Stát je neefektivní, řadu věcí zbytečně dělá třikrát nebo i čtyřikrát, říká Nerudová

Josef Pravec Josef Pravec
24. 6. 2021 6:46
"Bohužel v Česku panuje extrémní resortismus a řada věcí se na úrovni státu vykonává dvakrát, třikrát nebo i čtyřikrát. To je obrov­ský luxus a musí to zmizet," říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom ekonomka Danuše Nerudová. O rektorce brněnské Mendelovy univerzity, která se jako předsedkyně důchodové komise zabývá hlavně reformou penzí, se začíná mluvit i jako o budoucí kandidátce na prezidentku.
Danuše Nerudová.
Danuše Nerudová. | Foto: Jakub Plíhal

Vývoj domácího hospodářství bude podle ekonomky a rektorky Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudové záviset na tom, zda na podzim nepřijde další covidová vlna. A na tom, jak se s ní dokážeme vyrovnat. Stát by proto měl napřít všechny síly a přesvědčit například mladé lidi, aby se v zájmu dosažení kolektivní imunity nechali očkovat.

Příští vláda bude také muset čelit rostoucímu zadlužení, což nepůjde bez inventury rozpočtových výdajů, protože nové daně ani jejich vyšší progresivita, za niž se přimlouvá, už k odstranění deficitů nestačí. Vše bude mnohem složitější, protože politika je v patu. I proto Nerudová podle svých slov v rozhovoru pro aktuální vydání týdeníku Ekonom zvažuje prezidentskou kandidaturu. 

V jaké situaci se nachází česká ekonomika?

Poroste, ČNB odhaduje, že o 4,3 procenta, hodně ale bude záviset na tom, jak se vyrovnáme s podzimem. Zda nepřijde další covidová vlna. Epidemiologové již hovoří o tom, že vzhledem k indické mutaci delta proočkovanost 70 procent ke kolektivní imunitě stačit nebude, že je zapotřebí ji zvýšit alespoň na 80 procent. Důležitá proto bude role státu a jeho informační a komunikační kampaň. Protože ochota mladé generace nechat se očkovat je zatím malá, stojí o to mezi nimi jen jeden ze tří. 

Kdy se ale vzpamatuje státní rozpočet? Národní rozpočtová rada varuje, že brzy narazíme do zdi, což nás donutí jednat. 

Podle posledních výpočtů to vypadá, že do dluhové brzdy, která se spouští, když státní dluh překročí 55 procent HDP, narazíme už v roce 2024. To je děsivé. Podle dřívějších prognóz z dob před před covidem to hrozilo až kolem roku 2035, nebo dokonce 2040. Zatím to zle ještě nevypadá, stále patříme v Evropě mezi čtyři nejméně zadlužené ekonomiky.

Avšak trajektorie, po níž se veřejné finance pohybují, je katastrofální. Státní dluh za posledních 17 let se držel na úrovni 1480 miliard korun, ale za roky 2021 až 2024 naroste o dalších 1600 miliard.

Danuše Nerudová

Danuše Nerudová, ekonomka, rektorka, Mendelova univerzita
  • Rektorka Mendelovy univerzity a profesorka ekonomie, která se věnuje především daňovým systémům, byla dlouho širší veřejnosti neznámá, byť žena pod 40 let v klubu rektorů českých vysokých škol byla už v roce 2018 novinkou.
  • Rychlý vstup do veřejného života Danuši Nerudové zařídila ministryně práce Jana Maláčová, když si ji vyhlédla do čela vládní důchodové komise.
  • Ta má připravit novou penzijní reformu. Usiluje například o vyrovnání důchodů mužů a žen nebo o větší zohlednění péče o nemocné členy rodiny v důchodovém systému. 

Výrazně porostou náklady na jeho obsluhu. I když paní ministryně financí Alena Schillerová říká, že nyní jde pouze o 57 miliard korun, je už nutné vidět, že si v Evropě půjčujeme nejdráž. Všechny země eurozóny si půjčují levněji. Velká Británie, která má stejný rating jako my a přitom v porovnání s HDP více než dvojnásobný státní dluh, si půjčuje za polovinu. 

Co se s tím dá dělat? Přijdou vyšší daně?

Rozpočtová konsolidace navržená ministerstvem financí pokles deficitu o půl procentního bodu za rok je směšná. Tomu se ani konsolidace nedá říkat. Porovnejte to s Německem, kde už v roce 2023 chtějí mít vyrovnaný státní rozpočet. Považovala bych za nemravné, kdyby vláda, která vzejde z podzimních voleb, začala snižovat deficit jen zvyšováním daní bez toho, že by se podívala na výdaje.

Rozpočtový deficit i státní dluh jsou už tak velké, že jen novými daněmi je sanovat nelze. V posledních třiceti letech při sestavování rozpočtu jen indexujeme výdaje, nikdy jsme rozpočet nezačali skládat od začátku a nepodívali se, zda výdaje jsou oprávněné. 

Takže jste pro škrty?

Mluvím o něčem, čemu se v byznysu říká procesní audit, na úrovni státu bych to nazvala racionalizací agend. Bohužel v Česku panuje extrémní resortismus a řada věcí se na úrovni státu vykonává dvakrát, třikrát nebo i čtyřikrát. To je obrov­ský luxus a musí to zmizet. Jednotlivé agendy je nutné racionalizovat a teprve pak k nim přiřazovat zaměstnance. 

O co konkrétně jde?

Například to jsou rozmanité výzkumné ústavy ministerstev, které nejsou potřeba, protože nic neprodukují. Ještě větší problém je při sbírání dat, identické údaje sbírají třeba tři ministerstva a vzájemně si je nesdílí.

Takové úspory by stačily? Většina výdajů je přece sociálních. 

Představují asi 80 procent mandatorních výdajů, to máte pravdu. Ale na zbytečné výdaje resortů se zapomíná. Na druhé straně není jen tak možné říkat, že je potřeba propustit tolik a tolik státních zaměstnanců. Musí být jasné, na základě čeho by tak mělo být, a tak se musí začít od zmíněných agend. Důležité budou i reformy, důchodová, daňová i zdravotnická. O té se zatím moc nemluví, přesto jde o tikající bombu.

Až dospěje do důchodu a do vyššího věku generace Husákových dětí (lidé narození hlavně v 70. letech minulého století, pozn. red.), tak v sektoru na pomezí zdravotnických a sociálních služeb bude chybět 160 tisíc pečovatelů. 

Pojďme na druhou reformu, na tu daňovou.

Už jsem řekla, že nejdříve je nutné posoudit výdaje. Protože ekonomika už léta neprodukuje příjmy na takovou úroveň bezplatných služeb, na jakou jsme si zvykli ve zdravotnictví nebo školství. Až po této analýze se můžeme bavit o vyšších daních. Určitě však není problém vrátit sazbu daně z příjmů fyzických osob z dnešních 15 procent, kam fakticky spadla po zrušení superhrubé mzdy, na 19 procent, jak tomu bylo dřív. Její snížení bylo naprostým nesmyslem a sekera, která se automaticky propisuje do každého dalšího státního rozpočtu, je ohromná.

Stále si myslíte, že by Česku pomohla větší daňová progrese?

Když se podíváte na zdanění příjmů fyzických osob po Evropě, tak ve většině zemí je míra progrese vyšší než v Česku, což znamená, že ti, kteří více vydělávají, přispívají do rozpočtu více než u nás. My dnes máme pásma 15 a 23 procent. V Německu se ale pohybují mezi 14 a 45 procenty, v Rakousku mezi 20 a 50 procenty.

Dovedu si proto u nás představit i třetí daňové pásmo ve výši kolem 30 procent. Pomoci by se mělo hlavně střední třídě, ta už dlouho táhne celý výběr daní, a pokud se podíváte na růst její životní úrovně od roku 2005, tak je ze statistiky vidět, že si ze všech ostatních skupin polepšila nejméně.

V tomto případě jde hlavně o jiné nastavení stropů při odvodech sociálního zabezpečení - zaměstnanec s příjmem okolo jednoho milionu korun ve srovnání s OSVČ se základem daně ve výši jednoho milionu má průměrné odvodové zatížení asi o 10 procent vyšší. 

Přicházejí podle vás v úvahu i zcela nové daně?

Mluvit se musí o zdanění digitálního sektoru, protože jde o peníze, na které si jinak nesáhnete. Není spravedlivé, aby tu digitální firmy využívaly infrastrukturu a žádné peníze státu neodváděly. Zisk by se ale přitom musel danit v zemi, kde vznikl.

V omezené míře by mělo jít i o nové daně ekologické, už proto, že prioritou je zelená transformace. Konkrétně by mohlo jít o daň z těžby surovin nebo z plastových obalů. Vedle toho by se měla otevřít diskuse o majetkových daních, které jsou u nás nízké i podle OECD. A nakonec nad tím, že příjmy z kapitálu zatím nepodléhají žádným odvodům na sociální zabezpečení. 

A co progresivní zdanění firem?

S tím bych teď s ohledem na covid byla opatrná, mnoho firem se v uplynulém roce dostalo do velkých problémů. 

V pokračování rozhovoru v elektronickém vydání týdeníku Ekonom se například dočtete, kde by mohl stát vzít podle Danuše Nerudové peníze na důchody, co chybí českému školství a jaká je její představa o výkonu prezidentského úřadu.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Zemřel bývalý ukrajinský premiér a vyjednávač se separatisty Marčuk

Bývalý ukrajinský premiér Jevhen Marčuk ve čtvrtek zemřel. Bylo mu 80 let, uvedla agentura Unian s odvoláním na politikovu manželku. "Černý den, zemřel Jevhen Marčuk. Srdce se zastavilo," napsala na sociálních sítích.

Marčuk kromě toho, že byl čtvrtým předsedou vlády nezávislé Ukrajiny, se svého času stal prvním šéfem její tajné služby SBU. Ještě jako studenta jej do svých řad podle dostupných informací zverbovala sovětská tajná policie KGB, v jejíchž řadách prošel celou škálou důstojnických hodností. Za prvního ukrajinského prezidenta Leonida Kravčuka na počátku 90. let minulého století byl také povýšen na armádního generála.

Za následujícího prezidenta Leonida Kučmy se stal vicepremiérem, vládu vedl v letech 1995 a 1996. Neúspěšně kandidoval na prezidenta. Později býval tajemníkem rady národní bezpečnosti a ministrem obrany. Dvakrát byl také zvolen poslancem.

V letech 2018 až 2019 byl hlavním ukrajinským vyjednávačem domlouvajícím příměří a výměny zajatců s proruskými separatisty, kteří od jara 2014 vedou ozbrojený boj proti ukrajinské armádě v Donbasu na východě země.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Británii zatkli kvůli rasistickým urážkám fotbalistů po finále ME 11 lidí

Jedenáct lidí zatkla britská policie během vyšetřování rasistických útoků na anglické fotbalisty na internetu po finále mistrovství Evropy. Terčem urážek se stali hráči tmavé pleti Marcus Rashford, Jadon Sancho a Bukayo Saka, kteří v zápase s Itálií neuspěli v penaltovém rozstřelu. Anglie kvůli tomu finálové utkání ve Wembley prohrála.

Policie nyní oznámila, že 207 příspěvků na sociálních sítích vyhodnotila jako spáchání trestného činu. Pocházely z 34 účtů v Británii a 123 ze zahraničí. Jedenáct majitelů britských účtů bylo zatčeno, zahraniční případy předala příslušným úřadům v jednotlivých zemích.

"Lidé se domnívají, že se mohou schovat za profil na sociálních sítích a zveřejňovat takové odporné komentáře. Musí si to rozmyslet. Máme vyšetřovatele, kteří vyhledávají urážlivé komentáře v souvislosti se zápasem, a pokud půjde o trestný čin, budou jejich autoři zatčeni," uvedl policejní důstojník Mark Roberts. Příspěvky z dalších účtů se ještě vyšetřují.

Zdroj: ČTK
Další zprávy