Zákaz hotovosti omezí naši svobodu, varuje Klaus. Ekonomové kroutí hlavou

Tereza Holanová Tereza Holanová
25. 1. 2016 6:55
Ekonom a bývalý prezident Václav Klaus varuje, že bankovky a mince budou v Evropské unii už brzy zrušeny a stát tak získá nad lidmi větší kontrolu. Podle dalších ekonomů to ale přinejmenším v tomto století v Česku nehrozí, úbytek hotovosti nepotvrzují ani čísla z České národní banky. Nejblíže ke "zrušení peněz" má Švédsko, dochází k tomu ale přirozenou cestou.
Peníze. Ilustrační foto
Peníze. Ilustrační foto | Foto: ČTK

Praha - Klasické peníze jsou v ohrožení, varuje bývalý prezident Václav Klaus. "Státy Evropské unie budou chtít bankovky a mince postupně zrušit, aby tak získaly větší kontrolu nad lidmi," prohlásil během svého prosincového vystoupení na Vysoké škole ekonomické v Praze. Hotovost bude podle něj už velmi brzy zakázána. Důkazem je podle něj Švédsko, kde snahu o likvidaci hotovosti pozoruje už delší dobu.

Co řekl Klaus

Václav Klaus na VŠE
  • Existence klasických peněz je podle bývalého prezidenta Václava Klause ohrožena. Státy Evropské unie totiž budou chtít bankovky a mince postupně zrušit, aby tak získaly větší kontrolu nad lidmi, varuje Klaus. "Obávám se, že o nich už dlouho mluvit nebudeme, neboť budou alespoň ve formě hotovostních peněz v Evropské unii již velmi brzy zakázány," řekl během své prosincové přednášky na Vysoké škole ekonomické v Praze.
  • Nedojde k tomu tedy přirozenou cestou, kdy by tradiční peníze byly vytlačeny jinými, v mnoha ohledech vhodnějšími platebními prostředky. "Bude to provedeno s úmyslem omezit svobodu člověka, k níž volné, nikým nekontrolované a nikým neevidované používání peněz patří," předpokládá Klaus. Seberafinovanější platební karty totiž nemohou takovou svobodu lidem zajistit.
  • Posun k likvidaci hotovostních peněz už ekonom Václav Klaus pozoruje delší dobu. "Vidím nákroky tohoto typu v tisku, úvahách, argumentech, ale i v legislativě," říká a jako příklad uvádí Švédsko či Estonsko, které o zrušení hotovosti dlouhodobě diskutují.
  • „Není to tak, že zítra budou zakázány peníze. Postupně se ale likvidují velké bankovky, až se dostaneme k tomu, že už nebudou povoleny vůbec," věří Klaus. Politici se tím podle něj chtějí přiblížit "ideálu centrálně plánované sovětské ekonomiky ve dvacátých letech minulého století, podle kterého člověk neměl možnost svobodně se rozhodovat".

Ekonomové oslovení online deníkem Aktuálně.cz ale nad Klausovými slovy kroutí hlavou. Podobný scénář je podle nich vysoce nepravděpodobný.

"Nepřijde mi příliš reálné, že by v dohledné době v nějakém státě bezhotovostní transakce stoprocentně potlačily hotovost, natož v České republice," říká Jonáš Rais z Centra ekonomických a tržních analýz. "Na mnoha místech v Česku se stále nedá platit jinak než v hotovosti, a to včetně úřadů," připomíná.

"Pokud by se dál Česko vyvíjelo podle současných trendů, nestane se bezhotovostní ekonomikou ani v roce 2100," nesouhlasí s Klausem ani Lukáš Kovanda ze společnosti Roklen.

Jasně mluví i čísla České národní banky. Ke konci loňského roku bylo v oběhu 2,08 miliardy kusů českých bankovek a mincí. Jejich počet neklesá ani s rozvojem platebních karet a nástupem bezkontaktních karet. Na úrovni kolem dvou miliard kusů se jejich počet drží od roku 2009. Před deseti lety bylo v oběhu 2,78 miliardy kusů, ke konci roku 2000 to bylo 2,3 miliardy. "Roční výroba peněz neklesá, naopak stoupá v důsledku ekonomického oživení a větší potřeby peněz," říká mluvčí ČNB Marek Zeman.

Podobně je na tom eurozóna. Ke konci roku tu bylo v oběhu přes 306 miliard bankovek a mincí, tedy nejvíce za dobu používání společné měny.

Zkušenost ze Švédska

K bezhotovostní ekonomice má v Evropě zatím nejblíže Švédsko. Zatímco v roce v roce 2009 bylo v oběhu podle tamní centrální banky ještě 106 miliard švédských korun, nyní je to méně než 80 miliard.

Podle Královského technologického institutu (KTH) budou letos Švédové v 85 až 90 procentech případů platit kartou, elektronicky, pomocí mobilní aplikace nebo jiným moderním způsobem. KHT proto nevylučuje, že do roku 2030 budou digitalizované všechny transakce.

Nicméně podle KHT nejde o žádný promyšlený vládní program, ale o dlouhodobý fenomén. Bezhotovostní platby jsou v zemi dokonce tak rozšířené, že kdo platí větší částku bankovkami, působí podezřele, upozorňuje banka Credit Suisse.

Paradoxem je, že Švédsko je zároveň první zemí v Evropě, která v roce 1661 začala papírové bankovky tisknout. Stejně tak měli Švédové náskok, pokud jde o bankomaty - první nainstalovali v roce 1967, o dva roky dříve než USA. Dnes se jich naopak banky zbavují - podle portálu Co.Exist odstranily jen mezi lety 2010 a 2012 okolo 900 přístrojů.

Podobný trend je vidět i v sousedním Dánsku. Tamní vláda loni navrhla, aby měly benzinky, restaurace a prodejny oblečení možnost zakázat platby v hotovosti.

Méně podvodů za cenu Velkého bratra

Od posunu k bezhotovostním platbám si politici slibují, že ubude podvodů a podaří se snížit rozsah šedé ekonomiky. "Lze očekávat, že zvýšení transparentnosti plateb povede k omezení množství daňových úniků," uvádí Rais.

Podle Kovandy by úplné zrušení hotovosti mělo smysl i v případě, že by tak platila skutečně jen menšina lidí. "Provozování hotovostního platebního systému pochopitelně představuje nemalou položku státních výdajů a nebude příliš racionální jej udržovat při nízkém počtu uživatelů," vysvětluje.

Kritici případného "světa bez peněz" ale - stejně jako Klaus - varují před Velkým bratrem. "Hrozí absolutní kontrola nad tím, za co, kdo, kdy a kde utrácí," říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Pokud by se dostal k moci autoritativní režim, může data zneužít i vláda, varuje ekonom Partners Pavel Kohout. Jako příklad uvádí Venezuelu. "Tato země ani na okamžik nepřestala být demokracií, a přesto vládnoucí strana používá moderní technické prostředky, aby mohla sledovat své oponenty. Databáze různých údajů jsou používány pro vytipování nepřátel režimu, kteří jsou pak vyhazováni z práce a jinak šikanováni," popisuje. Venezuela sice nadále používá hotovost, ale například při nákupu nedostatkových potravin se lidé musí prokázat otiskem prstu.

Pomohou vám utrácet

S rozvojem bezhotovostních plateb hrozí lidem i jiné nebezpečí. Ze studie společnosti Dun & Bradstreet totiž vyplývá, že pokud platí elektronicky, mají tendenci utrácet o 12 až 18 procent víc, než když použijí "hmatatelné" peníze. Příkladem je prý McDonald´s: Při hotovostní platbě tu člověk nechá v průměru 4,5 dolaru, při platbě kartou sedm dolarů.

Kvůli elektronickým platbám je navíc nutné mít bankovní účet. "Takže pokud jste uprchlík bez stálé adresy a účtu, tak hodně štěstí," připomínají ironicky komentátoři listu The Guardian.

Rizikem jsou i hackerské útoky a obavy z úniku dat. Není ani jasné, co by se dělo, pokud platební systém "spadne" nebo když vypukne vážnější ekonomická krize. Spotřebitelé dosud tradičně na nejistotu reagují tak, že vybírají peníze z účtů - ve strachu, že banky zkolabují nebo že znehodnotí měna a oni přijdou o úspory. Kdyby ale hotovost už neexistovala, tuto možnost by neměli.

V krajním případě by navíc banky během recese mohly uvalit na vklady záporné úrokové sazby, aby přinutily klienty utrácet a roztočily tak kola ekonomiky. "Když se zakáže hotovost, bude možné pokutovat domácnosti za to, že mají nějaké úspory," varuje Kohout. Ten si myslí, že jednou k zákazu hotovosti skutečně může dojít, pod záminkou, že stejně už skoro všichni platí bezhotovostně.

Podle Nováka z Akcenty by ale Češi našli řešení, i kdyby hotovost úplně zmizela. "Vedlo by to k používání zahraniční měny země, kde ještě hotovost mají, případně k tvorbě alternativních měn a v extrémním případě až k barterovému obchodu," věří.

Pokud tedy peníze zaniknou, tak to bude jen proto, že o ně lidé jednoduše ztratí zájem. "Třeba jednou opravdu dojdeme do bodu, kdy hotovost prostě nebudou používat. Centrální bankéři ji pak postupně z oběhu stáhnou a nikdo si skoro ničeho nevšimne. Jako když teď pomalu, ale jistě mizí telefonní budky," dodává Kovanda.

Lidi choděj do práce, aby vydělali peníze a koupili si něco, co je vlastně neuspokojuje, chybí v tom radost, tak se nám objevil systém, kde ty peníze nejsou, říká k ekonomice daru filantrop Libor Malý | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 2 hodinami

AC Milán vydřel remízu 1:1 s Udine a na Inter ztrácí tři body

Fotbalisté AC Milán ve 25. kole italské ligy doma zachránili remízu 1:1 s Udine až díky gólu z penalty ze sedmé minuty nastavení. "Rossoneri" z druhého místa neúplné tabulky ztrácejí tři body na městského rivala Inter, ale lídři Serie A mají k dobru čtvrteční utkání v Parmě.

AC Milán se bez zraněného kanonýra Zlatana Ibrahimovice trápil a na San Siru se v 68. minutě jako první prosadil Rodrigo Becao. Hosté z Udine dlouho sahali po nečekané výhře, ale v nastavení Jens Stryger Larsen zahrál v šestnáctce rukou a spolehlivý exekutor AC Franck Kessié z penalty nezaváhal.

Záložník Antonín Barák přispěl k vítězství Hellasu Verona 3:0 na stadionu Beneventa. Za hosty se v první půli prosadil Davide Faraoni a vlastní branku si vstřelil Daam Foulon. Po změně stran zvýšil Kevin Lasagna. Hellas poskočil na osmé místo.

Další český reprezentant Jakub Jankto odehrál za Sampdorii závěrečnou půlhodinu při venkovní remíze 1:1 s městským rivalem FC Janov. Gólfový účet derby v 52. minutě otevřel Davide Zappacosta, v 77. minutě odpověděl další obránce Lorenzo Tonelli. Sampdoria zůstala desátá a tři kola čeká na plný bodový zisk.

Italská fotbalová liga - 25. kolo:

Sassuolo - Neapol 3:3 (34. vlastní Maksimovič, 45.+1 Berardi z pen., 90.+5 Caputo - 38. Zieliňski, 72. Di Lorenzo, 90. Insigne z pen.), AC Milán - Udine 1:1 (90.+7 Kessié z pen. - 68. Rodrigo Becao), Benevento - Hellas Verona 0:3 (25 Faraoni, 34. vlastní Foulon, 50. Lasagna), Bergamo - Crotone 5:1 (12. Gosens, 48. Palomino, 50. Muriel, 58. Iličič, 85. Mirančuk - 23. Simy), Cagliari - Boloňa 1:0 (19. Rugani), FC Janov - Sampdoria Janov 1:1 (52. Zappacosta - 77. Tonelli), Fiorentina - AS Řím 1:2 (60. vlastní Spinazzola - 49. Spinazzola, 88. Diawara).

Tabulka:

1. Inter Milán 24 17 5 2 60:24 56
2. AC Milán 25 16 5 4 48:30 53
3. Bergamo 25 14 7 4 60:32 49
4. Juventus Turín 24 14 7 3 48:20 49
5. AS Řím 25 14 5 6 50:38 47
6. Neapol 24 14 2 8 52:28 44
7. Lazio Řím 24 13 4 7 38:32 43
8. Hellas Verona 25 10 8 7 34:27 38
9. Sassuolo 24 9 9 6 40:37 36
10. Sampdoria Janov 25 9 4 12 34:37 31
11. Udine 25 7 8 10 27:34 29
12. Boloňa 25 7 7 11 32:38 28
13. FC Janov 25 6 9 10 27:37 27
14. Fiorentina 25 6 7 12 26:38 25
15. Spezia 25 6 7 12 32:46 25
16. Benevento 25 6 7 12 25:47 25
17. Cagliari 25 5 6 14 27:41 21
18. FC Turín 23 3 11 9 33:41 20
19. Parma 24 2 9 13 19:47 15
20. Crotone 25 3 3 19 24:62 12
před 4 hodinami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Další zprávy