V předchozí dubnové prognóze počítalo letos s růstem o 3,1 procenta a příští rok o 3,7 procenta. Loni ekonomika klesla kvůli dopadům pandemie covidu-19 o 5,8 procenta.
Úřad zároveň informoval o tom, že prognóza bude sloužit jako východisko pro makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na příští rok a střednědobého rozpočtového výhledu do roku 2024. Základní parametry rozpočtu vláda už schválila na počátku června, a to se schodkem 390 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. MF ale už dříve upozornilo na to, že do říjnových parlamentních voleb nestihne Sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách tak bude muset vláda návrh opět schválit a předložit do Parlamentu.
"V predikci pracujeme se scénářem, že postup vakcinace obyvatel i vysoký počet osob, které již covid-19 prodělaly, by měly zabránit nutnosti přijímat další makroekonomicky významná protiepidemická omezení," uvedlo MF v dokumentu.
Odhad inflace MF v nové prognóze výrazně zvýšilo nad tři procenta v letošním i příštím roce. Letos úřad počítá s průměrnou inflací 3,2 procenta a příští rok 3,5 procenta. V dubnu odhadoval úřad letos inflaci na 2,5 procenta a příští rok na 2,3 procenta. "Zvyšující se prognózy spotřebitelské inflace odrážejí rostoucí ceny energií i dalších komodit, bariéry produkce v důsledku nedostatku některých komponent a surovin, omezení kapacit oproti expandující poptávce, jakož i uvolněnou měnovou politiku centrálních bank," uvádí materiál.
Vývoj na trhu práce zůstává podle prognózy pozitivní. "Navzdory ukončení většiny rozpočtových stimulačních opatření nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti. Zřejmě převážil kladný efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu," uvádí materiál. I tak MF letos počítá s nárůstem nezaměstnanosti na tři procenta z loňských 2,6 procenta. Příští rok by pak nezaměstnanost měla klesnout na 2,7 procenta. V dubnu přitom MF počítalo letos i příští rok s nárůstem nezaměstnanosti na více než tři procenta.
Jako rizika odhadovaného vývoje MF označilo vývoj epidemické situace a účinnost vakcín proti případným novým mutacím koronaviru. Důležité bude podle MF také vyrovnávání poptávky a nabídky na trhu práce, vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen nemovitostí. "Jako pozitivní riziko je možné identifikovat odložení spotřeby domácností v době epidemie, jejíž dodatečná realizace by mohla ekonomický růst urychlit," uvedl úřad.
Česká národní banka ve své nové prognóze z počátku srpna letos čeká růst ekonomiky o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Česká bankovní asociace v srpnové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 3,4 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,5 procenta.
Ministerstvo letos čeká schodek 7,7 procenta HDP
Veřejné finance letos podle nových odhadů ministerstva financí skončí ve schodku 7,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Příští rok by měl schodek klesnout na pět procent. Úřad tak odhad vývoje veřejných financí proti dubnové prognóze zlepšil. Schodek by měl podle ministerstva klesat i v dalších letech, a to až na 4,1 procenta v roce 2024. Loni deficit veřejných financí činil 6,1 procenta HDP.
Celkový veřejný dluh by měl podle MF stoupnout z loňských 37,8 procenta HDP na letošních 43,5 procenta HDP. V roce 2022 by měl stoupnout na 46,2 procenta a růst by měl i v dalších letech až na 51,8 procenta HDP v roce 2024. I v tomto případě jsou odhady příznivější než v dubnové prognóze.
Hospodaření sektoru vládních institucí je letos stále velkou měrou ovlivněno situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými ve veřejném zdravotnictví a stimulační fiskální politice. "Očekáváme proto výrazně deficitní hospodaření, které půjde na vrub především státního rozpočtu," uvádí prognóza MF. Zároveň počítá s tím, že hospodaření krajů a obcí patrně opět vykáže přebytek, ke kterému přispěje i úprava rozpočtového určení daní. "Navzdory dalšímu navýšení platby za státního pojištěnce odhadujeme deficitní hospodaření fondů sociálního zabezpečení," uvádí dále materiál.
Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP. EU ale platnost pravidel dočasně kvůli dopadům pandemie pozastavila.
Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 7,5 procenta HDP a příští rok pokles na 5,3 procenta. Celkový vládní dluh by podle odhadů ČNB měl stoupnout na 42,6 procenta HDP letos a na 45,4 procenta příští rok.
Odhady ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z dubnové predikce):
| 2020 | odhad 2021 | odhad 2022 | |
| HDP | -5,8 % | 3,2 % (3,1 %) | 4,2 % (3,7 %) |
| Průměrná míra inflace | 3,2 % | 3,2 % (2,5 %) | 3,5 % (2,3 %) |
| Nezaměstnanost (VŠPS) | 2,6 % | 3 % (3,6 %) | 2,7 % (3,7 %) |
Zdroj: MF
Odhad vývoje veřejných financí
| 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | |
| Saldo v % HDP | - 6,1 | -7,7 | -5 | -4,5 | -4,1 |
| Strukturální saldo v % HDP | -2,9 | -6,1 | -5,6 | -5,1 | -4,6 |
| Dluh v % HDP | 37,8 | 43,5 | 46,2 | 49,2 | 51,8 |
Zdroj: Makroekonomická prognóza MF, srpen 2021
