Rodinné domy budou muset být od ledna úspornější. Jejich stavba se prodraží

Ondřej Neufus Ondřej Neufus
5. 11. 2019 6:10
Od ledna začne v Česku platit směrnice, podle které musí každý nový rodinný dům výrazně lépe hospodařit s energiemi. V praxi tak budou muset lidé při stavbě domu zainvestovat do kvalitnějšího zateplení, ale i využívat alternativní zdroje vytápění. Podle Ivora Ševčíka z All Inclusive Development to může zvýšit cenu domů až o 15 procent. Podle dat úřadů však již nyní velká část domů nároky splňuje.
Foto: Aktuálně.cz

Drahé byty a rostoucí nájmy ženou některé obyvatele velkých měst do rodinných domů na venkově. V roce 2018 se tak začalo v Česku stavět více než 19 tisíc bytů právě v rodinných domech. Tyto stavby ovšem budou muset od ledna roku 2020 splňovat přísnější energetické standardy.

Pravidla vychází ze směrnice Evropského parlamentu z roku 2010, která vznikla v rámci dlouhodobé snahy snižovat emise oxidu uhličitého. Standardy si státy mohly upravit podle sebe a Česko je nastavilo v novele z roku 2013 o hospodaření energií.

Domy tak budou muset nově mít zhruba o pětinu nižší spotřebu energie než nyní. Směrnice používá termín "Budova s téměř nulovou spotřebou energie". V praxi tak stavební povolení dostanou pouze ty budovy, které v současnosti podle třídy energetické náročnosti spadají do kategorie A a B.

Domy zdraží, tvrdí stavitelé

"Budeme muset zdražit. U průměrného domu do 150 metrů čtverečních, jehož cena se dnes pohybuje mezi třemi a čtyřmi miliony, cenu zvýšíme zhruba o 200 tisíc korun," řekl před časem Hospodářským novinám Jiří Pohloudek, obchodní ředitel společnosti RD Rýmařov, která je největším výrobcem montovaných rodinných domů a dřevostaveb v Česku.

Vyšších úspor energií lze totiž dosáhnout hlavně kvalitnějším zateplením, lepšími okny, ale také využitím tepelných čerpadel, solárních panelů a rekuperací - čili ohřevem čerstvého vzduchu zbytkovým teplem například z vaření.

Podle Ivora Ševčíka ze stavební společnosti All Inclusive Development je pro získání štítku A zapotřebí kombinovat více technologií. "Nedosáhnete na něj tím, že jen nalepíte více polystyrenu na dům. Zateplení, dveře, okna, rekuperace, to všechno bude muset být na vysoké úrovni, což samozřejmě znamená peníze. V překladu proto bydlení zdraží, a to zhruba o 10 až 15 procent," vysvětluje Ševčík.

Podle ministerstva domy příliš nezdraží

Podle informací ministerstva průmyslu a obchodu ovšem k velkému zdražování nedojde. "Ministerstvo neočekává zvýšení cen domů na trhu v důsledku nové povinnosti, ani propad zájmu o novostavby v režimu budov s téměř nulovou spotřebou energie," dodala mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.

Mluvčí navíc připomíná, že případné vyšší náklady na výstavbu se do budoucna vrátí ve formě uspořené energie a tím nižších účtů. Ševčík k tomu ovšem dodává, že nižší účty za energie zase zvedne jiná nákladná položka - nevýhodou moderních úsporných technologií jsou totiž velké nároky na údržbu.

Energetická náročnost budov - jak se zjišťuje?

  • Energetická náročnost domu se netýká jen vytápění. Mezi důležité aspekty, které je potřeba sledovat, patří také spotřeba energie spojená s osvětlením nemovitosti, větráním, ohřevem vody a další.
  • Zhodnocení energetické náročnosti budovy probíhá formou porovnání dvou budov. Nejdříve se zjišťují technické parametry hodnocené budovy, pak jsou porovnávány s parametry budovy referenční. Na základě výsledků porovnání se pak zpracovává průkaz energetické náročnosti.
  • Referenční budova má stejný účel, tvar i velikost. Je předem definovaná a s hodnocenou nemovitostí se musí shodovat také v orientaci ke světovým stranám nebo třeba vnitřním uspořádáním.
  • Mezi ukazatele, pomocí nichž se určuje energetická náročnost budovy, patří třeba hodnocení prostupu tepla, kvalita vzduchu a tepelná ztráta výměnou vzduchu, vytápění a nutnost primární energie.
  • Po zhodnocení všech těchto prvků je budova zařazena do příslušné třídy energetické náročnosti, od A až po G. A je přitom mimořádně hospodárná, G zase mimořádně nehospodárná. V případě, že budovy spadají do třídy A až C, splňují požadavky na energetickou náročnost budovy. Budovy spadající do třídy D a vyšší jsou naopak neúsporné a nevyhovující požadavkům.

"Jakkoli jsou technologie výhodou, mají i určité nevýhody. Jsou nejenom finančně nákladnější, ale omezené svou životností. Pokud budeme používat tepelné čerpadlo a solární panely, musíme je také servisovat a samozřejmě nevydrží věčně. V rekuperaci je třeba jednou za rok vyměnit vzduchové filtry," uzavírá Ševčík.

Na část úsporných a ekologických opatření již nyní přispívá stát v rámci dotačním kampaně Nová zelená úsporám. Z ní je tak možné se slevou koupit fotovoltaické solární systémy, zařízení na využití odpadních vod či zateplení.

 

Právě se děje

Další zprávy