Nejlepší české maso mizí v zahraničí. Řetězce raději dovezou levnější

Kateřina Šefrová Kateřina Šefrová
20. 2. 2016 17:29
Pro chovatele je výhodnější maso vyvážet, než se snažit prodat ho v Česku. Tuzemský farmář dostane v Česku okolo 50 korun za kilogram živého býka, v cizině to však může být až dvojnásobek. Drobnější chovatelé navíc nezvládnou svou nabídkou plnit požadavky obchodních řetězců - nemají dostatečné množství a odmítají jít s cenou dolů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: foter.com/IQRemix

Na stráních Novohradských hor se pasou desítky krav plemena angus. Z jejich masa se dělají jedny z nejlepších steaků. Ani jedno zvíře však neskončí v Česku.
"Vyplatí se nám spíš prodávat do zahraničí, kde je o naše maso enormní zájem," tvrdí farmář Jaroslav Petráš, který posledních několik let dodává výhradně do ciziny. Loni za ním nejčastěji jezdili obchodníci z Turecka.

Do zahraničí prodávají i mnozí další čeští zemědělci. Od nich živá zvířata na maso vykupují především obchodníci ze sousedních zemí, zejména Rakouska, Německa a Polska. Na české pulty se následně vrací už zpracované masné výrobky. A to není jen případ hovězího − podobně na tom je i vepřové a drůbeží.

"Do Rakouska vyvezeme prase, krávu, tam se vyberou dobré sortimenty, jako jsou svíčkové či zadní, a zbytek, třeba bůčky, putuje často zpět v nějaké podobě k nám," říká Milan Boleslav, ředitel Svazu marginálních oblastí, který patří mezi hlavní chovatele skotu.

Tuzemský farmář dostane v Česku okolo 50 korun za kilogram živého býka, v cizině to však může být až dvojnásobek. Navíc drobnější chovatelé nezvládnou svou nabídkou plnit požadavky obchodních řetězců − nemají dostatečné množství a odmítají jít s cenou dolů.

Český skot je navíc zajímavou exportní položkou. Obchodníci ho kupují proto, aby si založili vlastní stáda − zvířata tradičně míří na Balkán. "Otevírají se také možnosti v zemích bývalého Sovětského svazu. Ázerbájdžán u nás hledal tisícovku jalovic pro vlastní chov," říká předseda Českého svazu chovatelů masného skotu Miroslav Vráblík. Podle jeho odhadů se letos prodají zvířata za pět miliard korun. Částka by do budoucna mohla ještě narůst.

Podpoříme tuzemskou produkci

Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky se ale ti, kdo prodávají zvířata určená na maso výhradně do ciziny, nechovají zodpovědně. "Mohou vytvářet nová pracovní místa a vyrobit produkt s přidanou hodnotou, který jinak dovážíme, protože domácí trh potenciál má,“ říká.

K udržení kvalitních surovin a jejich výrobě chce Jurečka zemědělce motivovat investičními pobídkami a vyššími dotacemi.

Například ti, kteří si postaví vlastní jatka nebo mlékárny, dosáhnou na lepší podporu. Navíc mají v krátké době vzniknout odbytová družstva, která budou sdružovat sedláky. Tím se má posilovat jejich − dosud slábnoucí − pozice na trhu. Za posledních pět let se stále zvětšuje rozdíl mezi vývozem a dovozem masa. Přestože se letos agrárnímu obchodu v porovnání s předešlými roky dařilo, v kategorii masa se Česko propadá.

Před pěti lety se dovezlo vepřové, drůbeží a hovězí maso přibližně za 15 miliard korun, loni to bylo o 11 miliard víc. Podobné to bylo i s vývozem − v uplynulém roce částka přesáhla šest miliard, což byl téměř dvojnásobek ve srovnání s rokem 2010.

Nejlépe se daří obchodu s hovězím − jeho spotřeba na hlavu je kvůli ceně daleko nižší než u drůbežího a vepřového. Právě to se propadá do největších záporných čísel. Přitom do Rakouska, Německa, Polska nebo nově i Turecka míří stále větší počty živého skotu určeného na porážku.

Konkurenční nevýhoda

Čeští chovatelé masného skotu loni dostali více než 600 milionů korun z evropských fondů určených na podporu chovu a dalších přibližně 126 milionů korun ze státních peněz.

Z dostupných informací vyplývá, že farmáři v okolních státech jsou na tom s dotacemi lépe než Češi. Státy ale přesnou výši podpory nechtějí zveřejňovat.
"Víme, že například Němci mají různé skryté národní podpory. A malý zemědělec v Polsku prakticky nemusí platit daně a sociální odvody," říká ministr Jurečka. Čeští farmáři jsou i kvůli tomu méně konkurenceschopní a z pultů obchodních řetězců je vytlačuje zboží prodejců z okolních zemí.

"Vzhledem k postavení, které na českém maloobchodním trhu mají, představuje export pro místní producenty schůdnější variantu, protože obchodní řetězce díky levným dovozům ze zahraničí nejsou ochotny zaplatit odpovídající cenu za kvalitní produkci z Česka," uvádí mluvčí Agrární a Potravinářské komory Dana Večeřová.

Řetězce se brání − ve stálé nabídce maso od českých producentů mají, například Globus má řeznictví, také Billa má svého tuzemského dodavatele. V případě akcí ale nákupní letáky plní nabídka zvenčí, která je levnější. Lidé po takovém mase sáhnou i v případě, že je na etiketě u drůbežího masa napsána jako země původu třeba Brazílie.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy