zatím nadále prosazovat kratší pracovní dobu na úrovni jednotlivých kolektivních vyjednávání. Do budoucna odboráři nevylučují ani snahu tlačit na vládu, aby kratší pracovní dobu prosadila pomocí změny zákona.

Za hodinu toho zvládnou na Západě více

Za vzor si odboráři berou země západní Evropy, především pak sousední Německo.

"V nejbohatších zemích tráví lidé v práci podstatně méně času než v chudších. Za každou odpracovanou hodinu ale vytvoří násobně větší hodnotu. Jsou  produktivnější. Receptem na bohatství a prosperitu není pracovat tvrději, ale pracovat chytře," popisuje Kašparová.

Související

Kdo si letos nejvíc polepšil? Podívejte se na vítěze závodu o vyšší mzdy

Infografika

Právě v Německu pracují ze všech vyspělých zemích lidé nejkratší dobu. V roce 2016 tam podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) průměrný pracovník odpracoval za rok 1 363 hodin. V Česku naproti tomu činila ve stejném roce odpracovaná doba na člověka 1 770 hodin. To je více, než kolik činí celkový průměr všech vyspělých zemí podle OECD.

Zmíněné Německo je však oproti Česku mimo jiné dále v automatizaci výroby. Česko zůstává v tomto ohledu spíše pozadu. Tuzemské firmy však již do robotizace začínají více investovat a to právě i s ohledem na nedostatek lidí na trhu práce.

Zkrácení pracovní doby nemá mít negativní vliv na mzdy. Odboráři věří, že se jim jejich cíle podaří prosadit. Díky příznivé ekonomické situaci a právě nedostatku lidí na trhu práce mají při kolektivních vyjednáváních silnou pozici. To ukázaly poslední roky.

Odbory dlouhodobě tlačí na růst mezd

ČMKOS si před několika lety za své hlavní téma vybrala růst mezd. V roce 2015 pak odstartovala kampaň Konec levné práce. Cílem bylo tlačit na růst minimální mzdy. Ta se za poslední čtyři roky zvýšila z 8 500 na 12 200 korun. Výrazně se zvedaly i výdělky ve veřejném sektoru, a to několik let po sobě.

Související

Kolik teď vydělávají řidič, právník nebo účetní? Projděte si přehled podle krajů

Infografika

Naposledy po vyjednávání odborářů s vládou rostly loni na podzim tarify učitelům o 15 procent a ostatním pracovníkům o deset procent, letos v lednu se pak zvedly o deset procent lékařům a sestrám.

V řadě firem se v posledních dvou letech odborářům podařilo v rámci kolektivního vyjednávání prosadit dvouciferný růst mezd. Poslední takovým příkladem byla dohoda v největším českém podniku - Škodě Auto. Po několikaměsíčním vyjednáváním firma přislíbila zaměstnancům zvednout tarifní mzdy o 12 procent a také navýšit bonusy a další příplatky, které svým lidem vyplácí.

Odboráři v rámci jednání o vyšších platech v posledních letech častěji hrozili stávkou. Nejvíce přidat chtěli lidé v průmyslových podnicích v regionech. A ve většině případů firmy odborářům vyhověly téměř ve všem. V gumárnách Mitas například během jednoho roku vzrostla mzda v průměru o čtvrtinu, o deset procent více přislíbila svým zaměstnancům také skupina Z-Group Steel podnikatele Zdeňka Zemka.

Zdroj: OECD, rok 2016