Pražský magistrát si nechal vypracovat i další studii od Sociologického ústavu AV. Podle ní má 82 procent registrovaných cizinců v metropoli středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání a magistrát by se měl zaměřit na výuku češtiny.
"Nejméně každý pátý aktivní pracovník působící na pražském trhu práce je cizinec, zatímco v průměru ČR je to 'pouze' každý desátý," píše se ve studii IPR. Každý třetí zaměstnaný cizinec v republice pak podle dostupných dat pracuje v Praze.
Mezi lety 2011 a 2016 se podle autorů studie počet zaměstnaných cizinců v Praze zvýšil o 85 000 a i přes vliv stěhování českých pracovníků do metropole a jejího okolí je zaměstnávání cizinců hlavním zdrojem pracovní síly v hlavním městě. "Cizinci se stali pro Prahu nejméně ve střednědobém horizontu nezastupitelným zdrojem," shrnuje analýza.
Zahraniční pracovníci jsou ponejvíce zaměstnáni ve stavebnictví, obchodě, ubytování a pohostinství. Velký nárůst lze v posledních letech pozorovat v kategorii "administrativní a podpůrné činnosti," kam spadají například úklidové práce či bezpečnostní činnosti. Mezi lety 2010 a 2017 počet pracovníků v těchto oblastech podle analýzy vzrostl na pětinásobek.
Zatímco analýza IPR vychází ze statistických údajů ministerstev, průzkum Sociologického ústavu AV kromě statistik pracuje i s výsledky dotazníkového šetření mezi zhruba tisícovkou pražských cizinců. V metropoli se podle něj nejvíce koncentrují cizinci ze zemí mimo Evropskou unii, zatímco například Slováci, Poláci či Němci žijí často v příhraničních oblastech. Výjimku tvoří Vietnamci, kteří jsou rozprostřeni rovnoměrně a více jich je u hranic s Německem.
Počet cizinců vzrostl podle studie z 61 203 v roce 1996 na 206 656 v roce 2018. Dvě třetiny cizinců v Praze tvoří občané států mimo EU. Ke konci června roku 2018 šlo podle studie nejčastěji o občany Ukrajiny (49 306), Ruska (23 338), Vietnamu (12 765), USA (6556) a Číny (4967). Nejvíce přihlášených cizinců žije v centru města, nejméně na periferii.
Pokud jde o demografii, průměrný věk cizinců v Praze je podle výzkumu 38 let. Statistické údaje o vzdělání podle autorů schází, ve vzorku respondentů bylo nicméně 38 procent tázaných vysokoškolsky a 44 středoškolsky vzdělaných. Podíl migrantů se základním vzděláním činil méně než pět procent. U Rusů byl podíl vysokoškolsky vzdělaných nadpoloviční, naopak u Vietnamců je to jen pětina a 17 procent respondentů měla pouze základní vzdělání.
Zhruba polovina respondentů měla trvalý pobyt, minimum azyl a asi 45 procent povolení k dlouhodobému pobytu. Analýza podle autorů naznačuje, že země původu migrantů není určující pro úspěšnou integraci a že pouze čtvrtina až třetina registrovaných cizinců v metropoli se nachází ve finančně složité životní situaci. Zásadní vliv na úspěšnost začlenění má podle autorů znalost jazyka, takže jejich hlavním doporučením je posílit kurzy češtiny a v návaznosti na to také vzdělávat vybrané úředníky tak, aby zvládli komunikovat s cizinci.
