Svaz moderní energetiky, aliance Šance pro budovy a Národní centrum energetických úspor (NCEÚ) proto společně přicházejí se sérií opatření, která podle nich mají mít dlouhodobý pozitivní efekt na českou společnost a zároveň pomoci opětovně nastartovat tuzemskou ekonomiku.
"Evropa chce být velmocí v technologiích založených na 3D: dekarbonizaci, digitalizaci a decentralizaci. Iniciativy směřující k zintenzivnění investic do těchto odvětví současnou koronavirovou krizí neutichly, ale naopak zesílily," řekl dnes programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Sedlák podotkl, že Evropská komise už deklarovala, že těmto investicím zajistí maximální prioritu. "Česko nesmí zůstat pozadu a musí tyto příležitosti využít," zdůraznil.
Realizace předkládaných opatření by podle Sedláka vyžadovala investice ve výši 25 až 30 miliard korun. Návrhy podle svazů kladou důraz zejména na odvětví navázaná na stavebnictví a jeho subdodavatelské sektory a přinášejí nové zakázky, pracovní místa a další navazující investice. Jedna miliarda investovaná z veřejných prostředků do kvalitních budov nebo moderní energetiky vybudí celkovou investici dvě až čtyři miliardy korun, tvrdí zástupci asociací.
Mezi navržená opatření patří například ponechání dostatečného množství peněz ve stávajících programech na energetické inovace, obnovitelné zdroje a energeticky úsporné renovace budov, podpora vysoce úsporných novostaveb, příprava masivního programu energetické renovace vládních budov nebo příprava technologicky neutrální podpory pro čisté či nízkoemisní zdroje v dodávce elektřiny či tepla, zejména formou aukcí.
Ředitel Šance pro budovy Petr Holub ve čtvrtek řekl, že stavebnictví bude současnou krizí velmi zasaženo a je potřeba ho podpořit cílenými kroky. "V prvé řadě je potřeba i pro období po roce 2020 zachovat programy podporující energeticky úsporné budovy ve všech segmentech: pro bydlení, ve veřejné sféře i podnikatelských aktivitách. Potenciál těchto programů je proti současnosti dvoj- až trojnásobný," uvedl.
Podle ředitele NCEÚ Martina Boruty se pro restart ekonomiky doslova nabízí možnosti, které má český stát u vlastních budov. Podle posledních dostupných dat nesplňuje 586 budov ze 771 ústředních vládních budov požadavky na energetickou náročnost.
"Na základě výpočtu Deloitte z roku 2018 stát utratí za energie v těchto budovách zbytečně 500 milionů korun ročně. Další státní budovy nejsou ve výpočtu centrálních institucí vůbec zahrnuty, protože údaje o nich chybí. Pokud by podobný poměr platil pro všechny veřejné budovy a byly by v obdobném stavu jako ty státní, šlo by o zbytečnou ztrátu 12 miliard korun ročně," uvedl Miroslav Lopour ze společnosti Deloitte ČR, který se čtvrteční konference také účastnil.
Navržená podpůrná opatření:
| • Ponechání dostatečného množství prostředků ve stávajících programech na energetické inovace, obnovitelné zdroje a energeticky úsporné renovace budov a zajištění plynulého přechodu do programovacího období 2020 až 2027, tak aby stát umožnil kontinuitu čerpání prostředků |
| • Podpora vysoce úsporných novostaveb s kvalitním vnitřním prostředím, například těch, které jsou adaptovány na změny klimatu |
| • Příprava masivního programu energetické renovace vládních budov |
| • Přeřazení technologií, materiálů a prací pro využití obnovitelných zdrojů energie, energetického řízení budov a úspor energie do desetiprocentní snížené sazby DPH |
| • Příprava technologicky neutrální podpory pro čisté či nízkoemisní zdroje v dodávce elektřiny či tepla, zejména formou aukcí, odstranění překážek při výstavbě účinných kogeneračních jednotek |
Zdroj: Svaz moderní energetiky, Šance pro budovy, NCEÚ
