David Marek, ekonom Deloitte

David Marek, ekonom Deloitte | Foto: Deloitte

Měla by vláda usilovat o co nejnižší schodek za celý rok, nebo má nově vybrané peníze utratit? A pokud utratit, tak za co?

Než se začne vymýšlet, co s přebytkem státního rozpočtu, který vládě štědře nabízí příznivý vývoj ekonomiky, je dobré si uvědomit, že druhá polovina roku bývá pro rozpočet podstatně méně příznivá. Loni v červenci jsme měli přebytek 26 miliard korun a na konci roku deficit 63 miliardy.

Dále je potřeba myslet na horší časy, respektive ptát se, jak bude vypadat rozpočet, až se nebe nad českou ekonomikou zase jednou zamračí.

Teprve, když zjistíme, že hospodaření vládního sektoru jako celku (tedy nejen centrálního rozpočtu) po zohlednění hospodářského cyklu je v dlouhodobě udržitelném stavu, tj. vede k nízkému a stabilnímu (či klesajícímu) veřejnému dluhu, může si vláda dovolit měnit výdaje či příjmy.

Přispěla k vyššímu výběr daní hlavně opatření, která prosadilo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše? Nebo je to spíše přirozený důsledek rostoucí ekonomiky?

Za vyšším výběrem daní je na prvním místě hospodářský růst, částečně k tomu ovšem také přispěly vyšší efektivita výběru daní. Zatímco HDP v nominálním vyjádření roste zhruba pětiprocentním tempem, daňové příjmy se letos zvýšily o 8 procent.

Pro jaké kroky vlády je teď nejpříznivější čas? Co by měla vláda nyní udělat, aby "zainvestovala" do budoucnosti Česka?

Blíží se volby a přemlouvat jednotlivé ministry k utrácení jistě nebude nijak složité. Změny v hospodářské politice by ale měly být koncepční. Nejspíše je to pouze idealistická představa, ale nemělo by jít o to, aby si vládní strany nahodilou směsí dodatečných výdajů "koupily" volební hlasy, ale o kroky, které prospějí české ekonomice, resp. společnosti. Konkrétní příklad? Co třeba snížit sociální pojistné?