reklama
 
 

Práce načerno, nebo jen pomoc v rodině? Soud určil pravidla

5. 11. 2014 13:10
Za poslední dva roky řešily soudy deset případů pokut za údajnou pomoc příbuzných či známých. V osmi případech lidé nakonec u soudu uspěli a soudy pokuty zrušily.

Brno – Kdy je pomoc příbuzného nebo známého ve firmě jenom „bezúplatnou laskavostí“, a když už protizákonnou prací načerno, za niž hrozí vysoké pokuty? Tuzemské soudy už v několika konkrétních případech stanovily pravidla, jak údajné nelegální zaměstnávání posuzovat.

Za poslední dva roky řešily soudy deset případů pokut za údajnou pomoc příbuzných či známých. Lidé nebo firmy se bránili proti pokutám, které jim za nelegální zaměstnání udělil Státní úřad inspekce práce. V osmi případech nakonec u soudu uspěli a soudy pokuty zrušily.

Soudní spory o výklad „bezúplatné laskavosti“ začaly poté, co inspektorát práce před třemi roky potrestal živnostníka z Brněnska. Dostal pokutu ve výši 11 tisíc korun za to, že ho v prodejně na chvíli zastoupila jeho družka. Nejvyšší správní soud nakonec pokutu zrušil s tím, že nešlo o práci načerno.

Stát totiž musí podle soudů prokázat, že jde o soustavnou práci načerno, a nikoliv o jednorázovou výpomoc, což se u těchto případů nepodařilo. Výsledek jedné nahodilé kontroly v obchodě či firmě bez jasných důkazů na potrestání nestačí, zdůraznil soud.

Nedokázali jste, že jde o práci načerno

Krajský soud v Hradci Králové například zrušil dvě pokuty ve výši čtyři tisíce korun, které dostal jak majitel obchodu s textilem v Hronově, tak jeho známá, která ho v obchodě zastupovala, když byl na jednání na úřadech. Inspekci se totiž nepodařilo prokázat, že místo sousedské výpomoci šlo o nelegální práci.

Uspěla také společnost Lei Lei s čínskými majiteli. Ta původně dostala pokutu 80 tisíc korun za nelegální zaměstnávání dvou cizinců v bistru v Chomutově – šlo o rodiče majitele, kteří údajně pracovali zadarmo. Městský soud v Praze ale rozhodl, že pokutu není možné uložit na základě jediné kontroly. Inspekce musí mít v ruce více jednoznačných důkazů.

Nejvyšší správní soud zrušil i pokutu 15 tisíc korun pro neteř majitelky vietnamského obchodu ve Znojmě. Soud u tohoto případu stanovil pravidla, podle kterých se mají podobné případy posuzovat: O práci načerno jde tehdy, pokud člověk osobně a soustavně vykonává práci jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů, přičemž se vůči zaměstnavateli nachází v podřízeném vztahu.

„Bezplatnou“ práci příbuzných nebo známých u živnostníků nebo firem tak lze podle výkladů Nejvyššího správního soudu i Krajského soudu v Brně trestat v případě, kdy tito lidé sice nemají smlouvu, ale vystupují stejně jako klasičtí zaměstnanci – tedy plní příkazy nadřízených a nejde jenom o náhodnou, jednorázovou výpomoc.

Dvě pokuty jsou v pořádku

Soudy však v poslední době zároveň potvrdily dvě pokuty, které podle nich stát uložil oprávněně. V prvním případě matka občas zaskakovala v práci za svoji dceru, ve druhém jednala žena za majitele na základě dohody o pomoci bratrovi a dceři.

Krajský soud v Brně tak potvrdil pokutu ve výši 250 tisíc korun společnosti Czech facility, která je provozovatelem ledové plochy v Brně-Modřicích. Inspekce při kontrole našla v půjčovně bruslí ženu, která pracovala bez pracovní smlouvy. Podle ženy šlo o výpomoc dceři, která byla v půjčovně zaměstnaná. Firma se bránila tím, že šlo o ojedinělý záskok ve chvíli, kdy si zaměstnankyně (dcera) musela nutně vyřídit osobní záležitosti, ženy navíc firmu o tomto záskoku ani neinformovaly. A zaměstnavatel ženě v půjčovně nedával žádné příkazy, ta byla v půjčovně ze své vůle. „Neslíbili jsme jí ani žádnou mzdu. Jednalo se o bezúplatnou laskavost,“ uvedla firma.

Inspekce však na základě výpovědí dalších zaměstnanců rozhodla, že nešlo o ojedinělou výpomoc. Matka místo dcery byla v půjčovně častěji než pouze v jednom případě. To potvrdil rovněž soud. Podle soudce Milana Procházky z brněnského krajského soudu nešlo v tomto případě o mezilidskou výpomoc. Žena sice docházela do půjčovny nepravidelně, ale opakovaně. Navíc pracovala na základě příkazů nadřízených, peníze dostávala na účet dcery.

„Nejednalo se o mimořádnou výpomoc, ale o činnost soustavnější. Jednalo se o zastřený pracovněprávní vztah,“ rozhodl soud.

Na příbuzenskou výpomoc se vymlouvali zástupci společnosti Vaše reality a stavby. Firma dostala od Státního úřadu inspekce práce pokutu ve výši 25 tisíc korun. Umožnila totiž nelegální práci ženě, která ve společnosti uzavírala smlouvy, vyjednávala s obchodními partnery a vyplácela mzdy.

Podle firmy žena pracovala zadarmo, bez pracovní smlouvy a na základě plné moci jako příbuzenská pomoc bratrovi a dceři. Inspekce ale argumenty o pomoci příbuzným neuznala, firma neuspěla ani u Krajského soudu v Brně a nyní ani u Nejvyššího správního soudu. Soudci totiž plnou moc, na jejímž základě měla žena vypomáhat příbuzným, označili za simulovaný právní úkon a nelegální zaměstnávání.

„Ve vztahu ke třetím osobám vystupovala jako de facto zaměstnanec firmy, plnila úkoly zaměstnavatele,“ rozhodl senát Krajského soudu v Brně vedený soudkyní Miladou Hamplovou. Jeho stanovisko potvrdil i Nejvyšší správní soud. Podle soudců je nepřípustné, aby klasický pracovněprávní vztah nahradila plná moc. „Tímto postupem se firma snažila obejít platné pracovní předpisy. Je jednoznačně prokázáno, že žena osobně vykonávala práci pro firmu podle pokynů, jménem a na odpovědnost zaměstnavatele, aniž by s ní tento uzavřel jakýkoliv pracovněprávní vztah,“ rozhodli soudci.

Ústavní soud zrušil Drábkovu tvrdost

Proč je mezi pokutami, které obě firmy dostaly, tak výrazný rozdíl? U společnosti Vaše reality a stavby (pokuta 25 tisíc korun) šlo o jednání staré čtyři roky. V té době nebyla v zákoně stanovena dolní hranice pokuty za nelegální práci. Naopak u společnosti Czech facility inspekce zjistila porušení zákona až v roce 2012 – v době, kdy už platilo zpřísnění prosazené tehdejším ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem. Inspekce musela uložit pokutu vždy alespoň v minimální výši stanovené zákonem – pro firmy šlo o 250 tisíc korun.

Minimální hranice 250 tisíc korun přitom už nyní neplatí, před měsícem ji zrušil Ústavní soud. Ustanovení totiž bylo podle něj v rozporu s Listinou základních ústavních práv a svobod, protože mohlo vést k nepřiměřeně vysokým pokutám ve vztahu ke konkrétním okolnostem případu. Do konce letošního roku teď zákon nestanoví žádnou spodní hranici pokuty, od příštího roku by měla dolní hranice činit 50 tisíc korun.

autor: Tomáš Fránek | 5. 11. 2014 13:10

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama