Karolína Gyurovszká z organizace Frank Bold Society kritizuje fakt, že ministerstvo životního prostředí do finální verze dokumentu zaneslo, že 60 procent alokace z druhého programu připadne současným velkým výrobcům elektřiny. Jde o takzvané subjekty 10c, které jsou součástí systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS).
Zbylých 40 procent pak podle Gyurovszké nedostanou pouze ostatní, tedy noví zájemci o výrobu elektřiny, ale budou opět dostupné pro všechny.
"To reálně znamená, že je možné, že až 100 procent programu č. 2 připadne stávajícím hráčům, jako je ČEZ, EPH nebo SevEn," uvedla Gyurovszká, podle níž ministerstvo o změnách ve finální verzi dokumentu neinformovalo ostatní připomínková místa.
Mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát ale takový scénář vidí jako krajně nepravděpodobný. "Teprve v momentě, kdy subjekty podle 10c vyčerpají svojí vyhrazenou část, budou vpuštěny do soutěže o zbývající prostředky s ostatními. To znamená, že v první fázi mají tyto dvě skupiny žadatelů oddělené alokace. Pokud tedy budou ostatní subjekty předkládat dostatek projektů, nemůže se stát, že subjekty podle 10c vyčerpají celou alokaci programu," řekl Charvát pro Aktuálně.cz.
K rozdělení alokace programu na dvě podskupiny podle něj došlo právě proto, aby se zajistil prostor pro podporu subjektů, které nespadají do kategorie 10c.
"Do programu RES+ jsou přitom již od konce listopadu vypsané předregistrační výzvy a MŽP i SFŽP (Státní fond životního prostředí, pozn. red.) směle tvrdí, že se o dotace mohou ucházet i menší firmy, obce, ba dokonce komunity," doplnila k výtkám Gyurovszká.
"U předregistračních výzev je umožněno podávat žádosti o podporu všem, jak subjektům podle 10c, tak ostatním subjektům. Neexistuje žádné pravidlo, které by vedlo k tomu, že subjekty podle 10c vyčerpají celou alokaci programu," reagoval na to Charvát.
Zmiňovaný program je jednou z devíti oblastí Modernizačního fondu, který pod zkratkou RES+ podporuje vznik nových obnovitelných zdrojů energie. Program bude disponovat zhruba 60 až 80 miliardami korun. Peníze by zájemci měli moct využít třeba na výstavbu fotovoltaických elektráren (FVE) na obtížně využitelných územích zasažených průmyslem či těžbou, v odůvodněných a povolených případech i na půdách nižší kvality.
Strategický dokument Modernizačního fondu předložil v pondělí vládě ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), kabinet jej schválil.
Na adresu resortu životního prostředí zaznívá kritika i od Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE), která materiál označila za diskriminační a nepřijatelný.
Podle předsedy Komory OZE Štěpána Chalupy by většina pro uhelné elektrárenské společnosti znamenala prohru pro domácnosti, malé a střední podnikatele i obce. "Nepochybuji, že uhelní matadoři se zkušenostmi z energetiky dvacátého století dokážou vyvinout enormní tlak, věřím ale, že ministr s podporou vlády uhájí rovné podmínky pro všechny a nepřipustí diskriminaci domácností, obcí a podnikatelů," sdělil.
MŽP označilo rozjezd Modernizačního fondu jako jednu z největších priorit své agendy v tomto roce. Fond má v následující dekádě pomoci ke snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení energetické efektivity i růstu podílu obnovitelných zdrojů.
Resort spustil fond, zatím formou předregistračních výzev, na sklonku listopadu. První ostré výzvy chce vypsat v následujících měsících.
Do fondu půjde do roku 2030 z prodeje emisních povolenek, v závislosti na jejich ceně, 120 až 150 miliard korun. Solární asociace doufá, že zřízení fondu pomůže rozvoji větších solárních elektráren, Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ si od fondu zase slibuje rozvoj bateriových systémů i dalších forem akumulace v elektrizační soustavě.
