Nobelovu cenu dostali tři ekonomové za novou metodu boje s chudobou

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
Aktualizováno 14. 10. 2019 14:52
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Abhijit Banerjee a Michael Kremer spolu s Francouzkou Esther Duflovou, a to za experimentální přístup ke zmírnění chudoby ve světě. Oznámila to v pondělí Královská švédská akademie věd. Duflová je teprve druhou ženou, která Nobelovu cenu za ekonomii dostala, a zároveň nejmladším laureátem.
Letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii (zleva) Abhijit Banerjee, Esther Duflová a Michael Kremer.
Letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii (zleva) Abhijit Banerjee, Esther Duflová a Michael Kremer. | Foto: Niklas Elmehed

"Letošní laureáti zavedli nový přístup, jak získat spolehlivé odpovědi ohledně nových způsobů boje se světovou chudobou," uvedla akademie v prohlášení.

S oceněním je spojena finanční odměna devět milionů švédských korun (21,4 milionu Kč).

Podle hlavního ekonoma Czech fund Lukáše Kovandy ocenění ekonomové v posledních zhruba dvaceti letech rozvinuli experimentální metody, které umožňují účinněji bojovat s globální chudobou. Jejich přístup spočívá v tom, že rozsáhlou problematiku boje s chudobou člení na dílčí, snáze řešitelné otázky, na něž hledají odpovědi.

"Zkoumají tedy například to, jak co nejúčinněji zasáhnout za účelem dosažení vyšší úrovně vzdělanosti dané rozvojové ekonomiky či zlepšení zdravotního stavu tamní dětské populace. Následně, poté, co ocenění ekonomové "rozparcelují" problém chudoby na takovéto dílčí podotázky, hledají na každou z nich odpověď prostřednictvím experimentů "přímo v terénu", v rámci dotčené populace, tedy například přímo v podmínkách rozvojové subsaharské ekonomiky nebo indického venkova," vysvětluje Kovanda.

Účinnost přístupu demonstroval v polovině 90. let Kremer a jeho kolegové v západní Keni. Přímo na místě testovali řadu zásahů, jak zlepšit školní výsledky místních dětí. Podobné výzkumy trojice ekonomů později aplikovala na další problémy v jiných zemích. Jejich experimentální výzkumné metody teď zcela dominují rozvojové ekonomice.

Jejich zjištění a výsledky jejich následovníků podle Královské švédské akademie věd citelně zlepšily schopnost v praxi bojovat s chudobou. "V přímém důsledku jedné z jejich studií se více než pět milionů dětí v Indii účastnilo efektivních programů doučovaní zaměřeného na jejich zjištěné slabé stránky," uvedla akademie. Jako další příklad uvádí velké dotace na preventivní zdravotní péči, jež byly zavedeny v řadě zemí.

Přes 700 milionů lidí na celém světě musí přežívat s mimořádně nízkými příjmy. Každý rok zemře kolem pěti milionů dětí mladších pěti let na nemoci, kterým lze předejít, anebo jdou nenákladně vyléčit. Polovina dětí na světě školu opouští bez základních znalostí čtení, psaní a počítání, připomněla švédská akademie.

Nobelova cena za ekonomii odráží trendy poslední doby, tvrdí odborníci

"Výběr letošních laureátů Nobelovy ceny za ekonomii reflektuje rostoucí význam chudoby a příjmové nerovnosti ve světě," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Přístup laureátů se podle něj stal hlavním směrem v oblasti ekonomie zajímající se o rozvoj zemí.

"Jde o ocenění přístupu, kdy ekonomové opustili teoretizování u tabulí o tom, co by mohlo lidem pomoci, a začali dělat pokusy na lidech. Na rozdíl od několika předešlých nobelistů však nevěřili, že se něco o chování lidí dozvědí, když je zavřou do laboratoří, aby přesně mohli kontrolovat podmínky experimentu," uvedl hlavní ekonom Natland Petr Bartoň.

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří američtí ekonomové. I loni ocenění dostali dva Američané: William Nordhaus za výzkum vztahů mezi ekonomikou a klimatickými změnami a Paul Romer za výzkum interakce mezi ekonomikou a technologickými inovacemi.

Minulý týden byli postupně oznámeni laureáti Nobelových cen za medicínu, fyziku, chemii, literaturu a za mír. Na vyznamenané čeká kromě finanční odměny i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Česko v pololetí získalo od Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než zaplatilo

Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice ČR činila 50,1 miliardy korun.

Od vstupu do EU v květnu 2004 do konce června zaplatilo Česko do rozpočtu EU 709,8 miliardy korun a získalo z něj 1,64 bilionu korun. Česko dosud získalo z EU o 934,2 miliardy korun více, než do něj odvedlo. "Předpokládám, že celkovou čistou pozici ve výši jednoho bilionu korun bychom měli dosáhnout nejpozději v první polovině roku 2022," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Zdroj: ČTK
před 12 minutami

Zisk AstraZeneky klesl i přes růst tržeb, k němuž přispěla vakcína proti covidu

Čistý zisk britsko-švédské farmaceutické společnosti AstraZeneca ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o čtvrtinu na 550 milionů dolarů (zhruba 12 miliard koreun), a to navzdory prudkému růstu tržeb, ke kterému výrazně přispěla vakcína proti covidu-19. Firma to uvedla ve své výsledkové zprávě. Celkové tržby se meziročně zvýšily o 31 procent na 8,22 miliardy dolarů.

Tržby z prodeje vakcíny proti covidu dosáhly 894 milionů dolarů, takže se více než ztrojnásobily z 275 milionů v prvním čtvrtletím. AstraZeneca podle listu The Wall Street Journal ve druhém čtvrtletí na vakcíně dál prodělávala, ztráta se ale snížila zhruba na 13 milionů dolarů ze 40 milionů v prvním kvartálu.

Vakcína firmy AstraZeneca je levnější a používá se snadněji než některé konkurenční přípravky. Potýká se ale i s problémy, například s potížemi při výrobě či s obavami z vedlejších účinků, kvůli kterým některé země její používání omezily či rovnou zakázaly. Obzvlášť kritické vůči této vakcíně jsou Spojené státy, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 16 minutami

Selhání české justice, vzkázal Štrasburk. Doživotní trest pro Tempela musí přezkoumat soud

Robert Tempel, který si odpykává doživotní trest za dvojnásobnou vraždu spáchanou v roce 2001 na Sokolovsku, dosáhl nového projednání svého případu. Ústavní soud (ÚS) po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku revidoval svá starší odmítavá rozhodnutí. Kauzou se musí znovu zabývat odvolací Vrchní soud v Praze.

Tempel vinu popíral. Krajský soud v Plzni jej čtyřikrát osvobodil, pražský vrchní soud ale zprošťující verdikt pokaždé zrušil. Tempel byl pravomocně odsouzen až poté, co vrchní soud přeložil proces z Plzně ke Krajskému soudu v Praze. Na ÚS se Tempel obracel kvůli přeložení kauzy z Plzně do Prahy a znovu po definitivním uložení doživotního trestu, avšak neuspěl. Obě stížnosti tehdy soud odmítl, nyní musel rozhodovat znovu.

Důvodem pro nové kroky v Tempelově kauze bylo stanovisko štrasburského soudu, který se za odsouzeného muže postavil loni v červnu. Českou republiku zkritizoval za "významné selhání justice" při projednávání mužova případu. Pochybení spočívalo v délce řízení, ale také v přesunu věci z Plzně do Prahy. Ústavní soud vrátil kauzu právě do fáze odvolacího řízení před přeložením z Plzně do Prahy, justice by měla znovu rozhodnout také o případné vazbě Tempela.

Zdroj: ČTK
Další zprávy