Ústavní soud zrušil Drábkovu přísnou pokutu za práci načerno

Petr Kučera Petr Kučera
Aktualizováno 16. 9. 2014 14:40
Ustanovení, podle něhož kontroloři nesměli firmám uložit nižší pokutu než 250 tisíc korun, je podle soudců protiústavní.
Minimální pokutu prosadil tehdejší ministr Jaromír Drábek z TOP 09.
Minimální pokutu prosadil tehdejší ministr Jaromír Drábek z TOP 09. | Foto: Reuters

Brno – Ústavní soud zrušil „napevno“ určenou spodní sazbu pokuty za nelegální práci, kterou do zákona o zaměstnanosti od roku 2012 prosadil tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. Ustanovení, podle něhož kontroloři nesměli firmám uložit nižší pokutu než 250 tisíc korun, je podle soudců v rozporu s Listinou základních ústavních práv a svobod.

V konkrétním sporu se jednalo o pokutu 300 tisíc korun, kterou stavební firmě uložil Státní úřad inspekce práce v roce 2012. Firma podle kontrolorů zaměstnala jako pomocné stavební dělníky dva Ukrajince, kteří sice měli písemnou smlouvu, ale jejich povolení k zaměstnání platilo pro jiné místo výkonu práce.

Firma podala žalobu, s pokutou se nesmířila – podle ní může být tak vysoká částka pro firmu s pouhými dvanácti zaměstnanci likvidační. Městský soud v Praze pak řízení přerušil a obrátil se na Ústavní soud s návrhem na zrušení příslušné části zákona.

Vždy alespoň čtvrt milionu?

Ústavní soud dal nyní za pravdu Městskému soudu v Praze, podle něhož je „napevno“ stanovená spodní výše sankce – čtvrt milionu korun – protiústavní a neodráží skutečný stupeň společenské nebezpečnosti deliktu. Městský soud ani jiný správní soud přitom nemůže sankci snížit, protože by porušil zákon.

Spodní hranice ve výši 250 tisíc korun podle Ústavního soudu „brání řádné individualizaci konkrétního případu, neboť je stanovena v takové výši, že omezuje rozhodující správní orgány přihlédnout ke specifickým okolnostem různých případů, jakož i k osobám delikventů a jejich majetkovým poměrům“. Podle soudců je zjevně nepřiměřená.

Pokutu alespoň 250 tisíc korun prosadil Drábek jako součást přísnějšího tažení proti nelegální práci včetně takzvaného švarcsystému. Platit ji musí právnické osoby, tedy firmy, které umožní výkon nelegální práce, pokud jde o „výkon práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah“ (švarcsystém), nebo pokud cizinec vykonává práci bez povolení k zaměstnání (nebo povolením k pobytu či podobným dokumentem) nebo v rozporu s ním. Horní hranice pokuty činí 10 milionů korun.

Od příštího roku 50 tisíc. Nebo nula?

Nová vládní koalice, respektive ministerstvo vedené Michaelou Marksovou Tominovou z ČSSD, letos prosadila snížení spodní hranice pokuty na 50 tisíc korun. Změna má být účinná až od ledna 2015. O této částce už sice Ústavní soud nerozhodoval, zrušení slov „nejméně však ve výši“ v současném znění zákona se ale projeví i v textu novely. Pokud vláda či poslanci její znění do konce roku neupraví, začne platit ustanovení o pokutě ve znění nedávajícím smysl.

Přinejmenším do konce letošního roku bude spodní hranice pokuty v zákoně chybět. Její výše, případně i samotné (ne)uložení, tak závisí na posouzení konkrétního případu inspektorátem práce.

 

Právě se děje

Další zprávy