Novela exekučního řádu přináší tyto hlavní změny:
- Umožní od 1. ledna 2022 zastavit exekuce, kde byl původní dluh maximálně 1500 korun a které dlužník nebyl schopen minimálně šest let splácet. Neměl peníze. Jde velmi často o pokuty za jízdu načerno. Maximální délka vymáhání takového dluhu je 12 let. Opatření bude platit se zpětnou účinností. A od ledna 2023 by se mohly zastavit i exekuce, kde byl původní dluh nad 1500 korun. V budoucnu by to tak mohlo zastavit skoro dva miliony exekucí ze současných 4,3 milionu.
- Dlužník bude moci přednostně splácet svůj původní dluh, tedy třeba právě za jízdu načerno nebo dlužnou částku za nezaplacené energie. Doposud jsou splátky dlužníků v exekuci započteny nejdříve na příslušenství dluhu, tedy na úroky, penále a náklady, a až poté na samotnou jistinu. To vedlo k tomu, že dluh i přes splácení neustále narůstal a dlužník byl stále v dluhové spirále.
- Zavádí se takzvané "milostivé léto", které se týká dluhů u veřejné správy, tedy u státních institucí, krajských, obecních, ale také třeba u zdravotních pojišťoven a u firem, ve kterých má stát podíl. Pokud dlužník jednorázově zaplatí dluh a k tomu uhradí 750 korun na náklady zastavení exekuce, bude "čistý". Musí to ale stihnout do půl roku ode dne účinnosti novely.
- Úpravy se dočkaly i takzvané mobiliární exekuce - tedy zabavování dlužníkova majetku exekutorem, kdy exekutor navštíví dlužníka a odnese si vybavení bytu. Budou se však týkat pouze občanů (tedy fyzických osob), kteří nesplácejí dluhy, nikoli právnických osob - firem, nadací či obecně prospěšných společností. Podle novely by dlužník mohl odvrátit prodej movitých věcí v případě, že by nad rámec zákonných srážek z příjmu, kterými dluh umořuje, dobrovolně hradil peníze navíc, a to od 1500 do šesti tisíc korun podle výše příjmů.
- Exekutor má nově povinnost nahrávat veškerou ústní komunikaci, kterou on nebo jeho zaměstnanci s dlužníky vedou. Dlužník má také nově nárok na zaslání celého exekučního spisu na datovém nosiči. Nemá-li dlužník přístup k informacím o své exekuci, znemožňuje mu to, aby si mohl zajistit efektivní právní pomoc nebo poradu s organizacemi, které se lidem ve finanční nouzi věnují.
Projednávání novely trvalo dva roky a podle poslanců se jedná o největší změny za posledních dvacet let, kdy byl zaveden institut soukromých exekutorů.
Přesto se podle expertů reforma exekučního systému nekoná a novou politickou reprezentaci čeká odstranění exekučního trhu a zastavení prodražování exekučního vymáhání. Poslankyně Valachová z ČSSD hovořila během rozpravy o promarněné šanci, Pirátská strana nebo KSČM dokonce o pouhých kosmetických úpravách systému.
Odborná veřejnost, která pomáhá lidem v exekucích, je vesměs spokojena. "Přijaté změny přispějí ke kultivaci exekučního prostředí v Česku, což je samo o sobě zásadním úspěchem. Pomohou vyčistit systém od marných exekucí, často zahájených za dnes už neplatných a nelegitimních pravidel, což se pozitivně promítne na trhu práce a celé ekonomice," uvedl Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení, který se podílel na připomínkování projednávaných legislativních návrhů.
Success!
— daniel hule (@DanielHule) July 7, 2021
Největší změna pravidel #exekuce za 20 let
Díky všem, zvláště: @MarekVyborny @PatrikNacher @JanFar_sky pic.twitter.com/7sCNxcJSQJ
Podle něj ale novela řeší převážně minulost. "Úkolem pro novou vládu zůstávají dvě klíčové úpravy - přijetí nových pravidel oddlužení podle směrnice Evropské unie a dále pak zavedení místní příslušnosti exekutorů včetně principu 1 dlužník = 1 exekutor," uvedl Hábl.
V současnosti totiž může mít dlužník s více exekucemi více exekutorů. Omezením počtu exekutorů na jednoho by se zjednodušila komunikace pro věřitele i pro dlužníka. Jediný exekutor by přitom určoval pořadí splácení dluhů. Tím by také zaměstnavatelé měli méně administrativních povinností s vyřizováním exekucí zaměstnanců a zvýšila by se i jejich ochota dát práci zadluženým lidem.
S tím souhlasí i Daniel Hůle z Člověka v tísni. "Zásadním problémem zůstává především zátěž zaměstnavatelů, kteří u svých zaměstnanců často musí komunikovat s tolika exekutory, kolik mají exekucí. Stojí je to čas a peníze. Jinak ale za mě je v novele řada klíčových změn," říká Hůle.
Pochvaluje si v první řadě humanizaci mobiliárních exekucí, kdy je na dlužníka vyvíjen neúměrný tlak, aby se ještě více zadlužil, když je nucen do druhého dne zaplatit třeba desítky tisíc pod hrozbou odvozu veškerého majetku.
"Také nárok na zaslání celého spisu umožní nejen dlužníkům, ale i těm, kdo jim pomáhají situaci řešit, daleko efektivněji volit vhodnou strategii. Klíčové je také automatické přednostní splácení jistiny před příslušenstvím, což sníží další eskalaci dluhů," dodává Hůle.
Po téměr pěti letech byla dnes schválena novela OSŘ/EŘ. Její výsledná podoba se dramaticky liší od původních idejí. Výsledek? Mírně řečeno: rozpačitý. pic.twitter.com/NpZtvJTZRq
— Exekutorská komora (@exekutori_cr) July 7, 2021
Exekutorská komora ovšem novelu příliš nechválí. "Kvitujeme, že byly přijaty změny navržené Senátem. Nicméně naše obavy, že některá nová nařízení bude možné zrealizovat jen velmi obtížně nebo vůbec, přetrvávají. Některé schválené změny si totiž odporují, a proto bude velmi složité všechna nová pravidla uvést do praxe," říká prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík.
Za zcela zásadní považuje skutečnost, že novela neobsahuje klíčové
úpravy, které by mohly významně pomoci ve stabilitě vymáhání práva. "Mluvím
například o principu jeden dlužník, jeden exekutor a o nezávislém přidělování
exekučních případů podle místní příslušnosti exekutora," komentuje Jan Mlynarčík.
Proti změně zákona, která se týká zániku nároku soudních exekutorů na úhradu nákladů exekuce, pokud bude exekuce zastavena podle nových pravidel, připravuje Exekutorská komora ČR dokonce žalobu k Ústavnímu soudu.
"Tento návrh významně zasahuje do práva exekutora na úhradu jeho nákladů exekuce. Vzhledem k předchozím výrokům Ústavního soudu nepochybujeme o tom, že budeme úspěšní," dodává šéf exekutorů.
