Na metodu "uvězňování" uhlíku v zemědělské půdě sází i nový projekt Václava Kurela a jeho společnosti Benefit Management. Ta primárně zprostředkovává firmám zaměstnanecké benefity, třeba příspěvky na ubytování nebo knihy. V době, kdy začíná být pro soukromé firmy stále důležitější chovat se "zeleně" - nejčastěji to obnáší právě boj s emisemi v ovzduší -, se ale pouští i do této oblasti.
Projekt Carboneg je v podstatě také zprostředkovatelskou aktivitou. Na jedné straně jsou firmy, které chtějí být uhlíkově neutrální. Zjednodušeně to znamená, že do atmosféry kvůli jejich podnikání neunikají žádné skleníkové plyny. To ale často není prakticky možné a firmy tak musí své reálné emise kompenzovat. "Budeme jim prodávat offsety, tedy tuny CO2 absorbované do půdy," vysvětluje Kurel.
Druhou stranou mince jsou čeští zemědělci, kteří za finanční příspěvek od Carbonegu začnou své pozemky obhospodařovat způsobem zvyšujícím podíl organické hmoty v půdě. Ta pak oxid uhličitý z atmosféry účinněji "vysává" a ukládá ho ve formě uhlíku. "Zemědělce budeme vzdělávat a pomůžeme jim zavádět principy regenerativního zemědělství," shrnuje Kurel.
Vychází přitom z předpokladu, že zemědělská půda, která je například méně oraná, na které se nepoužívají umělá hnojiva a kde rostou kromě jediného druhu plodin i jiné rostliny nebo stromy, v sobě váže víc uhlíku než hlína vyčerpaná intenzivním farmařením. Kurel také trvá na tom, že celý systém bude podroben pečlivému dohledu, aby měly firmy jistotu, že za své peníze dostanou patřičnou službu - tedy přesně vyčíslenou úsporu emisí.
"Provedeme úvodní měření uhlíku v půdě, pak přijdeme za rok, poté, co zemědělci zavedli postupy regenerativního zemědělství, a měření zopakujeme. Pokud dojde k nárůstu, změříme ho, přepočteme na emise CO2 a zemědělcům vyplatíme odměnu," vysvětluje. Za každou zachycenou tunu oxidu uhličitého zemědělcům slibuje 250 korun.
Laboratorní analýzy půdy bude pro Kurelův projekt provádět brněnský Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, který domluvenou spolupráci s Kurelem Aktuálně.cz potvrdil. Odběry půdních vzorků si chce Carboneg provádět sám.
Přehnané ambice
Odborníci souhlasí s tím, že ukládání uhlíku v půdě může být důležitou součástí boje s klimatickou krizí, i tím, že techniky, které Kurel řadí mezi metody regenerativního zemědělství, fungují.
"Kromě moří a oceánů je největší rychlou zásobárnou uhlíku a vlastně jedinou velkou, kterou můžeme my lidé ovlivnit," vysvětluje pro Aktuálně.cz Jan Frouz, ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
"Odhaduje se, že kdyby se stávající zásoby uhlíku v zemi zvyšovaly každý rok o čtyři promile, tak bychom měli postaráno o veškerý lidskou činností uvolněný oxid uhličitý v atmosféře," míní. To podle něj není uskutečnitelné, skutečně velký přínos ale podle něj mají rozlehlá a málo osídlená území v Kanadě nebo Rusku. Taková v Česku nejsou.
Podle Frouze je naopak zásadní otázka, jak moc perspektivní jsou pro ukládání uhlíku právě zemědělské pozemky, na které se Carboneg zaměřuje. "Ty totiž uhlíku mají už docela hodně, takže tam se pohybujeme v potenciálu (navýšení o) maximálně tunu uhlíku na hektar a rok," říká Frouz.
Sám Kurel se inspiroval zkušenostmi ze zahraničí a počítá s tím, že by nárůst měl být až 2,7krát vyšší. Z atmosféry by tak na každý hektar půdy mělo zmizet až o 10 tun CO2 ročně navíc - tedy zhruba tolik emisí, kolik v přepočtu vychází na každou Češku nebo Čecha. Pro zemědělce by to znamenalo odměnu 2500 korun.
Frouz je ale skeptický. Podle něj nejsou takové hodnoty na běžné zemědělské půdě dosažitelné. Upozorňuje i na možné problémy s měřením po uplynutí pouhého jednoho roku - kdy mají zemědělci dostat první "vysvědčení" o stavu půdy po změně přístupu k hospodaření.
Kurel má ambici se ještě během léta dohodnout se zemědělci, kteří hospodaří na půdě o celkové výměře aspoň 10 tisíc hektarů. "Obracíme se na konvenční i ekologické zemědělce a jednáme s většími i menšími podniky," říká.
Jedním z těch, kteří už na spolupráci, domlouvanou na pětileté období, kývli, je biofarmář Petr David z AB Agro v Křišťanovicích na Bruntálsku. "Chceme zjistit, jak se změny hospodaření projevují na kvalitě půdy. Finanční prémii za uložení uhlíku bereme jako příjemný bonus. Až výsledky rozborů půdy nám napovědí, zda jdeme správnou cestou," vysvětluje.
A podobně argumentuje i expert na ekologii Frouz. "I kdyby absolutní úspora nebyla velká, těmito opatřeními nejen vážeme CO2, ale pomáháme půdě zadržovat vodu a snižujeme její náchylnost k erozi, což může pomoci zvýšit její výnosnost," dodává. To zmiňuje i zemědělec David. "Hospodaříme v okrese Bruntál, kde nemáme zemědělsky významné půdy. Takže technologie pro zvyšování jejich úrodnosti jsou tu potřebné," říká.
Firmy, které Kurel s Carbonegem oslovil, zatím spolupráci jen zvažují. Je mezi nimi například banka Moneta, která to na dotaz Aktuálně.cz potvrdila. Dalšími jsou podle Kurela podobné velké korporace, které chtějí svou uhlíkovou stopu snižovat v horizontu následujících deseti let.
Uhlíkové farmaření v EU
Snížit emise oxidu uhličitého v atmosféře zapojením farmářů chce i Evropská unie. Ta si klade za cíl do roku 2030 snížit emise všech skleníkových plynů o 55 procent oproti začátku 90. let. Zásadní změnou bude přitom muset projít i sektor zemědělství, který nyní může za celou desetinu všech emisí skleníkových plynů.
Snahy zaštiťuje iniciativa o uhlíkovém farmaření, kterou Evropská komise představila na konci letošního dubna. Za klíčová opatření v ní označuje obnovu rašelinišť, agrolesnictví (kombinace zemědělské půdy a lesního porostu), a další způsoby zvyšování obsahu živé hmoty v půdě.
"Naše klimatická akce musí ze všechno nejdříve redukovat emise vytvořené lidskou činností. Potřebujeme ale také (…) zachycovat CO2 z atmosféry a ukládat ho v našich půdách a lesích," okomentoval iniciativu místopředseda komise Frans Timmermans.
