Aby byly samoobslužné pokladny ekonomicky výhodné, musí je využívat určitý počet zákazníků. Čím víc to bude, tím lépe a velmi se to liší místo od místa, připustil před nedávnem v rozhovoru pro Hospodářské noviny šéf obchodů Albert Jesper Lauridsen. Pokladny bez obsluhy jsou podle něj obecně dražší než platy pokladních, a než aby na nich řetězec ušetřil, uspokojuje spíše požadavky zákazníků.
Samoobslužné pokladny už v Česku v různé míře zavedla naprostá většina obchodních řetězců. Nejsou ale běžně v každé prodejně - třeba právě Albert je má v sedmi desítkách prodejen z více než tří stovek.
Vůbec samoobslužné pokladny nenabízí pouze Penny Market a Lidl. I když ani ty doplnění této služby nezavrhují. Penny Market plánuje spustit jejich testování dokonce už v následujících týdnech. "Na základě výsledků testovací fáze se rozhodneme o dalším postupu," dodává tiskový mluvčí Penny Market Tomáš Kubíček. Ani Lidl jejich využití na prodejnách pro Aktuálně.cz do budoucna nevyloučil.
Pokladní versus stroj
Prodejci svorně tvrdí, že samoobslužné pokladny jsou pouze doplňkem pro větší komfort zákazníků a nahrazovat jimi klasické pokladny nehodlají. "Umožňují rychlejší odbavení menších nákupů a jsou u zákazníků velmi oblíbené. Zároveň respektujeme i potřeby těch zákazníků, kteří upřednostňují klasické odbavení našimi pokladními," říká tisková mluvčí Kauflandu Renata Maierl.
Už se ale neshodují na tom, zda jsou stroje v porovnání s člověkem nákladnější, či nikoli. Třeba podle řetězce Globus samoobslužné pokladny z hlediska jednorázových nákladů vyjdou jednoznačně dráž. "Ale jejich finanční návratnost je v delším časovém horizontu jistá," vysvětluje vedoucí externí komunikace Rita Gabrielová.
Naopak podle tiskového mluvčího prodejen Coop Lukáše Němčíka jsou levnější, ovšem jsou-li dostatečně vytížené. "Na druhou stranu, pokud pokladní vytížená není a nemarkuje, může doplňovat zboží a podobně, což samoobslužná pokladna nemůže," připouští mluvčí.
"Z hlediska počátečních investic, životnosti a provozních nákladů jde v současné době o porovnatelný náklad. Nicméně jejich zavádění nemá za cíl pracovní sílu nahrazovat," potvrzuje tisková mluvčí Billy Dana Bratánková.
Vstříc mladší generaci
Podle Bratánkové samoobslužný systém, který má při placení šetřit čas, využije v průměru 48 procent zákazníků Billy. V prodejnách Albert a Tesco je to pak přibližně třetina nakupujících.
Řetězec Tesco připouští, že při zavedení samoobslužných pokladen vycházel z požadavku na urychlení nákupu hlavně ze strany mladší generace. "Samozřejmě se jednalo o konkrétní část populace našich zákazníků, zejména v mladé a střední generaci, kteří technologie používají běžně," říká tiskový mluvčí Teska Václav Koukolíček.
Další část zákazníků ale podle něj "interakci s pokladníkem" při nákupu naopak vyžaduje. "V tomto trendu chceme pokračovat i nadále," potvrzuje Koukolíček.
"Lidská" místa nejsou v ohrožení
Lidskou pracovní sílu přitom samoobslužné pokladny podle všeho o práci nepřipraví. Už jen proto, že u takové "samoobsluhy" stejně musí některý z proškolených zaměstnanců asistovat. "Realita nám ukazuje, že přítomnost asistentů v samoobslužné zóně je neustále potřebná a našimi zákazníky vítaná," doplňuje Koukolíček.
Zákazníci si podle řetězců stále nejsou v některých situacích jistí. Typicky to bývá třeba vyhledání správného druhu pečiva, ovoce či zeleniny, případně markování více nápojů v jednom balení.
Podle Němčíka z Coopu zasahují asistenti do samoobslužného nákupu v průměru dvakrát za hodinu, ve vytíženější denní dobu ale častěji. "Nejedná se přitom o chybu či nefunkčnost, ale například o doplnění papíru do tiskárny lístků, vysvětlení postupu neznalému zákazníkovi, potvrzení prodeje alkoholu či některých vyhrazených výrobků osobám starším 18 let," vysvětluje Němčík.
Podvod, nebo omyl?
Obchodní řetězce si také chválí, že lidé se samoobslužnými pokladnami podvádějí jen výjimečně. Například podle Tesca jde často spíše o "omyly" právě ve chvíli, kdy lidé nevědí, jak mají dané zboží navolit. "I právě tyto situace mohou způsobovat rozdíly v nákupech," dodává Koukolíček.
I tak si prodejci své zboží hlídají. "Máme mechanismy, jak tomu předejít," připouští Němčík z Coopu. Gabrielová za Globus zmiňuje například náhodné kontroly, kamerový systém i tradiční bezpečnostní kódy na zboží. Klíčovou roli hraje rovněž dozor asistenta u pokladen.
Snaha o chytřejší ovládání
Řetězce plánují do budoucna u samoobslužných pokladen zapracovat především na tom, aby byly uživatelsky přívětivější a s intuitivnějším ovládáním.
Například Billa se chystá vyhodnocovat systémy s lepším displejem, menší velikostí či jinými monitory. "Do budoucna zde vidíme spíše komunikační vylepšení, například větší propojení některých zákaznických služeb s touto pokladnou jako zákaznické bonusy a podobně," doplňuje Gabrielová.
Ideální systém by byl v budoucnu podle Coopu takový, kdy by zákazník nemusel zboží vůbec skenovat - ať už na pokladně, nebo se skenerem mezi regály - a pokladní systém by sám o sobě rovnou rozpoznal, co člověk na prodejně nakoupil.
