Praha – Celkem 103 768 volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím úřadů práce ke konci letošního srpna, což je nejvíce od prosince 2008. Oproti letošnímu červenci jich přibylo přes 5,7 tisíce, oproti loňskému srpnu přes 49 tisíc. Vyplývá to z dnešních údajů Úřadu práce ČR.
Úřad práce ke konci srpna evidoval celkem 450 666 uchazečů o zaměstnání, což je o 5 675 méně než v červenci a o 84 559 méně než před rokem. Dosažitelných uchazečů, kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do zaměstnání, je nyní zhruba 434,5 tisíce.
Podíl nezaměstnaných ke konci srpna klesl na 6,2 procenta z červencových 6,3 procenta. "Tato hodnota je nejnižší od roku 2011," připomíná analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Před rokem dosahoval podíl nezaměstnaných 7,4 procenta.
Čtyři uchazeči na jedno místo
Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době 4,3 uchazeče – nejvíce v okresech Ústí nad Labem (17,1), Bruntál (14,7), Karviná (13,2), Chomutov (12,7), Most (11,5) a Hodonín (9,6). "Loni se touto dobou o jedno volné místo ucházelo v průměru deset lidí," připomíná analytik ČSOB Petr Dufek.
Nejvyšší nezaměstnanost je v okresech Most (11,7 %), Karviná (11,2 %), Ústí nad Labem (11 %), Bruntál a Ostrava - město (shodně 10,3 %), Chomutov (9,8 %), Děčín (8,6 %) a Sokolov (8,5 %). Naopak nejnižší nezaměstnanost hlásí okresy Praha-východ (2,8 %), Prachatice (3,1 %), Rychnov nad Kněžnou (3,4 %), Benešov a Jindřichův Hradec (oba 3,6 %), Rokycany, Jičín a Písek (shodně 3,7 %).
Na podporu v nezaměstnanosti mají nárok 20,8 procenta uchazečů o zaměstnání – celkem 93 908. Loni to sice byla jen 19,6 procenta nezaměstnaných, přesto šlo o 105 150 lidí.
V srpnu podle očekávání stoupl počet nezaměstnaných absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Úřady práce jich evidují 21 633, z toho jen absolventů je 17 844. Na celkové nezaměstnanosti se tato skupina podílí 4,8 procenta.
Ženy se na celkovém počtu nezaměstnaných podílejí 53,6 procenta.
Osoby se zdravotním postižením tvoří 12,9 procenta nezaměstnaných.
Dlouhodobě nezaměstnaní – tedy lidé, kteří hledají práci déle než 12 měsíců – tvoří 45 procent uchazečů, celkem jde o 202 868 osob.
Přednost mají specialisté s praxí
Zaměstnavatelé měli v srpnu největší zájem o pomocné pracovníky ve výrobě, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů, autobusů a tramvají, kováře, nástrojáře, obsluhu pojízdných zařízení či pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy.
Dále hledali řemeslníky a kvalifikované stavební dělníky, kuchaře a prodavače, pracovníky v administrativě, ve zdravotnictví i sociální oblasti, kamnáře, dlaždiče, skladníky, číšníky, servírky, šičky, obchodní zástupce, operátory call center nebo uklízeče. „Přednost dávali proškoleným specialistům s praxí,“ říká mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory – například svářeč, slévač, soustružník, zámečník, nástrojář, mechanik a opravář strojů, řezač plamenem, páječ, seřizovač, obsluha CNC strojů. Právě v této oblasti se firmy nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované a vhodné zaměstnance.
V evidenci úřadů práce byli nejčastěji lidé s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Podle věku převažovali nezaměstnaní nad 50 let (136 868 osob), kteří tvoří 30,4 procenta z celkového počtu uchazečů.
Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů a pomocníků v domácnostech, hotelích a dalších objektech, pracovníků v oblasti ochrany a ostrahy nebo řemeslníků.
Druhá nejnižší v Evropě
Podle jednotné metodiky Eurostatu (ke konci letošního července) zůstává nezaměstnanost v Česku druhá nejnižší v Evropské unii. Nejlépe je na tom Německo (4,7 procenta), Česko má podle této metodiky 5,1procentní nezaměstnanost, stejně jako Malta. Následují Velká Británie, Lucembursko a Rakousko.
Naopak nejvyšší nezaměstnanost je podle Eurostatu v Řecku (25 procent ke konci května), ve Španělsku (22,2 procenta) a na Kypru (16,3 procenta).
Mzdy pomalu rostou
„Nabídka volných míst se ale s poptávkou úplně nepotkává regionálně a z hlediska kvalifikačních požadavků. Také platí, že limitem dalšího nabírání zaměstnanců není nedostatečný počet nezaměstnaných, ale spíš nedostatečný počet prácechtivých,“ zdůraznuje Sobíšek.
Dufek připomíná, že nová místa vznikají ve zpracovatelském průmyslu, ve stavebnictví a rovněž ve službách. Rostoucí tržby firem a jejich ambicióznější investiční záměry tak vytvářejí nová místa téměř napříč celou ekonomikou.
„Rostoucí nabídka volných míst spolu s přímým nedostatkem některých profesí konečně zrychluje i tempo zvyšování mezd v české ekonomice. Není sice nijak závratné, ale přece jen začíná pozvolna být vidět,“ říká Dufek.
„Stále intenzivnější tvorba nových pracovních míst a zároveň klesající počet nezaměstnaných vytváří v některých oborech nesoulad poptávky po nových zaměstnancích a jejich dostupnosti na pracovním trhu. Jedná se zejména o technické obory. Zároveň to znamená, že na některých pozicích budou sílit požadavky na rychlejší mzdový růst, který však nebude celoplošný, ale diferenciovaný,“ očekává analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
"Problém vidím zejména v dolech. To je a bude koule na noze. Lidé z dolů si těžko najdou jinou práci a doly nemají s klesající cenou uhlí perspektivu," zdůrazňuje ekonom Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance.
Dufek i Novák očekávají, že během podzimu nezaměstnanost v Česku ještě dále poklesne, možná i pod hranici šesti procent.
