Praha – Návrh zákona o zřízení centrální evidence účtů z dílny ministra financí Andreje Babiše (ANO) dnes schválila vláda. "Jde o další důležitý krok v boji proti daňovým únikům a praní špinavých peněz," říká premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Registr spravovaný Českou národní bankou se dotkne všech lidí a firem v Česku.
Nová databáze zrychlí prolomení bankovního tajemství a ušetří čas policistům, tajným službám či specialistům z týmu Kobra, kteří bojují proti daňovým podvodům, praní špinavých peněz a financování terorismu.
Přestože se předpokládá jeho hladké schválení u ministrů a poté i v Poslanecké sněmovně, reálně začne nový nástroj fungovat zřejmě až od ledna 2018.
Babišův úřad počítá s tím, že dá bankám 16 měsíců od začátku platnosti zákona na přípravu, zejména na dodání dat o klientech. "V šestnáctiměsíční lhůtě jsou zohledněny vybudování evidence i příprava bank a družstevních záložen," řekl mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík.
Vyšetřovatelé se díky novince podstatně rychleji od ČNB dozvědí, v kterých tuzemských bankách vlastní podezřelý člověk či firma účty a kdo další má ke kontům přístup. Snáze pak zasáhnou. Třeba zmrazí peníze dřív, než zmizí v cizině, odkud je pak složité dostat je zpátky.
"Někdy se hraje doslova o dny," říká pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Například u internetových podvodů, kdy lidé posílají peníze na konkrétní účet. Poškození pak častokrát své peníze už nikdy neuvidí.
Dnes brzdí vyšetřovatele těžkopádný systém: než získají potřebná data, uplyne i několik měsíců. Místo dotazu na jednom místě musí obeslat všechny banky, spořitelny a záložny, kterých jsou desítky.
Nově získají informace v řádu dnů a půjdou najisto do bank, kde se budou pídit po podezřelých obchodech. Detektivům navíc nový zákon přinese ještě jeden efekt: nižší riziko prozrazení, po kom jdou. Čím víc institucí ví, na co se policie dotazuje, tím pravděpodobnější je únik informací.
Návrh zákona počítá s tím, že o informace může žádat jen soudce nebo žalobce, který dohlíží na práci policie. ČNB pak odpoví nejpozději do 24 hodin. Data o klientech přitom musí uchovávat nejméně deset let.
Nápad na zřízení registru účtů, jehož náklady ministerstvo financí odhaduje přibližně na deset milionů, není novinkou. Babišův úřad navázal na práci svého největšího opozičního rivala Miroslava Kalouska z TOP 09. Poprvé chtěl stejnou databázi zřídit už před dvanácti lety i bývalý ministr vnitra Grossovy a Paroubkovy vlády a nynější senátor František Bublan.
Zavedení databáze také doporučila loni na jaře svým členským zemím Evropská unie kvůli sílícím hrozbám terorismu a jeho skrytému financování přes soukromé banky.
Původně měl český registr účtů fungovat už od letošního ledna, jenže několik měsíců drhla jednání ministerstva financí s ČNB, která bude databázi spravovat. Sporné bylo třeba to, co všechno se detektivové smějí dozvědět. ČNB například odmítla automaticky sdělovat, kolik na účtu leží peněz. Detektivové si ale tuto informaci včetně peněžních toků dohledají přímo v bance. Klíčové pro ně je, aby se nezdržovali na začátku vyšetřování a nemuseli zdlouhavě zjišťovat, kam vůbec jít.
Rychlejší přístup vyšetřovatelů ke kontům je dalším opatřením, které v posledních měsících posilují pravomoci bezpečnostních složek. Tajné služby mohou nově prolomit daňové tajemství a u mobilních operátorů smějí zjistit majitele konkrétního telefonního čísla.
Opoziční ODS s návrhem zákona nesouhlasí. "Centrální registr účtů je prvním krokem k tomu, že bez jakékoli kontroly bude mít řada osob přehled o účtech všech občanů. Vzhledem k tomu, jak často dochází k úniku dat, je to další nebezpečný útok na soukromí slušných a poctivých lidí v rámci boje s daňovými podvody," uvedl předseda ODS Petr Fiala.
