Intervenovat budeme minimálně do konce března, zopakoval Rusnok po návštěvě premiéra

ČTK ČTK
13. 2. 2017 13:17
Devizové intervence, které Česká národní banka provádí od roku 2013, budou pokračovat i nadále. Minimálně tedy do konce prvního čtvrtletí. Po setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou to oznámil guvernér ČNB Jiří Rusnok. ČNB tedy nemění svůj postoj ani poté, co inflace v lednu vystoupala nad dvě procenta. Bankovní rada vidí jako pravděpodobný termín ukončení režimu těchto intervencí zhruba v polovině roku 2017.
Jiří Rusnok a Bohuslav Sobotka na společné tiskové konferenci.
Jiří Rusnok a Bohuslav Sobotka na společné tiskové konferenci. | Foto: ČTK

Praha – Česká národní banka (ČNB) bude nadále provádět devizové intervence nejméně do konce prvního čtvrtletí. Nic se tak nemění na prohlášení Bankovní rady ČNB z počátku února. Na tiskové konferenci po setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) to řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Sobotka pak ocenil dobrou spolupráci mezi vládou a ČNB, která je nezávislou institucí.

"Nic se nemění na tom, co jsme sdělili na posledním měnovém zasedání, že ten závazek trvá i nadále a budeme tak činit nejméně do konce prvního čtvrtletí. A podle dalšího vývoje situace rozhodneme o jeho ukončení," uvedl guvernér.

Bankovní rada ČNB na počátku února zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017.

Lednová inflace překonala očekávání analytiků i odhady ČNB, takže může podle ekonomů znamenat rychlejší ukončení kurzového závazku centrální banky v průběhu druhého čtvrtletí 2017. Meziroční inflace v lednu zrychlila růst na 2,2 procenta z prosincových dvou procent. ČNB podmiňovala ukončení režimu kurzového závazku inflací stabilně poblíž dvouprocentního cíle.

Premiér Sobotka ocenil v pondělí dobrou spolupráci mezi vládou a ČNB. "Jsem přesvědčen, že je to ve prospěch stability finančního sektoru i obyvatel země," uvedl premiér. Dodal, že český finanční sektor je tradičně stabilní a nečelí žádným hrozbám.

S Rusnokem pak debatovali také o výhledu ČNB na další vývoj ekonomiky. "Jsem rád, že se počítá se stabilním růstem," uvedl premiér. ČNB v nové únorové prognóze počítá v letošním i příštím roce s růstem ekonomiky o 2,8 procenta.

Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR. Od té doby do konce roku 2016 nakoupila eura za 900 miliard korun. Lednové intervence ČNB byly proti posilující koruně podle odhadu analytika Generali Investments Radomíra Jáče rekordní a činily bezmála dalších 405 miliard korun.

Rusnok v pondělí rovněž uvedl, že ČNB tak má v současnosti mnohem větší objem devizových rezerv než v minulosti, a proto připravuje novou strategii, jak s nimi naložit.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Izraelské letouny pálily na cíle v centrální Sýrii, tvrdí Damašek

Syrská protiraketová obrana reagovala na izraelský útok v blízkosti města Masjáf v provincii Hamá. Rozsah škod je zatím nejasný a nejsou informace o možných obětech. Slyšet ale byly výbuchy a na místě propukl požár. S odkazem na syrskou státní agenturu SANA to napsala agentura AP.

Obyvatelé sousedního Libanonu uvedli, že slyšeli hluk z izraelských bojových letounů, které přelétaly nízko nad zemí.

Agentura AP píše, že jde o nejnovější ze série izraelských útoků v Sýrii za poslední týdny, které se uskutečnily navzdory koronavirové pandemii a přichází ve chvíli rostoucího napětí mezi Izraelem a ozbrojenci z militantní libanonské skupiny Hizballáh v Sýrii a na hranici s Libanonem. Damašek tvrdí, že Izrael podnikl v uplynulých dvou měsících nejméně sedm náletů. Terčem měli být íránské síly a jejich spojenci, kteří stojí na straně syrské vlády.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vídeň se přidala k vlně protestů, na demonstraci proti rasismu se sešlo 50 000 lidí

Na demonstraci proti rasismu a rasisticky motivovanému policejnímu násilí se ve čtvrtek v centru Vídně sešlo kolem 50 000 lidí. S odvoláním na oficiální odhad policie to napsala agentura APA. Rakouská metropole se tak přidala k celosvětové vlně protestů, kterou vyvolala smrt černocha George Floyda při zatýkání v americkém Minneapolisu.

Shromáždění začalo kolem 17:00 SELČ na náměstí Platz der Menschenrechte nedaleko Uměleckohistorického muzea. Policie zprvu velikost davu odhadla na 10.000 účastníků, pak se ale k protestu navzdory dešti rychle přidávaly další tisíce lidí. Každých deset minut dav rostl zhruba o 5000 lidí a demonstrace brzy zaplnila i blízkou ulici Mariahilfer Strasse a náměstí Museumsplatz.

Zdroj: ČTK
Další zprávy