Například podle českého podnikatele a investora, který se podílel na vybudování jedné z globálně nejúspěšnějších českých firem AVG, Karla Obluka je ekonomická pomoc od české vlády vhodná zejména pro zavedené firmy.
"Ty spíš dosáhnou na formy podpory než ty, které se teprve rozjížděly, zejména protože tam byla různá omezení, firmy například již musely mít nějaký existující zisk nebo už zkrátka musely nějak fungovat," uvedl pro on-line deník Aktuálně.cz Obluk, jenž v současné době také pracuje v rámci investiční skupiny Evolution Equity Partners na založení nového fondu na investice do start-upů.
Podniky, které vznikly třeba teprve kolem druhé poloviny loňského roku, tak většinou měly problém na pomoc dosáhnout. Obluk na toto upozornil už v červnu, když se ve svém komentáři zamýšlel nad tím, proč jsou start-upy pro českou ekonomiku důležité. "V neposlední řadě přispívají k její různorodosti, což v Česku potřebujeme jako sůl. Problém zařazení naší země do 'kastlíku' montovna Evropy se opět ukázal v své nahotě - stačí, aby se dostal automobilový průmysl do problémů, a bijeme na poplach," napsal tehdy.
Také podle analytika BH Securities Štěpána Křečka podporují vládní záchranné programy hlavně odvětví staré ekonomiky, která do budoucna nevnímá jako příliš perspektivní. Naopak se podle něj moc nemyslí na obory nové, jež naopak považuje za klíčové pro rozvoj země.
"Vládní programy pomáhají především velkým firmám. Ty jsou schopny administrovat složitě nastavené procesy a mají dostatečnou historii, kterou se mohou při žádání o peníze prokázat. Naopak malé společnosti jsou odsunovány na okraj zájmu. To se do budoucna může ukázat jako zásadní problém," varuje Křeček.
Ministerstvo průmyslu a obchodu do vydání článku na dotazy, zda nezvažovalo balíček pomoci určený výlučně pro start-upy, nereagovalo. Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Michaela Buchtová pak pro Aktuálně.cz uvedla: "Ministerstvo se primárně soustřeďuje na zaměstnance. Naším úkolem je udržení co největší zaměstnanosti a nerozlišujeme, zda se jedná o start-up, nebo zavedeného zaměstnavatele, daná podpora jde vždy na náhradu mezd zaměstnance."
Podle Jany Kohoutové ze státní agentury CzechInvest, jež je v gesci ministerstva průmyslu, zvládají startupy současnou situaci dobře. Kohotouvá se odkazuje na průzkum, který agentura provedla koncem první vlny pandemie a který ukázal mimo jiné na to, že 83 procent startupů vnímá aktuální situaci jako byznysovou příležitost.
Inspirace v zahraničí
Obluk dává za příklad třeba sousední Německo, kde podle něj dobře zafungovala i podpora pro rozjezd nových firem. Německá vláda již na jaře pomohla novým podnikatelům a mladým společnostem například balíčkem v hodnotě dvou miliard eur (přes 53 miliard korun), který sestává ze dvou pilířů a v němž se angažuje i Německá státní rozvojová banka (KfW).
V Rakousku zase zřídili třeba pomocný fond Covid Startup Hilfsfonds, v rámci kterého mohou firmy, jež vznikly za posledních pět let do poloviny letošního března, čerpat grant od Státní rozvojové banky (AWS).
Velká Británie přispěchala na pomoc s nástrojem zvaným Future Fund. Start-upy mohou dosáhnout na pomoc ve výši 125 tisíc až 5 milionů liber (3,7 milionu až 148 milionů Kč) ve formě konvertibilních dluhopisů. Jednou z podmínek však je, že tyto podniky v posledních pěti letech získaly od soukromých investorů aspoň 250 tisíc liber (7,4 milionu Kč).
Podpora firem bojujících s covidem
Mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro pro Aktuálně.cz uvedl, že podporu zaměřenou přímo na start-upy sice vláda nevyhlásila, pro začínající společnosti jsou ale podle něj vhodné programy Technologie COVID-19, Czech Rise Up - Chytrá opatření proti COVID 19 a The Country for the Future.
To jsou však všechno programy, na dotace z nichž (popřípadě úhradu mzdových nákladů) mohou dosáhnout podniky, které se svým produktem nějak podílí na boji s koronavirem, například do praxe zavádí nové inovace, které mají s epidemií pomoci, nebo třeba vyrábí zdravotnické prostředky.
Může jít kupříkladu ale i o podporu turismu, který patří k jedněm z nejpostiženějších oborů. Jako příklad může sloužit start-up SmartGuide, který získal podporu z programu Czech Rise Up a jenž se zaměřuje na "bezpečné cestování v době pandemie".
Diro zmínil také pomoc v podobě Antiviru C, která se soustředila pouze na malé podniky do padesáti zaměstnanců. Takovým firmám stát odpustil sociální odvody za červen až srpen v případě, že nesníží mzdy a nepropustí více než desetinu lidí z počtu zaměstnanců k 31. březnu. Během podzimní druhé etapy uzávěry ekonomiky však vláda tento nástroj znovu nezavedla.
"Inspirovat se programy v zahraničí by vláda měla. V případě start-upů ale otázkou zůstává - vzhledem k okolnosti, že většina z nich do několika měsíců na trhu skončí, i když třeba měla masivní podporu investorů - jak takovou 'investici' či podporu z peněz daňových poplatníků ochránit," řekl také Diro.
Diro tak připomněl nízkou životnost řady start-upů v Česku. Například podle analýzy České spořitelny z loňského července existuje 75 procent všech start-upů méně než tři roky, nejčastějším důvodem podle průzkumu je, že nejsou na trhu potřeba. Tato analýza také ukázala, že se v Česku nachází kolem 2100 start-upů, z nichž 49 procent působí v oblasti technologií.
Zároveň je ale Česko spolu se Švédskem podle letošního žebříčku organizace NimbleFins devátou nejlepší zemí pro začínající podnikatele. Organizace NimbleFins hodnotí čtyři kategorie: stav ekonomiky, náklady na podnikání, podnikatelské klima a kvalitu pracovních sil.
Pořadí evropských zemích v roce 2020 podle toho, jaké v nich panují podmínky pro start-upy. Jednotlivé kategorie mohou nabývat hodnot od 1 do 31 (čím nižší číslo, tím lepší hodnocení).
| Pořadí | Země | Stav ekonomiky | Náklady na podnikání | Podnikatelské klima | Kvalita pracovních sil |
| 1. | Německo | 3 | 14 | 2 | 5 |
| 2. | Velká Británie | 5 | 14 | 3 | 9 |
| 3. | Švýcarsko | 6 | 25 | 1 | 1 |
| 4. | Nizozemsko | 2 | 27 | 6 | 5 |
| 5. | Irsko | 1 | 17 | 10 | 14 |
| 6. | Dánsko | 7 | 29 | 8 | 3 |
| 7. | Finsko | 24 | 19 | 3 | 2 |
| 8. | Norsko | 7 | 31 | 7 | 4 |
| 9. | Česko | 7 | 6 | 7 | 21 |
| 9. | Švédsko | 19 | 20 | 5 | 7 |
| 11. | Polsko | 3 | 5 | 23 | 22 |
| 12. | Estonsko | 17 | 11 | 11 | 15 |
| 12. | Rakousko | 12 | 23 | 11 | 8 |
| 14. | Lucembursko | 12 | 23 | 9 | 13 |
| 15. | Litva | 23 | 4 | 19 | 17 |
| 16. | Island | 14 | 28 | 14 | 10 |
| 17. | Maďarsko | 10 | 3 | 27 | 29 |
| 18. | Kypr | 28 | 9 | 21 | 12 |
| 18. | Belgie | 16 | 30 | 13 | 11 |
| 20. | Španělsko | 19 | 17 | 16 | 20 |
| 21. | Slovinsko | 21 | 10 | 23 | 19 |
| 22. | Bulharsko | 22 | 1 | 26 | 25 |
| 23. | Francie | 18 | 26 | 15 | 16 |
| 24. | Rumunsko | 15 | 2 | 29 | 30 |
| 25. | Lotyšsko | 30 | 11 | 20 | 18 |
| 25. | Malta | 11 | 22 | 22 | 24 |
| 25. | Portugalsko | 25 | 13 | 18 | 23 |
| 28. | Slovensko | 25 | 8 | 28 | 25 |
| 29. | Chorvatsko | 29 | 7 | 31 | 30 |
| 30. | Itálie | 25 | 21 | 25 | 27 |
| 31. | Řecko | 31 | 16 | 30 | 27 |
Zdroj: NimbleFins
