Rekonstrukce: Co způsobilo zkázu boeingu nad Ukrajinou?

Martin Novák Martin Novák
18. 7. 2014 5:30
V otázkách a odpovědích rozebíráme, co se stalo a jaké následky bude tragédie mít.
Trosky nedaleko Doněcka.
Trosky nedaleko Doněcka. | Foto: Reuters

Kyjev/Praha – Konflikt na východě Ukrajiny má od čtvrtka o 298 obětí víc. O pasažéry a posádku Boeingu 777 společnosti Malaysia Airlines, který se zřítil nedaleko Doněcka.

V oblasti kontrolované proruskými separatisty.

Na základě známých faktů a skutečností jsme se pokusili sestavit formou otázek a odpovědí rekonstrukci události a předpovědět, jaké budou její dopady.

1) Jaká je nejpravděpodobnější verze tragédie?

Boeing 777 se zřítil krátce před půl pátou odpoledne místního času. Ještě předtím se ukrajinští separatisté na sociálních sítích "pochlubili“ tím, že sestřelili ukrajinský letoun Antonov An-26.

Ukrajinské ministerstvo obrany ale tvrdí, že ve čtvrtek žádné z jejich letadel nebo vrtulníků nevzlétlo.

Podle ukrajinského ministerstva obrany byl boeing zřejmě zasažen raketou z mobilního systému protivzdušné obrany Buk-M2, který je schopen sestřelit letadlo ve výšce kolem dvaceti kilometrů. Malajsijský stroj letěl ve výšce deseti kilometrů.

Představitelé separatistické Doněcké lidové republiky po pádu letounu tvrdili, že nedisponují technikou, která by v takové výšce sestřelila cíl. Před několika dny ale zveřejnili zprávy, že se zmocnili systémů Buk-M2 z ukrajinských základen. Jeden z těchto mobilních odpalovačů byl vyfotografován v centru města Snižne nedaleko Doněcka.

Foto: Aktuálně.cz

Dostupné informace ukazují na to, že stroj sestřelili separatisté v domnění, že se jedná o ukrajinské armádní letadlo. Těch už v uplynulých týdnech několik zasáhli. Je například možné, že boeing zaměnili za nákladní letoun Iljušin IL-76, které ukrajinská armáda používá.

2) Mohl boeing zasáhnout někdo jiný?

Spekuluje se i o tom, že letadlo zasáhla ruská raketa z ruského území, ale tak tomu patrně nebylo. Stejně tak je nepravděpodobné, že pálila ukrajinská armáda. Protiletadlové střely nepoužívá z jednoduchého důvodu: rebelové nemají letadla.

Foto: Reuters

Ukrajinská tajná služba navíc zveřejnila telefonát dvou činitelů separatistické Doněcké lidové republiky. Baví se o tom, že sestřelili ukrajinské letadlo, ale vypadá to, že civilní.

3) Mohly být příčinou katastrofy technická závada nebo chyba pilota?

Nelze to vyloučit, ale podle ukrajinského řízení letového provozu v Kyjevě posádka nehlásila žádné problémy a vše probíhalo normálně. Podle prvních analýz trosek to jasně vypadá, že boeing explodoval ve vzduchu. Kusy se nacházejí na velkém prostoru, podle prvních informací na ploše čtyř kilometrů čtverečních.

Podívejte se na přehlednou mapu válečného východu. Co kontroluje armáda a co separatisté.
Podívejte se na přehlednou mapu válečného východu. Co kontroluje armáda a co separatisté. | Foto: Aktuálně.cz

4) Kdo povede vyšetřování?

Toť otázka. Separatisté už černé skříňky nalezli a oznámili, že je chtějí předat do Moskvy. Ukrajina ale patrně bude trvat na tom, že vyšetřování musí vést země, ve které se nehoda stala. Ze satelitních snímků a z toho, jak dopadly trosky na zem, by ale experti měli zhruba vyčíst, co se stalo.

5) Čím se vyznačuje systém Buk?

Používají ho ruská i ukrajinská armáda. Pochází ze sovětských časů z roku 1979, samozřejmě prochází neustálou modernizací.

Podívejte se na videozáběry z místa tragédie
Podívejte se na videozáběry z místa tragédie | Video: YouTube

Jde o mobilní systém. Jeden vůz může převážet čtyři rakety, součástí systému jsou také radiolokátor a velitelský vůz. Rakety jsou dlouhé zhruba 5,5 metru a váží přibližně 700 kilogramů. Dosahují čtyřnásobku rychlosti zvuku.

6) Jaký dopad bude mít tragédie letu MH17 z Amsterodamu do Kuala Lumpuru na ukrajinský konflikt a na Evropu?

Pro proruské separatisty a také Vladimira Putina bude znamenat diplomatickou katastrofu, pokud se potvrdí, že stříleli ozbrojenci Doněcké lidové republiky. Řada z nich totiž přišla z Ruska a na palubě boeingu podle prvních zpráv byli občané evropských zemí a USA.

Putin bude pod zahraničním tlakem, aby se zasadil o příměří a aby z Ruska přestali proudit na Ukrajinu ozbrojenci i zbraně. Zároveň však takový vývoj může vést k větší zatvrzelosti separatistů.

Foto: Aktuálně.cz

V roce 1983 sovětská protivzdušná obrana sestřelila jihokorejský civilní letoun nad ostrovem Sachalin. Zahynulo 269 lidí včetně amerického senátora a čin prudce zhoršil vztahy mezi Moskvou a Washingtonem.

Až po letech vyšlo najevo, že rozkaz k sestřelení vydal velitel dálněvýchodního vojenského okruhu bez vědomí sovětského vůdce Jurije Andropova, Kreml to však nechtěl tehdy přiznat a oficiálně trval na tom, že šlo o špionáž.

O pět let později americká armáda nad Perským zálivem omylem sestřelila z lodi USS Vincennes íránský airbus na lince z Teheránu do Dubaje. Američané se domnívali, že jde o armádní letoun. Po mnoha letech USA vyplatily příbuzným pasažérů a členů posádky odškodnění.

Pro společnost Malaysia Airlines je čtvrteční tragédie druhou ranou v krátké době.

Začátkem března zmizel její stroj číslo MH370 za letu z Kuala Lumpuru do Pekingu v Indickém oceánu. Trosky se dodnes nenašly.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Raúl Castro na sjezdu potvrdil, že předává vedení mladší generaci

Kubánský vůdce Raúl Castro v pátek na úvod osmého stranického sjezdu potvrdil, že předá vedení mocné Kubánské komunistické strany (PCC) mladší generaci, která je "plná vášně a protiimperialistického ducha". Informovala o tom agentura Reuters.

Čtyřdenní sjezd PCC se koná za zavřenými dveřmi, ale kubánská televize odvysílala úryvky Castrova úvodního projevu. Devětaosmdesátiletý Raúl Castro v něm vyjádřil spokojenost nad tím, že může předat vedení skupině věrných, kteří za sebou mají desítky let zkušeností, během nichž stoupali po stranickém žebříčku.

Předáním moci formálně skončí éra bratrů Castrových na Kubě. Ve vedení PCC má na sjezdu Raúla Castra vystřídat kubánský prezident Manuel Díaz-Canel (61).

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Rusko vyhostí v odvetě za krok Washingtonu deset amerických diplomatů

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů a zváží další odvetné kroky vůči Washingtonu, oznámil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americkému velvyslanci zároveň doporučil, "aby se vrátil domů ke konzultacím". Moskva podle ruské diplomacie vyhostí i pět diplomatů z Polska v odpovědi na podobný krok Varšavy. Zveřejnila rovněž sankční seznam osmi bývalých i současných předních amerických činitelů, informovaly zahraniční tiskové agentury.

"Dostali jsme seznam deseti diplomatů s žádostí, aby opustili Spojené státy. Na toto opatření odpovíme recipročně a požádáme deset amerických diplomatů v Rusku, aby opustili naši zemi," citovala agentura AFP Lavrova.

Spojené státy ve čtvrtek přijaly sérii kroků, jejichž cílem je potrestat Rusko za údajné vměšování do loňských prezidentských voleb v USA, za kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám, agresivní vystupování vůči Ukrajině a další škodlivé jednání. Kromě vyhoštění deseti ruských diplomatů Washington oznámil i uvalení sankcí na skoro čtyři desítky jednotlivců a firem.

Moskva dnes také zakázala vstup na své území osmi současným i bývalým předním americkým činitelům. Je mezi nim šéf Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christopher Wray, ředitelka tajných služeb (DNI) Avril Hainesová, ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas, ministr spravedlnosti Merrick Garland, bezpečností poradce administrativy bývalého prezidenta Donalda Trumpa John Bolton či někdejší ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) James Woolsey.

Ruský ministr zahraničí také zmínil další odvetná opatření, například zpřísnění restrikcí pro pohyb amerických diplomatů na ruském území.

Zdroj: ČTK
Další zprávy