Peking/Praha – Nejdříve padlo Japonsko jako druhá největší ekonomika. Pak Německo jako největší světový exportér. A teď už zbývají jen USA jako největší světová ekonomika.
Čína uhání k cíli nahradit Spojené státy v roli jedničky s trpělivostí a neúnavností vytrvalostního běžce (reformy začaly opatrně v roce 1978, dva roky po smrti Mao Ce-tunga).
A už je zřejmě blízko. Podle programu pro mezinárodní srovnávání, který provádí Světová banka, říše středu předstihne Spojené státy ne až kolem roku 2019, ale už letos.
Na základě porovnání parity kupní síly dosáhne čínská ekonomika letos velikosti 16,7 bilionu dolarů. Americká "jen" 16,6 bilionu.
Mezinárodní měnový fond odhaduje letošní čínský hospodářský růst na 7,5 procenta, americký na 2,8 procenta.
Ještě v roce 2011 představovala čínská ekonomika 87 procent americké. Rozdíly v každoročním růstu ale povedou zřejmě ještě letos k historické výměně.
Spojené státy byly globálním vládcem od roku 1872, kdy převzaly první pozici po britském impériu. Tentokrát jde ale změna ve směru západ – východ.
Jako první zveřejnil tuto informaci deník Financial Times, a spustil tak spekulace, o jak důležitý mezník vlastně jde.
Pro Evropu a Spojené státy představuje čínský skok ponaučení, že demokracie a svoboda slova nejsou jedinou cestou k prosperitě. Že výrok Winstona Churchilla o tom, že parlamentní demokracie je špatná, ale nikdo nic lepšího nevymyslel, už tak stoprocentně neplatí.
Analytik Tomáš Vlk ze společnosti Patria Finance se domnívá, že nové srovnání a rychlejší posun Číny na první místo z hlediska parity kupní síly je důkazem čínské hospodářské síly, ale je třeba si uvědomit i jiná kritéria.
"Je to důkaz, že čínská ekonomika je pořád na postupu a že roste rychleji než vyspělý svět. Myslím ale, že třeba pro Spojené státy to žádný negativní praktický dopad mít nebude. Je to jeden z ukazatelů. V HDP na hlavu je Čína samozřejmě mnohem slabší než Spojené státy," řekl Vlk Aktuálně.cz.
Co se týká HDP na hlavu, ten je v Číně pětinový ve srovnání s USA. Podle ekonoma Briana Jacksona ze společnosti IHS Global Insight si průměrný Číňan koupí jen zhruba desetinu toho, co průměrný Američan.
Značný rozdíl zůstává například ve vojenských výdajích na armádu, což ilustruje propast, která mezi nejlidnatější a třetí nejlidnatější zemí světa existuje. Čína má početně největší armádu, ale americký roční armádní rozpočet je třikrát vyšší než čínský.
Pozoruhodností velké změny po téměř 140 letech je ale fakt, že samotná Čína se do oslav vůbec nehrne. Naopak - Peking se o štafetový kolík největší ekonomiky planety nejenže nehlásí, ale dokonce ho popírá.
Čínský statistický úřad výhled o předstihu americké ekonomiky v letošním roce zpochybnil a čínská média, která podléhají přísné cenzuře, o studii nesměla informovat.
Ano, pekingští vůdcové rostoucím hospodářstvím legitimizují svoji moc. Ale přiznat si vůdčí postavení by přineslo i nevýhody.
Čína by se ocitla pod tlakem, aby dávala více peněz na rozvojovou pomoc, více peněz do rozpočtu Organizace spojených národů, více peněz na boj proti znečišťování ovzduší (v němž jsou Číňané jednoznačnými lídry).
Americký profesor čínského původu Minxin Pei z Claremont McKenna College v Kalifornii má za to, že nepříjemné důsledky pro režim by informace mohla mít i doma. "Lidé by se začali ptát, proč vláda nedává více financí na sociální účely nebo na životní prostředí," říká.
Světová ekonomika tak bude mít krále, který o korunu nestojí a nehlásí se k ní.
