Nikol bylo osmnáct let, když se rozhodla postavit na vlastní nohy. Našla si práci a bydlení, jenže místo radosti z čerstvě nabyté dospělosti ji na novou adresu začaly chodit obálky se zeleným pruhem.

„Trochu mě to šokovalo. Sotva mi bylo osmnáct, sotva jsem začala něco dělat, zjistila jsem, že mám tolik dluhů, a ještě k tomu jsem v exekuci. Nebylo to příjemné,“ vzpomíná dnes třiadvacetiletá žena z Plzně na své pocity, když se před pěti lety dozvěděla, že má na krku pohledávky okolo 100 tisíc korun. Nevěděla o nich a ani za ně nemohla. Vyrůstala s drogově závislou matkou a ta nezaplatila pokuty, které její malá dcera dostala, když byla přistižena za jízdu načerno.

Na začátku byla pokuta

Nikol je učebnicovým příkladem takzvaných dětských dlužníků, kteří skončili v exekuci kvůli špatnému rodinnému zázemí. A české zákony donedávna nedokázaly těmto případům zabránit. Teprve letos v březnu schválila sněmovna novelu občanského zákoníku, podle níž bude vymáhání dluhů možné jen do výše jmění nezletilého ke dni, kdy se stal plnoletým.

Oněch přibližně 100 tisíc korun Nikol dlužila čtyřem exekutorům. Dohromady měla osm exekucí. Dlužná částka se do takové výše vyšplhala v průběhu let, na začátku bylo „jen“ několik pokut v řádu stovek korun za jízdu městskou dopravou bez lístku. „Stalo se to ve věku sedm, osm, devět let,“ vypráví Nikol, kdy pokuty dostala a proč o důsledcích jako dítě neměla tušení.

Nikol pochází z Plzeňského kraje, kde žije nejvíce dětských dlužníků. V celé zemi bylo pak podle loňských údajů Exekutorské komory České republiky zadluženo 2200 nezletilých. Jde o roky bobtnající problém. Dluhová poradkyně neziskové organizace Člověk v tísni Vlastimila Feistingerová ale upozorňuje, že počet dlužníků je ve skutečnosti vyšší, přesná data se však obtížně shánějí.

Počet nezletilých v exekuci Počet osob ve věku od 18 do 26 let v exekuci

Počet nezletilých v exekuci

43

286

46

224

228

83

86

318

325

114

56

35

301

75

Zdroj: Exekutorská komora ČR

Počet osob ve věku od 18 do 26 let v exekuci

1782

6116

1494

1653

3056

1432

5441

3142

1836

1734

905

831

1940

2508

Zdroj: Exekutorská komora ČR

Některé pohledávky se například ještě nevymáhají exekučně a zároveň někdejší dětští dlužníci jsou již dospělí. Navíc data exekutorské komory o dětských dlužnících nejsou starší než z roku 2018.

Podle redakcí oslovených odborníků ale nejsou ani tak důležité údaje o počtu zadlužených dětí, jako spíše fakt, že mladiství vůbec mohou spadnout do dluhů, které nezavinili. „Dlužníků kvantitativně tolik není, pro mě jsou ale hlavně symbolem toho, že se ani relativně jednoduchá věc nedaří vyřešit,“ upozorňuje například sociolog Daniel Prokop s odkazem na to, že česká legislativa až do schválení březnové novely neuměla zadlužení dětí předcházet.

Vlastimila Feistingerová navíc považuje za alarmující nepřiměřenost dopadu těchto dluhů. „Za devítikorunovou jízdenku v tramvaji, kterou rodič nekoupil, vznikne řízení, na jehož konci je dvacetitisícová exekuce na dítě,“ dává příklad.

Dětské dluhy vznikají z různých důvodů. Nejčastější příčinou je nezaplacená faktura za telefon, pokuta od veřejné knihovny za nevrácenou nebo poškozenou knížku nebo právě pokuta za jízdu načerno – jako u Nikol.

Dříve to byly také sankce za nezaplacený svoz komunálního odpadu – čemuž před šesti lety zamezila novela zákona o místních poplatcích – a do roku 2014 třeba za neuhrazený regulační poplatek z pobytu v nemocnici, který byl před sedmi lety zrušen. Podle humanitární organizace Člověk v tísni ale exekutoři stále na dětech nebo dnes již mladých dospělých dluhy za odpad vymáhají. Stejně tak za někdejší hospitalizace.

Matka to neřešila

Když se Nikol v osmnácti letech dozvěděla o svých dluzích, obrátila se na Terezu Dvořákovou, která se v plzeňské neziskové organizaci Tady a teď stará o děti v exekuci. Obě se znaly z minulosti. Dvořáková už pomáhala Nikol a jejím sourozencům zvládat školní povinnosti a také se je snažila motivovat, aby ve studiu pokračovali i po dokončení základní školy.

Nikol říká, že měla štěstí. Kdyby Terezu Dvořákovou neznala, nevěděla by, u koho má hledat pomoc před exekutory. S matkou se Nikol ani nesnažila spojit. „Ona to věděla, ne?“ odkazuje mladá žena na neuhrazené pokuty. „Ještě když jsme u ní bydleli, tak jí přece chodily dopisy, že mám dluh. Ale ona to asi vůbec neřešila.“

Nikol, která má šest sourozenců a dnes už je matkou dvouletého Tomáše, strávila část dětství v azylovém domě. V jedenácti odešla bydlet k babičce. Všechny pokuty pocházely z doby, kdy ještě žila s matkou. Na toto období ale nechce vzpomínat. „Bylo hodně složité a divoké… Jsem ráda, že jsem byla malá,“ říká s tím, že jako dítě si spoustu věcí, které se doma děly, do důsledků neuvědomovala.

Exekuce Nikol nesplácela najednou. Část z nich byla pozastavena, protože mladá žena nemohla umořovat víc než jen dva dluhy zároveň – každý z nich tisícikorunou měsíčně. Podle Terezy Dvořákové se Nikol s exekutory dohodla na tom, že zbylé pohledávky začne hradit až ve chvíli, kdy zaplatí ty stávající. „Pokud s exekutory komunikujete a oni vědí, že splácíte jinde, vyčkají,“ vysvětluje Dvořáková. A protože na jednoho exekutora připadaly třeba tři exekuce, zažádala Nikol o sloučení dluhů. Na to ale všichni čtyři exekutoři nepřistoupili.

Pracovala tehdy jako servírka a po uhrazení splátek exekutorům, nájmu za bydlení a jídla jí příliš peněz na jiné věci nezbývalo. Občas si dovolila udělat radost třeba pěkným kouskem oblečení, potom však musela vzít v práci směny navíc nebo si přibrat brigádu.

Kšefty s dětskými dluhy

Nikol se chtěla tíživého břemena zbavit co nejdříve. Když se jí tedy v některém měsíci podařilo uspořit o tisícovku nebo dvě víc, částku poslala exekutorovi. Později začala žít s přítelem u jeho rodičů, tím alespoň ušetřila za nájemné.

Nikol nakonec zaplatila exekutorům ze stotisícového dluhu necelou polovinu. Když splatila 40 tisíc korun, organizaci Tady a teď se podařilo s Plzeňskými městskými dopravními podniky (PMDP) domluvit odpuštění části dluhů ve výši 20 tisíc korun. Po Nikol pak dopravní podniky chtěly zaplatit jen původní pokuty bez dalších nákladů a penále.

Organizace Tady a teď začala s plzeňským dopravním podnikem vyjednávat o smazání aspoň části dlužné částky v době, kdy po kritice firma některým dětem pohledávky odpustila, popisuje Tereza Dvořáková. Na povrch tehdy vypluly informace o tom, jak PMDP s dětskými dluhy zachází.

Podnik čelil kritice hlavně za to, že obvykle se původní pokuta v řádu stokorun vyšplhala po zásahu advokátů na mnohatisícový dluh. PMDP dluhy v letech 2010 až 2013 přeprodávaly firmě Marsa Limited sídlící v daňovém ráji na Britských Panenských ostrovech, kterou zastupovali advokáti Daniel Volopich a Tomáš Tomšíček.

Po intervenci organizace Tady a teď zbývalo Nikol doplatit asi 38 tisíc korun – jednalo se o tři exekuce u jednoho exekutora, věřitelem byla firma Dry Cleaner Line. S tou se společnost Tady a teď snažila neúspěšně domluvit ještě předtím, než propukla kauza plzeňského obchodování s pohledávkami.

Společnost Tady a teď se nakonec rozhodla zkusit jinou cestu. Sepsala Nikolin životní příběh a požádala o finanční pomoc jednu nadaci, jež si přeje zůstat v anonymitě. Ta za mladou ženu uhradila 30 tisíc korun, zbývajících osm tisíc exekutor a věřitel odpustili. Od loňského roku je tak Nikol bez dluhů, které by jí komplikovaly život zvláště nyní, kdy je na rodičovské dovolené.

Naděje v nové legislativě

V budoucnu by se už do složitých finančních situací neměly další děti, potažmo mladí dospělí dostávat. Zabránit tomu má novela občanského zákoníku a občanského soudního řádu připravená ministerstvem spravedlnosti, kterou poslanci v březnu schválili ve třetím čtení. Novela říká, že vymáhání peněžitých dluhů dětí je možné jen do výše jmění nezletilého ke dni, kdy nabyl plnou svéprávnost.

Za dluhy dětí do 13 let ponese zodpovědnost zákonný zástupce. Dítě bude zodpovědné jedině v případě, že škodu způsobí úmyslně nebo je majetné a poškozený nikoliv. Dětem do 15 let pak nebude poškozený moci účtovat penále a další pokuty, které jsou právě příčinou toho, proč původně stokorunové dluhy narůstaly do mnohatisícových částek.

Novela se zpětně vztahuje na všechny dlužníky do 21 let, kteří se mohou na nová pravidla odvolat. Předlohu, pro niž začátkem března zvedlo ruku všech 101 přítomných poslanců, schválil na konci dubna i Senát. Novelu musí ještě podepsat prezident Miloš Zeman, měla by platit od července.

Hlavní autor před sedmi lety schváleného občanského zákoníku a člen Legislativní rady vlády Karel Eliáš vládnímu návrhu novely vyčítá, jakým způsobem řeší odpovědnost dítěte za spáchaný čin. Kritizuje například to, že dítě, které ještě nedosáhlo 13 let, ponese za škodu odpovědnost pouze v případě, bude-li kvalifikována jako trestný čin, což znamená, že přesáhne deset tisíc korun. Dále bude dítě za škodu odpovědné, pokud to dovolí jeho majetkové poměry. Jako příklad novela uvádí situaci, kdy dítě, které škodu způsobilo, zdědilo rozsáhlé jmění. Podrobněji to ovšem novela nespecifikuje.

Eliáš ale zdůrazňuje, že vinu za dluhy dětí nesou zejména nezodpovědní rodiče a také justice. A pokud není šance na rychlou změnu soudní praxe, považuje za efektivnější nynější úpravu zákonů. Vládní návrh je podle něho navíc kvalitnější než ten, se kterým v roce 2019 přišla skupina poslanců a jejž sněmovna neschválila.