Boj o vodu v Česku: Kdo vám ji smí odstřihnout a proč je dobré nakoupit si kbelíky

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
Aktualizováno 17. 8. 2019 7:12
Kdo vám může zakázat čerpat vodu z vodovodu a vlastní studny a kolik porušení takového zákazu stojí? Jaký je rozdíl, když berete vodu z řeky kbelíkem, nebo čerpadlem? A když už jednou smíte čerpat vodu ze studny bez omezení, znamená to, že máte navždy vyhráno? Aktuálně.cz sestavilo odpovědi na otázky, které se v období sucha dotýkají stále většího počtu Čechů.
Foto: Ludvík Hradilek

Kdo mi může zakázat brát vodu z vodních toků?

  • Pokud odebírám vodu z rybníku, řeky či potoka pomocí speciálního technického zařízení - jakým je například čerpadlo -, je situace stejná jako u studny a potřebuji k tomu povolení vodoprávního úřadu. Jedná se totiž rovněž o nakládání s vodami v rámci vodního zákona - v tomto případě povrchovými.

Odběr vody pak omezuje a hlídá vodoprávní úřad a za porušení hrozí běžným občanům sankce do výše 50 000 korun. U podnikatelů a firem pak pokuta až 100 000 korun.

Vodní zákon zná ale mimo odběrů vody z vodních toků čerpadly ještě takzvané obecné nakládání s povrchovými vodami. "Stanoví, že každý může na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení," vysvětluje advokát společnost Deloitte Legal Zdeněk Horáček.

  • To znamená, že odebírat vodu z řeky například kýblem pro vlastní potřebu lze bez povolení úřadů.

I to ovšem může vodoprávní i obecní úřad omezit, a to takzvaným opatřením obecné povahy, například při nedostatku vody. "Pokud případný zákaz odběru vody z vodního toku kýblem hlídá opět vodoprávní úřad a pokud zákaz nedodržím, hrozí mi jako fyzické osobě pokuta do výše 20 000 korun. Stejná pokuta hrozí i právnické a podnikající fyzické osobě," dodává Horáček.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Dálnice D11 z Hradce do Jaroměře se autům otevře 17. prosince

Dokončovaný úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře se motoristům otevře 17. prosince. Stát bude 4,1 miliardy korun bez DPH. Jde o největší současnou stavbou na území Královéhradeckého kraje, řekl ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Na úseku u Smiřic se v sobotu konal den otevřených dveří.

"Za necelé tři měsíce po dálnici budou jezdit auta. Diskutujeme dnes s lidmi přípravy silnic. Je to samozřejmě trochu sebeprezentace, ale chceme ukázat, že příprava a stavba dálnice není jednoduchá," řekl Mátl.

Stavba je rozdělena na dva úseky z Hradce Králové do Smiřic a ze Smiřic do Jaroměře. Stavba trasy do Jaroměře začala v dubnu 2019, z Hradce do Smiřic se buduje od února 2019.

"My jsme dokonce zrychlili, stavba se měla otevírat až v příštím roce během průběhu léta, podařilo se nám se zhotovitelem vyjednat zkrácení lhůty o osm měsíců. Příprava dálnice trvá daleko déle, to jsou někdy i desítky let," řekl Mátl. Šest až deset let příprava podle Mátla zabere vždycky.

D11 z Prahy do Hradce Králové a na státní hranici s Polskem začal stát budovat v roce 1978 a od roku 2017 dálnice končí v Hradci Králové. Z plánovaných 154 kilometrů dálnice se jezdí zhruba po 91 km. Stavba z Hradce do Jaroměře navazuje na úsek dálnice z Hradce Králové, měří 22,4 kilometru. Vede podél současné silnice první třídy na Jaroměř a Náchod. Za Jaroměří se napojí na silnici I/37.

Zdroj: ČTK
Další zprávy