Nejen ropa. Elektřina se poprvé v české historii prodávala celý den za zápornou cenu

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
Aktualizováno 3. 5. 2020 17:56
Koronavirová krize nehýbe jen s cenami ropy, ale otřásá postavením i dalších komodit. O Velikonočním pondělí kvůli ní například poprvé v historii nastala situace, kdy byla ve střední Evropě průměrná cena elektřiny za celý den záporná. Za cenovým propadem stojí hlavně zavření průmyslových podniků, které karanténní opatření dočasně postavila mimo provoz.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

"Záporná cena silové (neregulovaná složka ceny elektřiny - pozn. red.) elektřiny vzniká spíše výjimečně, a to na takzvaném spotovém trhu, kde se obchodují hodinové kontrakty. V těchto případech výrazného převisu výroby nad spotřebou se v některých hodinách dostává cena do záporné hodnoty a tomu, kdo elektřinu aktuálně odebírá, je za odběr placeno," řekl pro on-line deník Aktuálně.cz mluvčí Českomoravské komoditní burzy Kladno (ČMKBK) Martin Soukup. Na ČMKBK se však spotové kontrakty neobchodují.

O výrazném poklesu spotřeby elektřiny v celé Evropě mluví i mluvčí  provozovatele páteřní energetické přenosové soustavy v Česku ČEPS Hana Klímová. "Na trhu je jí přebytek, což vede ke snížení cen. Mimořádně nízká spotřeba byla zaznamenána například během velikonočních svátků, kdy se cena elektřiny dostala až do záporných hodnot," uvedla Klímová.

Podle Klímové na situaci reagují někteří provozovatelé zdrojů utlumováním výroby. Server oenergetice.cz uvedl, že například německé jaderné elektrárny  minulou středu snížily svůj výkon k přibližně třem gigawattům (GW), zatímco běžně dodávají mezi 8 až 9 gigawattů (GW) výkonu.

ČEPS už minulý týden informoval, že spotřeba elektřiny v Česku kvůli šíření nákazy nemoci covid-19 meziročně klesla, v polovině dubna se v porovnání se stejným obdobím loni jednalo o patnáctiprocentní pokles. Kromě pozastavení výroby ve velkých závodech se na snížení spotřeby elektrické energie podílelo také uzavření škol, nákupních center, menších závodů a řady dalších provozoven.

O Velikonočním pondělí ale poslala hodnotu silové elektřiny do záporných čísel také vyšší výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora se jednalo zejména o solární elektrárny.

Gavor situaci na trhu s elektřinou nevnímá jako mimořádnou, vliv pandemie na hodnotu elektřiny ale nezpochybňuje. "Před koronavirem i po koronaviru byly a budou situace, kdy je jasné počasí, produkce fotovoltaických systémů je tím pádem maximální a přitom je malý odběr. Typicky se to týká právě svátků a víkendů. Teď se to ale ještě prohloubilo, protože navíc klesá i průmyslový odběr, takže intervaly se zápornou cenou elektřiny mohou být častější a delší," vysvětlil.

Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček mluví o záporných cenách komodit jako o raritním a krátkodobém úkazu a připomíná, že stejně jako v případě ropy, která nedávno také spadla pod nulu, se i u elektřiny musel řešit problém s odběrem. "U elektřiny existuje obrovský problém se skladováním. Nadbytek energie v síti proto může vést k záporným cenám," uvedl.

Kvůli koronavirové krizi se americká lehká ropa WTI minulý týden historicky poprvé obchodovala v záporných jednotkách.

Křeček stejně jako Gavor míní, že výrazné cenové výkyvy komodit teď mohou být běžnějším jevem. "Těžaři i výrobci energie pro letošní rok počítali s růstem hospodářství. Nyní musí měnit své plány a přizpůsobovat se situaci. Překotné změny mohou zvyšovat četnost mimořádných situací na trhu," řekl.

Dodavatelé zlevnit nemusí

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) vidí situaci černěji. Pandemie podle ní  představuje pro světovou energetiku největší šok za více než 70 let, nechala se ve čtvrtek slyšet ve zprávě Global Energy Review 2020. Poptávka po energiích by podle agentury letos mohla kvůli karanténním opatřením klesnout až o šest procent, tedy více než za finanční krize v roce 2008.

Ceny silové elektřiny na denním trhu ČR o Velikonočním pondělí 13. dubna 2020
Ceny silové elektřiny na denním trhu ČR o Velikonočním pondělí 13. dubna 2020 | Foto: OTE

Světová poptávka po elektřině se podle organizace v prvním čtvrtletí snížila o 2,6 procenta, výroba energie z obnovitelných zdrojů se ve stejném období naopak zvýšila o tři procenta. 

Aby se současná situace projevila i na zlevnění elektřiny v domácnostech, musely by podle Křečka nízké ceny na burze trvat delší dobu. "Od začátku letošního roku klesla cena silové elektřiny o pětinu na 42 eur za megawatthodinu (MWh). To by mohlo vést ke snížení ceny elektřiny pro domácnosti v příštím roce až o 10 procent. Nesmělo by však dojít k růstu burzovní ceny v druhé polovině letoška," upozornil. 

I Gavor připouští, že by někteří dodavatelé případně mohli jít s cenami dolů, zatím jsou podle něj ale takové úvahy spíš předčasné.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy