Ostrava – Po pěti letech se podnikatel Milan Orel dočkal zastání ve sporu ohledně toho, zda dobrovolná práce jenom za jídlo a pití může být trestána jako nelegální zaměstnávání.
Krajský soud v Ostravě zrušil rozhodnutí o pokutě ve výši 80 tisíc korun z roku 2010. Majitel restaurace v České Vsi u Jeseníku ji od úřadu práce dostal za to, že mu jedno odpoledne pomáhalo osm cizinců při úklidu.
Zástupci ministerstva práce a sociálních věcí, do jehož resortu kontroly spadají, tvrdili, že i jednorázová výpomoc za jídlo a pivo může být v určitých situacích hodnocena jako nelegální práce. Naopak podnikatel i cizinci považovali trest za absurdní. Cizinci si prý jen chtěli po zaměstnání zkrátit volný čas a bez nároku na mzdu pomáhali majiteli restaurace při jarním úklidu.
Na dělníky narazili na začátku dubna 2009 kontroloři z úřadu práce v Jeseníku. Osm vietnamských občanů, kteří bydleli na nedaleké ubytovně a legálně pracovali ve strojírenské společnosti Vítkovice Power, pomáhalo majiteli restaurace uklízet po zimě venkovní prostory areálu Ranč Orel. Neměli za to dostat žádné peníze, podnikatel jim za práci slíbil jenom pivo a jídlo.
Po kontrole dostal majitel restaurace pokutu ve výši 80 tisíc korun, cizince pak české úřady vyhostily za nelegální práci.
Rozhodnutí o pokutě vydané ministerstvem práce a sociálních věcí nyní zrušil Krajský soud v Ostravě. Uznal argumenty podnikatele Orla, podle něhož šlo o jednorázovou výpomoc při odklízení pokácených stromů a keřů, za kterou cizinci nedostali žádnou odměnu, ale pouze stravu a pití.
Nahodilá kontrola bez dalších důkazů nestačí
Senát ostravského soudu vedený Monikou Javorovou rozhodl, že úřad nemohl případ tímto způsobem posuzovat. Jedna nahodilá kontrola bez dalších důkazů nestačí. Úřad navíc nevyhověl podnikatelovu návrhu na vyslechnutí osmi cizinců, důkazy o nelegálním zaměstnání byly podle kontrolorů jednoznačné.
„Správní úřady rezignovaly na povinnost zjistit co nejúplněji skutkový stav,“ rozhodl soud. Ministerstvo tak musí případ znovu posoudit a zaplatit podnikateli přes 10 tisíc korun na soudních výlohách.
Už na začátku letošního roku vyhověl Městský soud v Praze i žalobě jednoho z osmi cizinců, kteří na ranči pracovali. „Výklad, že jakákoliv činnost vykonávaná ve prospěch jiné osoby automaticky a bez ohledu na další okolnosti znamená nelegální práci, by vedl k absurdnímu závěru, že když někdo pomůže staré sousedce s nákupem do schodů a ona ho za to odmění čokoládou nebo pozváním na kávu, musí s ní mít uzavřenu dohodu o provedení práce," uvedl cizinec v žalobě.
Soud potvrdil, že „několikahodinová výpomoc za stravu nenaplňuje znaky soustavné činnosti“. Zrušil proto rozhodnutí ministerstva i úřadu práce o vyhoštění cizince.
Co je „bezúplatná laskavost“?
Za poslední dva roky řešily soudy také deset případů pokut za údajnou pomoc příbuzných či známých. V osmi případech lidé nakonec u soudu uspěli a soudy pokuty zrušily.
Soudní spory o výklad „bezúplatné laskavosti“ začaly poté, co inspektorát práce před třemi roky potrestal živnostníka z Brněnska. Dostal pokutu ve výši 11 tisíc korun za to, že ho v prodejně na chvíli zastoupila jeho družka. Nejvyšší správní soud nakonec pokutu zrušil s tím, že nešlo o práci načerno.
Stát totiž musí podle soudů prokázat, že jde o soustavnou práci načerno, a nikoliv o jednorázovou výpomoc, což se u těchto případů nepodařilo. Výsledek jedné nahodilé kontroly v obchodě či firmě bez jasných důkazů na potrestání nestačí, zdůraznil soud.
O práci načerno jde tehdy, pokud člověk osobně a soustavně vykonává práci jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů, přičemž se vůči zaměstnavateli nachází v podřízeném vztahu. „Bezplatnou“ práci příbuzných nebo známých u živnostníků nebo firem tak lze podle výkladů Nejvyššího správního soudu i Krajského soudu v Brně trestat v případě, kdy tito lidé sice nemají smlouvu, ale vystupují stejně jako klasičtí zaměstnanci – tedy plní příkazy nadřízených a nejde jenom o náhodnou, jednorázovou výpomoc.