Praha - Česká národní banka musela od začátku roku nakoupit eura už za zhruba půl bilionu korun, aby udržela českou měnu slabší než 27 korun za euro. Objem intervencí tak za pouhý měsíc a půl přesáhl hodnotu za celý rok 2016.
Důvodem, proč musí ČNB korunu intenzivně bránit, je zejména zájem zahraničních spekulantů. Ti nakupují českou měnu ve víře, že vůči euru po takzvaném "exitu" posílí a oni na pohybu kurzu vydělají. Do Česka už však poslali tolik peněz, že jim jejich plán nakonec nemusí vyjít.
ČNB od listopadu 2013, kdy kurzový závazek v obavách z deflace zavedla, nakoupila eura za 1,4 bilionu korun. Celkový objem devizových rezerv tak dosáhl ke konci ledna už 2,6 bilionu korun, což představuje téměř 60 procent HDP.
"Příliv kapitálu výrazně snižuje šance, že koruna po konci závazku skutečně posílí. Spekulativní kapitál se totiž bude z českého trhu stahovat, což může dokonce způsobit naopak tlaky na oslabení české měny," řekl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
Poptávka po nákupu korun, která pochází zejména z řad českých exportérů, by zkrátka při silnější koruně nemusela stačit na uzavření pozic všech spekulantů. To potvrzuje i hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
"Intervence by letos patrně byly ještě násobně vyšší, pokud by si trh už nezačal uvědomovat rizika s chybějící protistranou po konci kurzového závazku a případné problémy s uzavřením pozic," uvedl s tím, že někteří investoři už začali ze svých pozic couvat. Podle Seidlera na to ukazují rostoucí výnosy státních dluhopisů s krátkou splatností, do kterých spekulanti často nakoupené koruny ukládají.
"Zpráva o tom, že je nákup koruny proti euru obchodem roku 2017, proběhla nejen titulními stranami českých médií, ale také zpravodajským servisem agentur Bloomberg a Reuters, odkud se dostala i do světových médií. V lednu tedy vznikla okolo koruny nákupní bublina, ovšem nyní jsme už za jejím vrcholem. Kdo chtěl, už si zaspekuloval," řekl analytik společnosti BH Securities Martin Vlček.
Zájem zahraničních investorů o nákup českých korun dosáhl dosavadního vrcholu v lednu, kdy musela ČNB korunu bránit tak intenzivně jako nikdy předtím. Podle odhadů ekonomů nakoupila eura za zhruba 400 miliard korun.
Důvodem byla zejména reakce spekulantů na rostoucí inflaci v Česku. Ta už v prosinci předčila očekávání ekonomů a dosáhla dvouprocentního cíle centrální banky. V lednu pak ještě zrychlila na 2,2 procenta a analytici očekávají, že se nad úrovní dvou procent bude pohybovat po celý rok.
Udržitelné dosažení inflačního cíle je přitom pro centrální banku základní podmínkou ukončení intervencí. Investoři proto začali po prosincových a lednových údajích o růstu cen stále více věřit tomu, že ČNB opustí kurzový závazek hned zkraje druhého čtvrtletí. Tedy krátce poté, co vyprší její slib provádět intervence na trhu nejméně do konce prvního kvartálu. Česká národní banka ale stále tvrdí, že jako nejpravděpodobnější termín ukončení intervencí vidí polovinu letošního roku.
V únoru se objem intervencí v porovnání s lednem snížil. Do poloviny měsíce musela centrální banka podle odhadů analytiků nakoupit eura za zhruba 120 miliard korun. Je to však stále více než v kterémkoliv z jednotlivých měsíců minulého roku.
Roční objemy intervencí ČNB
| rok 2013 | 202,5 mld. Kč |
| rok 2014 | 0 |
| rok 2015 | 243 mld. Kč |
| rok 2016 | 454,7 mld. Kč |
| leden+polovina února 2017 | cca 520 mld. Kč |
Zdroj: Statistika devizových obchodů ČNB
"Příliv kapitálu bude v průběhu prvního čtvrtletí pokračovat patrně menším tempem a zrychlí pravděpodobně opět ke konci března, kdy se bude blížit konec tvrdého závazku ČNB," řekl v této souvislosti Seidler. "Především na konci března, což je termín vypršení takzvaného tvrdého závazku ČNB, a počátkem května se může situace dále vyhrotit," myslí si i Marek Dřímal z Komerční banky. Ekonomové KB očekávají, že ČNB ukončí umělé oslabování české koruny na svém zasedání 4. května.
