"Zpřísnění podle vyhlášky je však opravdu jenom mírné. Určitě neodpovídá svému často používaného názvu, který vyplývá z evropské směrnice, tedy dům s téměř nulovou spotřebou. Ke skutečné nule má totiž nový standard hodně daleko," řekl Holub. Čtyři pětiny novostaveb rodinných domů podle něj toto kritérium plní už dnes.
Jedním z kritérií je podle něho zateplení budovy. Celkový prostup tepla vnější obálkou budovy má být od ledna 2020 proti nynějším požadavkům o 12 procent přísnější. Únik tepla z domu by tak měl být nižší. Bude potřeba použít o něco kvalitnější izolaci, dodal Holub.
"Zjednodušeně řečeno, buď ponecháme zateplení pevných konstrukcí stejné a dům osadíme okny s izolačními trojskly. To nemusí znamenat žádný vícenáklad, protože odborné firmy už dnes běžně nabízejí okna s trojskly za cenu dvojskel. Nebo ponecháme okna s dvojskly, ale opatříme pevné konstrukce izolantem zhruba o tři centimetry tlustším," doplnil Holub.
Pro běžný rodinný dům by to podle něj znamenalo zhruba 30 000 Kč navíc. "Vzhledem k tomu, že průměrná cena novostavby je přes tři miliony korun, šlo by o navýšení ceny maximálně o jedno procento," dodal Holub. Nové domy podle něj zdražují hlavně kvůli růstu cen stavebních materiálů a prací. Zdražování kvůli zpřísněným energetickým požadavkům považuje za okrajové.
S tvrzením Holuba ovšem nesouhlasí developeři. Podle dřívějších slov Ivora Ševčíka z All Inclusive Development mohou nová pravidla zvýšit cenu domů až o 15 procent.
Energetická náročnost budov - jak se zjišťuje?
- Energetická náročnost domu se netýká jen vytápění. Mezi důležité aspekty, které je potřeba sledovat, patří také spotřeba energie spojená s osvětlením nemovitosti, větráním, ohřevem vody a další.
- Zhodnocení energetické náročnosti budovy probíhá formou porovnání dvou budov. Nejdříve se zjišťují technické parametry hodnocené budovy, pak jsou porovnávány s parametry budovy referenční. Na základě výsledků porovnání se pak zpracovává průkaz energetické náročnosti.
- Referenční budova má stejný účel, tvar i velikost. Je předem definovaná a s hodnocenou nemovitostí se musí shodovat také v orientaci ke světovým stranám nebo třeba vnitřním uspořádáním.
- Mezi ukazatele, pomocí nichž se určuje energetická náročnost budovy, patří třeba hodnocení prostupu tepla, kvalita vzduchu a tepelná ztráta výměnou vzduchu, vytápění a nutnost primární energie.
- Po zhodnocení všech těchto prvků je budova zařazena do příslušné třídy energetické náročnosti, od A až po G. A je přitom mimořádně hospodárná, G zase mimořádně nehospodárná. V případě, že budovy spadají do třídy A až C, splňují požadavky na energetickou náročnost budovy. Budovy spadající do třídy D a vyšší jsou naopak neúsporné a nevyhovující požadavkům.
"Budeme muset zdražit. U průměrného domu do 150 metrů čtverečních, jehož cena se dnes pohybuje mezi třemi a čtyřmi miliony, cenu zvýšíme zhruba o 200 tisíc korun," řekl před časem Hospodářským novinám Jiří Pohloudek, obchodní ředitel společnosti RD Rýmařov, která je největším výrobcem montovaných rodinných domů a dřevostaveb v Česku. Obě strany sporu se ovšem shodují, že většina nových domů již energetické požadavky splňuje.