Praha - Opatření na podporu exportu, na kterých se dohodla pracovní skupina k sankcím, budou stát několik stovek milionů korun. Po pondělním jednání týmu to uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Za zásadní považuje především úpravu takzvaného kurzarbeitu, o němž by vláda mohla jednat již za dva týdny.
Máte rádi Aktuálně.cz?
Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!
"Bavíme se podle mě v řádech několika málo stovek milionů, rozhodně ne v miliardách," řekl Prouza novinářům po asi dvouhodinové schůzce pracovní skupiny. "Přesné částky budeme vědět v půlce září, kdy vláda dostane na stůl materiál, kde přesně rozepíše, jak ta doporučení implementovat," podotkl také.
Export, na který dopadají vzájemné sankce Evropské unie a Ruska, by měla vedle kurzarbeitu podpořit například lepší práce CzechInvestu a dalších státních organizací. Ty by i díky plánovanému většímu počtu zaměstnanců podle Prouzy měly pracovat aktivněji a soustředit se i na hledání příležitostí k vývozu velkých investičních celků.
Kurzarbeit míří ke schválení
Kurzarbeitem, díky němuž mohou firmy od státu získat peníze na vzdělávání zaměstnanců, pro něž nemají kvůli úbytku zakázek práci, by se podle Prouzy měla vláda zabývat do dvou až tří týdnů. Podle státního tajemníka i předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly přitom panuje shoda na dvou oblastech, při nichž by se měl kurzarbeit využívat.
Podle Středuly jde především o vážné zásahy do ekonomiky, jakým může být současná krize, a živelné pohromy. Spíše nedohodu pak očekává při jednání o možném využití kurzarbeitu při sezonních výkyvech v zaměstnanosti nebo při restrukturalizaci podniků, kde prý hrozí zneužití tohoto nástroje.
V Česku už tento systém existuje a stát na něj do konce roku 2015 vyčlenil 400 milionů korun. Zaměstnavatelé však o podporu zatím příliš nestáli a kritizovali nastavení pravidel, která jsou nyní pro získání těchto peněz příliš přísná. Nová pravidla, podle nichž by například příjem zaměstnance v tomto režimu neměl klesnout pod 90 procent průměrného výdělku, by podle představ skupiny měla platit od začátku příštího roku.
Panika se zatím nešíří
Podle průzkumu Hospodářské komory mezi téměř 140 českými firmami počítají exportéři v dalších 12 měsících se ztrátami kontraktů kvůli sankcím nejvýše v řádech desítek až stovek milionů korun.
"První výsledky našeho průzkumu reflektují skutečnost, že sankce se nevztahují na již probíhající kontrakty z roku 2013. Naši exportéři v průzkumu rovněž potvrdili, že případné ztráty budou známy až v roce 2015," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.
Exportéři avizují řádově desítky ohrožených kontraktů a stovky ohrožených pracovních míst. "I tato fakta potvrzují, že panika a strach z fatálnosti dopadů aktuálně probíhajících sankčních opatření se zatím českými firmami výrazně nešíří, tedy vyjma firem, které v Rusku investovaly a které v důsledku sankcí byly nuceny utlumit rozvoj svých ruských poboček," dodal Dlouhý.
Firmy v průzkumu také potvrzují signály o zhoršující se platební morálce ruských partnerů, která má bezprostřední dopad na dlouhodobý pokles oboustranné důvěry. Podnikatelé, kterých se sankce dotknou, se také snaží o úpravu výrobního či obchodního programu a potvrzují snahu hledat alternativní trhy.
Zmírněte víza
Jako formu pomoci exportéři nejčastěji uvádějí doprovodné podnikatelské mise do nových teritorií, podporu účasti na zahraničních výstavách a veletrzích, případně finanční kompenzace od Evropské unie.
Exportéři by také uvítali větší míru vstřícnosti při udělování víz. Zmírnění vízové politiky vůči ruskojazyčným teritoriím je i ze strany Hospodářské komory vyhodnoceno jako stěžejní a vítané opatření s cílem podpory cestovního ruchu a investic.
