Zeman může Nidetzkému a Bendovi jejich mandát prodloužit, anebo jmenovat místo nich nové členy rady. Zároveň musí jmenovat nového člena sedmičlenné rady za končícího Rusnoka. Má tak příležitost najmenovat členy rady, kteří budou v ekonomických názorech blízcí Michlovi a stanou se jeho spojenci.
Může se to týkat zejména názoru na zvyšování sazeb v reakci na rostoucí inflaci. Právě Michl teď totiž patří mezi razantní odpůrce této politiky a v minulých hlasováních vystupoval vždy proti. Domnívá se, že opatření na současnou inflaci nezabere, poškodí export a ekonomiku.
V tom si rozumí se Zemanem. "Prezident Zeman se v projevu explicitně vyjádřil k problematice tuzemské inflace. V otázce boje proti rostoucím cenám se podle svých slov kloní k té skupině ekonomů, která považuje za dominantní zdroj inflace stranu nabídky - primárně tedy globální ceny výrobních vstupů - proti jejichž zdražování podle něj zvyšování sazeb neúčinkuje," vysvětluje analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Politici vládních stran při jmenování Michla upozornili na jeho vazbu na bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), kterému dělal poradce, nebo možný střet zájmů, na který upozornilo Aktuálně.cz. Expremiér Babiš proti zvyšování sazeb v minulosti opakovaně ostře vystupoval.
Česká národní banka (ČNB) přitom minulý týden opět zvedla základní úrokovou sazbu, a to na nejvyšší úroveň za posledních více než 20 let - tedy o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
Během svého jmenování Michl již avizoval, že na svém prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb. "Předpokládám, že navrhnu na svém prvním zasedání, které povedu v létě, určitou stabilitu sazeb. Vyhodnotíme poté dopady dosavadní měnové politiky a další indikátory přicházející z ekonomiky a po určité době se rozhodneme, co dál," uvedl.
"Aleš Michl byl vždy v opozici proti zvyšování sazeb, nikdy ovšem nenavrhoval jejich snižování. A je těžko představitelné, že by to za současné situace začal vážně v 'obměněném' týmu prosazovat," podotýká ekonom Patri Finance Jan Bureš."
I proto je pravděpodobné, že úrokové sazby bankovní rada ve starém složení ještě jednou v červnu zvýší tak, aby startovní laťku posunula výše. Po vyšší dubnové inflaci a při pohledu na slabší korunu je přitom pravděpodobnější, že udělá spíše více než méně," dodává Bureš s tím, že v červnu je možné další zvýšení sazeb až na 6,25 či 6,5 procenta.
Michl je členem bankovní rady od prosince 2018 a bude od vzniku současné ČNB v roce 1993 v pořadí pátým guvernérem. Jeho předchůdci byli Josef Tošovský, Zdeněk Tůma, Miroslav Singer a dosud úřadující Jiří Rusnok.
Dosud investoři očekávali, že bankovní rada po odchodu Rusnoka zůstane ve velmi podobném složení a nezmění se tak dosavadní směřování měnové politiky ČNB. Nyní je ale podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera existuje možnost, že v bankovní radě získají většinu zastánci takzvané holubičí politiky.
"Proto trh začal minulý týden přehodnocovat výhled na další směřování úrokových sazeb v tuzemské ekonomice, což způsobilo i oslabení koruny. Vyšší úrokové sazby totiž znamenají z pohledu zahraničních investorů vyšší atraktivitu koruny a její posílení, a naopak," upozornil Seidler.
Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Bankovní rada je sedmičlenná. Členové bankovní rady nesmějí zastávat funkci více než dvakrát.
