Trest pro Rusko: Z amerických obchodů zmizí kalašnikov

Tereza Holanová Tereza Holanová
17. 7. 2014 14:55
Nové sankce, které americká vláda uvalila na Rusko, zároveň zkomplikují energetickým gigantům přístup k penězům.
Ilustrační foto. Kalašnikov
Ilustrační foto. Kalašnikov | Foto: Reuters

Washington, Moskva - Nové sankce, které Spojené státy ve středu kvůli pokračující ukrajinské krizi uvalily na vybrané ruské firmy, budou mít pro Rusko viditelné ekonomické důsledky. Velké energetické koncerny budou komplikovaně shánět úvěry, problémy čekají také výrobce zbraní.

Federální vláda zmrazila peníze na amerických účtech osmi zbrojních firem, zároveň pro tyto podniky nově platí zákaz prodávat své zboží ve Spojených státech. Ty jsou přitom největším trhem pro prodej civilních zbraní ve světě.

Na to doplatí hlavně společnost The Kalashnikov Group, která do USA dodává levné automatické pušky, například samopal AK-47. Podle listu The New York Times se poptávka amerických zákazníků podílela na čtyřiceti procentech prodejů společnosti.

V roce 2012 společnost navíc podepsala pětiletý kontrakt s Russian Weapon Company, která je od roku 2012 exkluzivním dovozcem zbraní do USA. V rámci platné smlouvy má do Severní Ameriky dodávat 200 tisíc pušek ročně.

Jak uvádí web federálního ministerstva financí, zbraně pořízené před zavedením sankcí zakázané nejsou. Američané je mohou dál vlastnit, stejně tak je lze prodávat na sekundárním trhu.

Zástupci zbrojní společnosti nicméně zdůrazňují, že nové omezení zasáhne hlavně americké zákazníky. "Mělo by se vzít v potaz, že se naše produkty v USA těší vysoké poptávce, předobjednávky jsou ve srovnání s ročními dodávkami trojnásobné," stojí v jejich prohlášení.

Centrální banka je připravena pomoci

Stejně tak se z amerického území nesmějí provádět žádné finanční operace s třetí největší ruskou bankou Gazprombank ani s ústavem Vněšekonombank.

Viceguvernér Ruské centrální banky Michail Suchov už podle agentury Ria sdělil, že postižené banky nejspíše získají podporu. Centrální banka, která drží čtvrté největší rezervy zahraničních měn a zlata ve světě, má podle něj dostatek nástrojů pro to, aby podpořila stabilitu zasažených ústavů.

Přímo Gazprombank vydala ve čtvrtek prohlášení, podle něhož americké sankce zatím nijak neovlivnily stabilitu jejích operací. Vliv na své aktivity v Rusku neočekávají ani největší světové karetní společnosti Visa a MasterCard.

Horší přístup k úvěrům

Ruské firmy budou kvůli sankcím hůře shánět úvěry. Týká se to například energetického gigantu Rosněfť, který je světovou jedničkou v těžbě ropy a přispívá osmi procenty k ruskému HDP, nebo druhého největšího producenta zemního plynu Novatěk.

Podle federálního ministerstva financí totiž nově platí zákaz poskytovat těmto společnostem půjčky na delší dobu než devadesát dní. "Hlavním důsledkem bude, že zdraží úvěry. Ruské firmy pravděpodobně budou muset najít nové banky, které jim půjčky poskytnou, což může zpomalit tempo investic," píše agentura Reuters.

Jak přitom vyplývá z finančních výkazů, Rosněfť využívá právě dlouhodobé půjčky. Podle výroční zprávy za rok 2013 činily jeho krátkodobé úvěry 684 miliard rublů, zatímco úvěry se splatností nad jeden rok dosahovaly 1 676 miliard rublů. Podobně je na tom Novatěk, který měl loni dlouhodobé úvěry v hodnotě 141,6 miliardy rublů, což je téměř šestinásobek hodnoty jeho úvěrů do jednoho roku.

Reuters navíc upozorňuje, že Rosněfť závisí na dohodách, v rámci kterých získá předčasně peníze za budoucí dodávky ropy. Jde přitom o miliardy dolarů. V letech 2012 a 2013 tak například společnost postupně získala 30 miliard dolarů na nákup konkurenčního těžaře TNK-BP za 55 miliard dolarů.

Amerika přitvrdila

"Opatření byla zvolena tak, aby měla maximální vliv na Rusko, a přitom se nešířila na americké firmy," komentoval sankce americký prezident Barack Obama. "Jsou to tvrdé sankce," dodal Steven Pifer, bývalý americký velvyslanec v Kyjevě. Zejména proto, že cílí na stěžejní ruské energetické podniky a finanční instituce.

Výkonný ředitel Rosněftu Igor Sečin nicméně prohlásil, že největší ztráty utrpí mezinárodní firmy, s nimiž má ruský gigant partnerství. Připomíná, že například britská energetická společnost BP drží v Rosněftu dvacet procent akcií a americký ExxonMobil se podílí na společném výzkumném projektu v Arktidě.

Středeční sankce zdaleka nejsou prvním opatřením Spojených států proti Rusku. V prvních měsících tohoto roku již federální vláda vydala seznam osob, které nesmějí do USA a kterým byl zmrazen majetek.

Na seznamu se mimo jiné objevili poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Andrej Fursenko, Putinův kancléř Vladimir Kožin, zástupce předsedy horní komory ruského parlamentu Jevgenij Bušmin nebo miliardáři Arkadij a Boris Rotenbergovi.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy. Brabec to řekl novinářům.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy