Lucemburk - Eurozóna se své noční můry nezbavila ani v novém roce. Naopak, lednová deflace je ještě hlubší než na konci loňského roku. Podle předběžného odhadu Eurostatu klesly ceny v měnové unii o 0,6 procenta.
Hlavní příčinou je podobně jako v předchozích měsících pokles cen ropy. Ta se z více než sta dolarů za barel v lednu 2014 dostala meziročně na přibližně polovinu. Celkový pokles cen energií činil podle Eurostatu v lednu 8,9 procenta, zatímco ještě v prosinci šlo o 6,3 procenta. Kromě toho zlevňují potraviny, tabák nebo alkohol.
V deflaci se, poprvé po pěti letech, ocitla eurozóna již v prosinci, kdy ceny klesly o 0,2 procenta. Celá EU vykázala za prosinec pokles cen o 0,1 procenta a celkem bylo v deflaci šestnáct jejích členů.
Česká republika byla jednou z pěti zemí, kde ceny rostly jen o 0,1 procenta. Data o lednové inflaci v ČR budou k dispozici až ve druhém únorovém týdnu, analytici však odhadují, že deflace dorazí i do tuzemska. Německo, které je největší ekonomikou EU, statistiky za leden již má – a hlásí pokles cen o 0,3 procenta. V deflaci je tak poprvé od roku 2009.
Neúspěšný boj
Proti deflaci se již více než rok snaží různými nástroji bojovat jak Česká národní banka (ČNB), tak Evropská centrální banka (ECB).
ČNB v listopadu 2013 ohlásila devizovou intervenci a částečně zafixovala korunu k euru – evropská měna od té doby nesmí stát méně než 27 korun. Bankovní rada ČNB také od té doby na svých zasedáních zdůrazňuje, že pokud deflační tlaky nepominou, je připravena opět zasáhnout.
Zároveň postupně odkládá odchod z intervenčního režimu. K tomu původně mělo dojít již teď v lednu, nyní je podle ekonomů pravděpodobné jaro 2017.
ECB představila svoji poslední "zbraň" 22. ledna, kdy její prezident Mario Draghi ohlásil takzvané kvantitativní uvolňování. Jedná se v podstatě o pumpování peněz do ekonomiky – banka bude vykupovat vládní i soukromé dluhopisy a platit za ně čerstvě natištěnými penězi. Konkrétně má banka v plánu, že od března vykoupí každý měsíc aktiva za 60 miliard eur. Program má trvat do září 2016, v případě "potřeby" pak ještě déle.
V uplynulém roce se ECB pokusila bojovat proti poklesu cen zavedením záporné depozitní sazby, která má komerční banky přinutit k tomu, aby u ní hotovost neukládaly a raději ji rozpůjčovaly. Na podzim ECB spustila také program, v rámci kterého nabídla bankám výhodně úročené půjčky, ani to však podle expertů nezafungovalo.
Co může za strach z deflace
Z deflace má většina ekonomů strach hlavně proto, že podle nich může vést k zadrhnutí celého trhu. Pokud totiž budou ceny klesat, spotřebitelé podle nich začnou odkládat nákupy. Firmy pak budou kvůli nedostatečné nabídce vyrábět méně, což povede k propouštění zaměstnanců a následně k dalšímu snížení poptávky.
Centrální bankéři navíc argumentují tím, že zaměstnavatelé v případě všeobecného poklesu cen jejich zboží a služeb nemohou adekvátně snižovat mzdy. Místo toho tedy mohou řešit problém s nižšími tržbami propouštěním, což vede cyklicky opět k nižší spotřebě a s následně dalšímu snižování cen.
