Praha - Čtvrteční tragické sestřelení letadla na východě Ukrajiny, při němž zemřelo všech 298 lidí na palubě, má okamžitý dopad i na světovou ekonomiku. Na akciových trzích je znát nervozita, pokles hlásí všechny významné indexy.
"Pokles nastal včera krátce po páté hodině, kdy se zprávy začaly šířit světem. Na evropských indexech je to jasně patrné, na amerických pak méně," shrnuje analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.
Německý index DAX klesl o 1,6 procenta, japonský Nikkei 225 o 1,56 procenta, francouzský CAC od čtvrtka klesl o 1,36 procenta, americký S&P 500 o 1,2 procenta a britský FTSE 100 o 0,7 procenta.
Strach z dalšího vyhrocení krize
Podle analytika společnosti Cyrrus Jiřího Šimary panují mezi investory obavy z další eskalace ukrajinské krize.
"Taková událost může snadno přerůst ve spirálu vzájemných obvinění a zhoršení vztahů do té míry, že naruší obchodní spolupráci a výměnu na úrovni firem i zemí. To by znamenalo zhoršení hospodářských výsledků, akcie proto s touto obavou mohou klesat s předstihem," vysvětluje analytik BH Securities Petr Hlinomaz.
Podle analytiků oslovených online deníkem Aktuálně.cz nicméně zatím nejde o žádný dramatický propad.
"Nejde o paniku, ale spíše o opatrnost konzervativnějších investorů," myslí si Šimara. Pokud se situace nebude dále vyostřovat, trhy podle něj přestanou událostem tohoto týdne věnovat pozornost.
"Historicky víme, že se v naprosté většině případů jedná o krátkodobý výkyv. Nikdy si však nemůžeme být jistí, zda právě ta či jiná událost nebyla pověstnou poslední kapkou," dodává Brychta.
Proč investoři preventivně prodávají?
K poklesům na burze obecně dochází právě v době nejistoty, například během teroristických útoků nebo vojenských zásahů v regionech, které jsou významné z pohledu těžby ropy.
"Útok 11. září 2001 na americká dvojčata způsobil zavření trhů na celý týden," připomíná Vít Jedlička ze společnosti Colosseum. Po otevření propadly hlavní akciové trhy ve Spojených státech o více než sedm procent, což byl největší jednodenní propad akcií v USA od velké hospodářské krize v roce 1933.
"Je ale možné jmenovat i jakýkoliv přírodní jev, který významně zasáhne lidskou společnost. V USA jsou to pravidelné sezónní příchody hurikánů. Nebo zůstaňme v Evropě, například výbuch islandské sopky Eyjafjallajökull zavřel v roce 2010 letecké nebe nad Evropou a přivodil ztráty leteckým přepravcům," připomíná Hlinomaz.
Pokud rostou pochybnosti ohledně dalšího geopolitického či ekonomického vývoje, tak se investoři většinou prvně zbavují těch rizikovějších aktiv, což jsou právě akcie.
Nyní mají podnikatelé podle Hlinomaze strach, že se zhorší spolupráce mezi západními a ruskými firmami, případně se zkomplikuje zásobování nerostnými surovinami z Ruska. "Mohou se domnívat, že taková událost zhorší obecně sentiment na trzích. Potom raději preventivně prodávají, než by čekali, aby na trhu zůstali jako poslední," doplňuje.
